Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Brejtr

Petr Brejtr

portret_brejtr_s.jpg

Rok narození : 1973

petrb.rtyne.net

Vydáte-li se někdy, inspirováni četbou Jiráskových Skaláků, do Rtyně v podkrkonoší po stopách vůdce selského povstání rychtáře Antonína Nývlta, spatříte možná po soumraku slabě svítící červené světélko osaměle zářící do jemného vrnění. Vězte, že jste narazili na astrofotografa Petra Brejtra, který zde loví fotony slabých objektů svítících na noční obloze.

Astronomie jej přitahovala již od mládí, ale vždy si vlastně jen přál, pořídit si nějaký dalekohled a začít alespoň pozorovat planety a Měsíc. Toto přání se mu splnilo až při oslavě třicátých narozenin, kdy dostal svůj první dalekohled - refraktor 70/700mm. Hned ten den vše sestavil a čekal na první jasnou oblohu, aby mohl namířit roztřesený dalekohled na první objekt - Měsíc. A tím to vše začalo.

Diskuze na Astroforu jej přivedly až k astrofotografii a následně k nákupu paralaktické montáže, dalekohledu Newton 250/1500mm a starší digitální zrcadlovky Canon EOS 300D. Několik strávených nocí u tohoto dalekohledu ale stále nevedlo k úspěchu - velké ohnisko, špatná montáž, nepřesná pointace. Montáže tedy doznala velkých úprav, vyměnily se i dalekohledy. Dlouhé ohnisko nahradily kratší objektivy N150/750mm, XenarAero 320mm a Canon 50mm. Vše se náhle změnilo k lepšímu. Pravidelné navštěvování astrofóra dodávalo další a další informace o zpracování fotek a dalších možnostech fotografování. Změny došel i fotoaparát, který dostal CLS filtr.

Snímek souhvězdí Labutě, se kterým Petr Brejtr zvítězil v ČAM vznikl téměř za dramatických okolností. Červencové noci vybízely ke každodennímu focení a pozorování. Při poslední jasné obloze již síly vše připravovat pro větší ohnisko nestačily, a tak padlo rozhodnutí pro první širokoúhlou fotografii. Z posledních sil zaostřit a nastavit automatické snímání na časovači. Zhruba po dvou a půl hodinách Petra probudil šramot v kukuřici a zuřivé dupání. Tušil, že nedaleko pobíhá divočák, a tak raději rychle vše zabalil. Jíž při zpracovávání fotek bylo jasno, že se snímek povedl. Rozhodnutí odeslat snímek do soutěže se ukázalo být rozhodnutím dobrým, neboť snímek vyhrál.

V součastné době Petr Brejtr již používá montáž CG5, aby mohl začít vyjíždět za tmou. Má v plánu obohatit své vybavení o CCD kameru. A rád by touto cestou poděkovat všem lidem na astrofóru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Okolí hvězdy Deneb v Labuti. Autor: Petr Brejtr
Okolí hvězdy Deneb v Labuti.
Autor: Petr Brejtr
Hvězdokupa M13 V Herkulovi. Autor: Petr Brejtr
Hvězdokupa M13 V Herkulovi.
Autor: Petr Brejtr
Galaxie M31 v Andromedě. Autor: Petr Brejtr
Galaxie M31 v Andromedě.
Autor: Petr Brejtr
Měsíc. Autor: Petr Brejtr
Měsíc.
Autor: Petr Brejtr


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »