V zorném poli koronografu LASCO C3 umístěném na sondě SOHO se objevila kometa C/2020 F3 (NEOWISE). Kometa byla vidět na jižní obloze a pak zmizela v záři Slunce. Nyní můžeme její stav sledovat a poté se těšit, zda ji budeme moci najít od července na naší obloze (byť nebude asi příliš dobře vidět).
Meteorologická situace v severních šířkách umožnila poměrně brzký nástup viditelnosti nočních svítících oblak (NLC), nacházejících se v mezosféře (výška kolem 80 km), daleko na sever od nás. Oblaka hlásil 6. června večer již ve 22:15 Marián Dujnič ze Slovenska, kde byla dříve tma. Pozorovat se je podařilo mnoha lidem ze severních Čech. Díky webovým kamerám ČHMÚ se je pak podařilo dohledat již na snímcích z ranních hodin z Ostravska.
Lidé z Itálie, Chorvatska a Slovinska měli možnost pozorovat přelet výrazného denního bolidu, který na závěr explodoval a zbytek postupně pohasl. V tuto chvíli není jisté, zda z něj zbyla nějaká hmota a zda se z něj podaří nalézt nějaké meteority, ale jednalo se každopádně o mimořádný úkaz. Podle očitých svědků bylo slyšet i zvukové projevy průletu a výbuchu.
Jihokorejský astronom Bum-Suk Yeom zjistil, že Betelgeuse začíná pozvolna zjasňovat. V dohledné době tak v souhvězdí Orion k výbuchu supernovy z největší pravděpodobností nedojde. Více se můžete dočíst v dnešním článku BETELGEUSE IS BRIGHTENING AGAIN na webu spaceweather.com.
Dostali jsme informaci, že skupina nadšenců dala dohromady český a slovenský dabing příběhu kreslených průzkumníků Rosetty a Philae. Než byly tyto dabingy dokončeny, pustili se do práce profesionálové v čele s Miroslavem Táborským a pod jejich taktovkou vznikl dabing, který nabídne Planetum od 1. 3. v rámci nového interaktivního pořadu s pokusy. Trailer je k dispozici na Youtube.
Do zítřejší půlnoci, neděle 2. února ve 23:59, máte poslední možnost zaslat své fotografické úlovky do soutěže "Nebeské kouzlení". Zapojit se může opravdu každý bez ohledu na věk nebo fotografické zkušenosti. Více v článku.
Vážení přátelé astronomie, na webových stránkách Západočeské pobočky ČAS www.zpcas.cz si můžete prohlédnout náhledy na jednotlivé listy našeho vůbec prvního astrofoto kalendáře na rok 2020.
V pátek ráno v 5:50 SEČ se očekává zvýšená aktivita roje Alfa-Monocerotid. Podle astronomů P. Jenniskense a E. Lyytinena by sprška měla dosáhnout frekvence okolo 400 meteorů za hodinu (7 meteorů za minutu) a trvat pár desítek minut. Více v článku na webu Mezinárodní Meteorické Organizace IMO.
Praha by mohla omezit světelné znečištění na svém území. Míru světelného znečištění by měla nechat zmapovat a následně vytvořit plán k jeho částečnému odstranění. Doporučující dokument schválil magistrátní výbor pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí. Výbor doporučil radě a zastupitelstvu hlavního města, aby nechaly zjistit, na kterých místech je světelné znečištění zejména ze světelných reklam a osvícených památek. Následně by vedení města mělo nechat vytvořit koncepční dokument, který by vedl k omezení světelného znečištění. Úkol by mohl dostat na starost Institut plánování a rozvoje hlavního města, který se tématem v několika projektech zabýval. Podle člena výboru Tomáše Vojtíška uvažuje o redukci osvětlení vyšehradských hradeb budoucí ředitel příspěvkové organizace Národní kulturní památka Vyšehrad Petr Kučera.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery.
NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
20.4. až 30.4.2024