V neděli večer se vyskytlo pěkné halo kolem Měsíce. Informovala o něm i čtenářka Kateřina Mikulová z Nového Jičína. Fotografie se objevila i na Astrofóru. Kruh kolem Slunce či Měsíce vzniká jako nejčastější halový jev na ledových krystalcích, v tomto případě tvořících vysokou závojovitou oblačnost.
Poměrně jasný sungrazer - kometa - je vidět vlevo dolů od zakrytého Slunce v koronografech SOHO LASCO C3 a za nedlouho i LASCO C2. Podle směru pohybu jde o kometu z Kreutzovy rodiny komet. Takové prakticky lízají povrch Slunce a tak i tuto kometu čeká nejspíš zánik. Děkujeme za upozornění Vladimíru Koželuhovi a zdravíme do Sázavy.
Dnes kolem 16:11:39 SEČ (podle vyjádření Michala Václavíka z České kosmické kanceláře) se podařilo měkce dosednout sondě Chang'e 5 na povrch Měsíce. Animace z dosednutí je k nahlédnutí na Twitteru. Sonda má v dalších dnech odebrat vzorky, které mají být dopraveny na Zemi ještě tento týden.
Podle zprávy Deborah Martorell na Twitteru se dnes zřítila platforma nesoucí přístroje, která visela nad anténou radioteleskopu. Psali jsme o tom, že u radioteleskopu došlo postupně k poškození, kvůli kterému byl oznámen konec jeho práce a plán na jeho rozebrání.
Na Slunci jsou pěkné skupiny skvrn a ta největší je přes vhodný filtr bez problémů viditelná i pouhým okem. Jakmile vám Slunce vykoukne z oblaků, zkuste to.
Jak bude vypadat budoucnost průzkumu vesmíru? O SpaceX, dlouhých letech a dopadech na lidské tělo bude mluvit americká expertka Deborah Barnhart. Deborah Barnhart byla jednou z prvních žen, které získaly osvědčení pro boj a řízení vojenských námořních plavidel; později velela pěti jednotkám a pracovala s ponorkami, vzdušnými i vesmírnými technologiemi. Barnhart se později stala viceprezidentkou Hamilton Sundstrand Space, Sea Systems International a Honeywell Space and Defense a nyní je CEO emerita U.S. Space and Rocket Center.
Moderátorem diskuze v anglickém jazyce je fyzik Jan Tomáštík z Univerzity Palackého v Olomouci a České akademie věd. Dr. Tomáštík je mimo jiné absolventem Fulbrightova stipendia.
Start rakety Vega ráno 17. listopadu vypadal dobře, ale na čtvrtém stupni AVUM došlo k anomálii, která vedla ke ztrátě mise včetně obou družic - TARANIS (včetně české účasti) a SEOSAT-Ingenio.
Sotva v minulém týdnu zapadla jedna aktivní oblast, která překypovala aktivitou a množstvím skvrn, objevila se na druhé straně slunečního kotouče další (AR2781). Neopakuje se tedy scénář z minulých týdnů a místo poklesu aktivity téměř na nulovou úroveň tu máme naopak další nárůst. Nastávající cyklus evidentně pomalu nabírá dech. Bude to trvat ještě roky, než poznáme jeho sílu. Mezitím se podívejte na aktuální snímek Slunce, kde jsou skvrny vidět. Nebo vytáhněte dalekohled vybavený správnými filtry. Aktuální info též na Solarham.net.
Doslova z ničeho vyrostla během neděle velká skupina skvrn. Tam, kde byla o víkendu jen zajímavá kativní oblast je nyní hodně skvrnek a oblast se dále vyvíjela během pondělka. Vypadá to, že především na Moravě bude ve středu hezky, tak se na Slunce určitě podívejte. Jenom nezapomeňte správné bezpečné vybavení (jako např. fólii na pozorování Slunce).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery.
NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
20.4. až 30.4.2024