Okamžik podzimní rovnodennosti, kdy Slunce překračuje nebeský rovník, připadá letos na středu 22. září ve 21:21 SELČ. Den je však asi o 12 minut delší (podle toho, na jaké zeměpisné šířce žijeme). Je to jednak tím, že střed Slunce vychází a zapadá dříve, ale my v té době ještě vidíme vrchní část kotouče Slunce nad obzorem, a potom má velký vliv také refrakce, tedy lom světla v atmosféře. My díky tomu pozorujeme Slunce, i když už je geometricky pod obzorem.
Po roce se vzhledem k příznivé epidemiologické situaci opět koná tradiční astro setkání, které pořádá Česká astronomická společnost.
Pracovní skupina pro planetární nomenklaturu Mezinárodní astronomické unie 1. září 2021 schválila pojmenování lunárního kráteru Henson o průměru 43 km poblíž jižního pólu Měsíce. Matthew Henson (1866 -1955) byl americký polárník.
Slunce se nám konečně probouzí po dlouhém minimu své aktivity. Nový cyklus už nám ukázal, že nebude pozadu za starým, produkuje jednu oblast za druhou, a totéž můžeme říci i o erupcích a protuberancích. Proto jsme se rozhodli uspořádat pro Vás soutěž o nejlepší fotografie Slunce.
Raketový kluzák společnosti Virgin Galactic dnes vykonal úspěšný let do výšky cca 86 km nejen s dvojicí pilotů, ale i čtyřmi pasažéry, mezi nimiž nechyběl zakladatel Virgin Galactic a duchovní otec plavidla SpaceShipTwo Richard Branson. SpaceShipTwo se pomalu dostává do komerční služby pro lidi, kteří projektu věřili a kdysi v něm nechali své peníze, aby se jednou podívali k hranicím kosmu. V budoucnu se bude létat ještě trochu výše, až nad 100 km.
Zatmění květnového superúplňku bude ESA přenášet živě. Odkaz najdete na jejím webu nebo ESA Web TV, a to od 11:30 do 13:30 SELČ. Toto úplné zatmění Měsíce u nás nebude pozorovatelné, ale samotný superúplněk zapadající brzy nad ránem si můžete prohlédnout, pokud se náhodou vyjasní.
Je to tu! Přistávací modul čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) s roverem Zhurong (Ču-žung) dnes úspěšně přistál na povrchu Marsu ve vytyčené oblasti na jižním okraji pánve Utopia Planitia. Čína tak získává stříbrnou medaili v dobytí povrchu Marsu. Přistávací povrchová platforma s čínským roverem Zhurong (Ču-žung) úspěšně dosedla v 01:18 SELČ cca 40 km jižně (109°54′ v. d. a 25°6′ s. š.) od středu přistávací elipsy. Zdroj
Dnes v noci má proběhnout přistání čínského vozítka mise Tianwen-1. Nejdůležitější fáze manévru (brždění s tepelným štítem a padákem, motorické dosednutí přistávací plošiny) nastává 15. 5. krátce po jedné ráno SELČ. Podrobnosti na Kosmonautix.cz.
Snímky sluneční koróny z observatoře SOHO nacházející se asi 1,5 mil. km od Země směrem ke Slunci opět nabízí pohled na kometu, která někdy během pondělka 10. 5. 2021 zanikne v blízkosti povrchu Slunce. Na snímky upozornil Vladimír Koželuh, kterému tímto děkujeme. Obrázky se zobrazí po kliknutí na nadpis novinky.
29. 4. 2021 ve 3:50 SELČ úspěšně odstartovala z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Vega, která na tzv. dispenseru brněnské firmy SAB Aerospace vynesla na oběžnou dráhu Země celkem 6 družic. Dispenzer je zařízení, které pomáhá družice nést a umístit na oběžnou dráhu. Jde už o druhý start s účastí brněnské firmy.
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024