Podle nové studie vědců z amerického Los Angeles zhoršuje silné noční osvětlení města samočisticí schopnost ovzduší. Blahodárný proces čištění vzduchu od exhalací probíhá v nejvyšší míře právě v nočních hodinách, kdy je ve městech zároveň minimální provoz a ruch. Silné noční osvětlení města tedy zhoršuje samočisticí schopnost ovzduší.
Pojmem světelný smog (nebo také světelné znečištění) se označuje rozptyl světla z umělého osvětlení na částicích v atmosféře v nočním prostředí. Přemíra světla v noci může mást některé živočichy (hlavně hmyz a ptáky) a potíže může způsobovat i lidem žijícím poblíž velkých zdrojů světla. Velké problémy mají se světelným smogem astronomové, protože prosvětlená noční obloha ztěžuje astronomická pozorování. Billboardy a jiné reklamní plochy sice nepatří obecně k hlavním zdrojům světelného znečištění, přesto v některých lokalitách mohou být alespoň významným místním problémem. Můžeme je rozdělit do 2 kategorií: osvětlované a zářící.
Nová studie Centra pro Interdisciplinární chronobiologický výzkum Univerzity v Haifě našla další spojitost mezi nočním osvětlením a rakovinou. Tato studie navázala na předchozí studii téže univerzity, která také tuto korelaci potvrdila. "Vysoce výkonné světelné zdroje přispívají k enviromentálnímu světelnému znečištění, na které studie poukazuje jako na karcinogenní," říká prof. Abraham Haim, který studii vedl.
3. decembra 2010 o 12:00 bude v Eurohoteli Vihorlat v Snine vyhlásený Park tmavej oblohy Poloniny slávnostným podpisom Memoranda partnerských organizácií: Astronomický ústav Slovenskej akadémie vied, Správa NP Poloniny, Slovenský zväz astronómov amatérov, Prírodovedecká fakulta Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, Slovenská astronomická spoločnosť pri Slovenskej akadémii vied a Vihorlatská hvezdáreň v Humennom.
Uhlířský vrch je jedinečná přírodní památka. Je jednou z našich českých sopek, resp. jejím pozůstatkem. Není ale jen geologickou lokalitou. Její význam spočívá i ve výskytu jedinečné přírody, spolu s několika ohroženými rostlinými i živočišnými druhy. Další zajimavostí je kostel, nacházející se na vrcholku kopce. Bohužel pro astronoma i biologa je právě toto trnem v oku.
Česká astronomická společnost byla u českých začátků snahy omezit světelné znečištění (začalo to tiskovou konferencí v roce 2001) a soustavně se této problematice věnuje. Světelné znečištění se nyní dostává do volebního programu, prozatím jedné politické strany. Česká astronomická společnost podporuje tuto snahu ochránit noční životní prostředí a zpříjemnit život obyvatel měst.
V minulém díle Architektonické osvětlení - vadí někomu? jsme si v hrubých rysech nastínili problém světelního znečištění a s tím spojené světelné znečištění vznikající osvětlením architektury. Teď si řekneme, jak problém konkrétně napravit.
Naše civilizace neustále roste a rozvíjí se. S tím jak roste počet našich volných prostředků, dostávají se investice i na dříve upozaďované oblasti - kultura, památky, sport, rekreace… Budují se nové sportovní areály, památky se zkrášlují. A tak se není co divit, když tu krásně opravenou památku budeme chtít zvelebit i v noci, aby byla na odiv všem kolemjdoucím. Přesto se najdou lidé, pro které je toto problémem.
Chcete si letos "šplhnout" u svého fyzikáře, učitele biologie či zdravovědy a přitom udělat něco užitečného? Středoškolská odborná činnost neboli známá SOČka je tu pro vás! Že nevíte téma? I s tím vám pomůžeme…
Světelné znečištění je závažný celosvětový problém negativně ovlivňující přírodu i lidi. A proto si zasluhuje zvýšenou pozornost ze strany odborníků z mnoha oborů.
Budeme si muset zvyknout, že významným hráčem v meziplanetárním prostoru bude/je Japonsko. Svědčí o tom nejen úspěšný návrat pouzdra sondy Hayabusa (snad) se vzorky z povrchu planetky Itokawa, ale též let japonské sondy pro průzkum atmosféry Venuše označované jako Planet - C/Akatsuki ("svítání").
Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 143 z 19. 4. 2010.
20. apríl bol na medzinárodnej konferencii Starlight 20. apríla 2007 za podpory UNESCO, Medzinárodnej astronomickej únie a iných národných a medzinárodných organizácií vyhlásený ako Deň ochrany hviezdneho neba.
Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci se SUNDISK s.r.o. zvou všechny příznivce astronomie v sobotu 22. 5. 2010 od 13 hod na rodinné odpoledne a večer na Jizerce. Připraven je zajímavý program jako pozorování dalekohledy nebo přednáška a beseda s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc.
Celosvětový projekt "GLOBE at Night" nabízí možnost zapojit se do jednoduchého pozorování, které pomáhá mapovat světelné znečištění po celém světě. Stačí se kdykoli mezi 3. a 16. březnem 2010 podívat na souhvězdí Orion a s pomocí přiložených mapek určit, jak slabé hvězdy jste schopni na obloze pozorovat.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty vyhlásila druhý ročník fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění. Cílem soutěže byla osvěta v problematice světelného znečištění a propagace správného osvětlení, zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí. Záštitu nad soutěží převzala Česká astronomická společnost.
Jak jsme si už zvykli, z Bruselu k nám stále proudí kvanta nových nařízení a doporučení. Mezi nimi k nám připlulo nařízení číslo 245/2009, které se týká zejména zářivek, výbojek a předřadníků, řeší ale také okrajově veřejné osvětlení. Co se v něm tedy ve zkratce píše?
Tři polské a tři české instituce vyhlásily dnes 4. listopadu 2009 Jizerskou oblast tmavé oblohy. Česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy vzniká v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 jako první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě.
Na internetu je dostupný jednoduchý simulátor světelného znečištění Britské astronomické společnosti. Ve flashové aplikaci je možno přidávat různý počet lamp kliknutím do místa, kde má být lampa umístěna, posunovat lampy a měnit jejich typ. Na vlastní oči pak uvidíte, jaký vliv má zvolený typ lampy na kvalitu noční oblohy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm.
Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy.
Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop
66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
7.4. až 14.5.2024
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4