Libor Richter
Rok narození: 1975Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2012 |
Dodnes se neví, co táhlo praotci Čechovi hlavou, když z vrcholu hory Říp shlížel do žírného českého kraje, dnešního chmelařského Žatecka. Možná již pohledem vytahoval ze země hlavičky chmelových rostlinek k utišení žíznivého národa čekajícího pod horou. Téměř jistě ale netušil, že se zde, ve vsi Tuchořice, na sklonku roku 1975 narodí astrofotograf, který svými snímky oblohy potěší nejen sebe, ale i mnoho dalších obdivovatelů noční oblohy. Astrofotograf Libor Richter, kterého jeho přátelé a čtenáři Astro-fóra znají pod přezdívkou Biba.
Astronomií se kupodivu nezabýval od dětských let. Teprve až Saturn dokončil svůj oběh kolem Slunce, přinesl mu Ježíšek první astronomický dalekohled, mini Newton Bresser Venus 76/700. Ten ale záhy přestával být dostačujícím a tak přišel další z rodu Bresserů - Newton Galaxia 114/900 na montáži Astro 3 s pohonem RA osy. Toto byl ten zlom, kdy Libor začal s astrofotografií. K dalekohledu připevnil starší fotoaparát Praktika s objektivem 50 mm a začal se pokoušet o první pointované snímky. Začátky byly dost krušné, přinesly však mnoho zkušeností do budoucna.
A vývoj šel dál. Inspirací se staly fotografie dalších českých astrofotografů , kteří fotili zatím nepředstavitelným ohniskem okolo 1 m. To byla pořádná výzva vyzkoušet to také. A tak v roce 2006 došlo k nákupu Newtona 203/900, opět od firmy Bresser, na paralaktické montáži EQ MON-2 s pohonem obou os. Zatím se fotografuje stále na klasický film. Ovšem v létě 2006 se situace mění. Po zjištění, co dokáže digitální zrcadlovka, Libor Richter opustil kinofilm a na podzim roku 2006 si pořídil digitální zrcadlovku Canon 350D. Netušil však, na jak trnitou cestu astrofotografie se dal. Jako první úskalí focení byl výtah, do původního nešel osadit komakorektor, který je pro astrofotografii newtonem nezbytný. Výtah byl vyměněn za 2“ Crayford. Další problém byl pointovat ručně ohnisko 900 mm s digitální zrcadlovkou v ohnisku na montáži EQ mon-2. A tak následovala výměna montáže za stabilnější a tužší HEQ-5 Skyscan. Další ránou pod pás bylo zjištění, že v používaném Newtonu je nekvalitní optika. Následovalo přebroušení a pokovení primárního zrcadla a výměna sekundárního zrcátka. Po této poslední úpravě Newtona se vše začalo otáčet k lepšímu. Konečně se to začalo podobat astrofotografii.
Došlo i na další vylepšení a doplňky – autoguider, modifikace Canona 350D na astro, nový refraktor s kratším ohniskem pro focení rozlehlejších polí a to SW-80/600 ED. K celé dnes používané sestavě Newton 185/900, refraktor SW-80/600ED, montáž HEQ-5 Skyscan, fotoaparát Canon 350Da a autoguider ve spojení s SW-70/500 chybí snad jíž jen rovnač pole a malé hvězdárnička na dvorku. Jinak Libor Richter zásadní obměnu vybavení nechystá. Zatím jej technika neomezuje a jeho snímky jsou snad důkazem, že i s digitální zrcadlovkou a poměrně jednoduchým příslušenstvím se dají pořídit krásné snímky tajemného vesmíru.