Kosmické rozhledy
Autor: Petr Sobotka
Dnes vychází Kosmické rozhledy 5x ročně jako samostatně neprodejná příloha časopisu Astropis. KR i Astropis mají členové ČAS zdarma. Po obsahové stránce připravuje KR Petr Sobotka, po grafické Michal Švanda.
Kosmické rozhledy ve své současné podobě informují členy České astronomické společnosti o dění ve společnosti, chystaných akcích a událostech, ale rovněž shrnují nejzajímavější a nejpozoruhodnější události v astronomii a kosmonautice za poslední období. Do tvorby Kosmických rozhledů se mohou dobrovolně zapojit i členové České astronomické společnosti – stačí kontaktovat Výkonný výbor ČAS. Dopředu děkujeme za spolupráci!
Archiv kosmických rozhledů
Věstník ČAS vychází pro členy od roku 1952. Níže je PDF archiv čísel vydaných od roku 2008. Starší ročníky lze najít například v knižním archivu Hvězdárny v Úpici po domluvě s jejím vedením.
| 2023 | ||||
|
|
|
|
| 2022 | 2021 | 2020 | 2019 | 2018 |
| 1/2018 2/2018 3/2018 4/2018 5/2018 |
| 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 |
| 5/2016 4/2016 3/2016 2/2016 1/2016 |
| 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 |
| 5/2008 4/2008 3/2008 2/2008 1/2008 |
Historie Kosmických rozhledů
Od března r. 1920 vydávala Česká astronomická společnost svůj členský věstník, resp. časopis, s názvem „Říše hvězd“. Název věstníku byl upomínkou na vynikající populárně-vědecký spis prof. Gustava Grusse „Z říše hvězd“ (Bursík a Kohout, Praha 1896, str. 782).
Časopis představoval základní pojítko členů České (později Československé) astronomické společnosti (dále jen ČAS) a jeho náklad stoupal zejména v období II. světové války, kdy se podstatně zvýšil počet členů ČAS až na více než 3 tisíce.
Administrativním zásahem v r. 1953 však přešlo vydávání časopisu na Ministerstvo školství a osvěty (ve spolupráci s Čs. astronomickou společností) a od č. 7 tohoto ročníku byl tehdejší šéfredaktor Dr. Hubert Slouka zbaven své funkce, ale zůstal ještě členem redakčního kruhu.
V r. 1954 převzalo vydávání časopisu ministerstvo kultury, které jmenovalo vedoucím redaktorem Říše hvězd prof. J. M. Mohra. V následujícím roce se dohodlo ministerstvo kultury s ČAS, že časopis bude vycházet ve vydavatelství Orbis. Při té příležitost vypadl z red. rady Dr. Slouka. Zato byla zřízena funkce výkonného redaktora, do níž byl jmenován Dr. Jiří Bouška.
Tak v r. 1955 ztratila ČAS po 35 letech vydávání časopis pro své členy. V r. 1959 se však podařil Dr. Miroslavu Plavcovi důmyslný manévr, kterým bylo z řízení činnosti ČAS v podstatě odstraněno tvrdé jádro partajních funkcionářů a do vedení ČAS se dostal nestraník, respektovaný odborník, ředitel Astronomického ústavu ČSAV Dr. Bohumil Šternberk (1897 – 1983). Takto zaštítěn pokračoval dr. Plavec v rekonstrukci ČAS tak, aby se stala opět tmelem československých profesionálních i amatérských astronomů. V té době jsem byl Plavcovým vědeckým aspirantem a debatám o znovuvzkříšení původního poslání ČAS jsme věnovali velkou pozornost.
V r. 1962 přišel Dr. Plavec s nápadem začít vydávat nezávisle na Říši hvězd neperiodický členský věstník ČAS pomocí techniky rotaprintu, která byla relativně levná. Navíc neperiodické tiskoviny nepodléhaly cenzurním omezením, když jsme měli v úmyslu dodržovat při vydávání věstníku čtvrtletní periodicitu. Svému tehdejšímu šéfovi jsem navrhl, aby se nový věstník jmenoval Kosmické rozhledy KR), jednak proto, že u nás vycházely populární Rozhledy matematicko-fyzikální, a dále proto, že v té době už bylo očividné, jak velkým přínosem pro rozvoj astronomie se stává kosmonautika. Teprve v r. 1982 mne můj aspirant M. Ouhrabka poučil, že název „Kosmické rozhledy“ nese populárně-vědecká knížka prof. Františka Josefa Studničky, vydaná nakl. F. Šimáčka v Praze v r. 1896 (str. 160) – neuvěřitelnou shodou okolností v témž roce jako spis Gustava Grusse; viz též KR 20 (1982), č. 2. str. 115.
Začali jsme koncipovat obsah úvodního čísla, přičemž mně osobně pomohla zvláštní náhoda. V r. 1960 zahájil americký radioastronom F. Drake projekt hledání rádiových signálů cizích civilizací OZMA a počátkem prosince 1961 publikoval S. von Hoerner ve vědeckém týdeníku Science (str. 134; č. 3493; 1839) článek: The Search for Signals from Other Civilizations, v němž poprvé použil jako důležitý argument tzv. „princip obvyklosti“ (Jevy zdánlivě výjimečné a zvláštní jsou ve skutečnosti běžné a velmi pravděpodobně průměrné.) Zejména von Hoernerova argumentace mne velmi zaujala a tak jsem poslal v r. 1962 do Říše hvězd článek „Hledáme sousední civilizace ve vesmíru“, který mi však redakce na podzim téhož roku vrátila jako nepublikovatelný, protože jim připadal příliš pesimistický, pokud jde o trvanlivost technicky vyspělých civilizací. To mne docela rozzlobilo a tak jsem navrhl dr. Plavcovi, že článek otiskneme jako provokaci v 1. čísle KR.
Mezitím jsme společně vytipovali vhodné členy do redakčního kruhu a koncem ledna 1963 šlo do tisku 1. číslo I. ročníku KR v rozsahu 20 str. formátu A5, napsané na perličkovém psacím stroji. Jako první dostali vytištěné číslo delegáti 2. sjezdu reformované ČAS 2. března 1963. Věstník jsme chápali jako provizorium do doby, než se politická situace změní natolik, aby se ČAS mohla vrátit k vydávání Říše hvězd. Navrácení se však ČAS bohužel nedočkala ani v období Pražského jara 1968, ani po r. 1989, ba ani tehdy, když Říše hvězd v r. 1997 ve svém 78. ročníku zanikla.
V prvním období existence KR se redakční kruh skládal z těchto členů:
PRVNÍ REDAKČNÍ RADA KR
+Miroslav Plavec, předseda (1963-1964)
+Pavel Andrle, tajemník
Helena Dědičová
Jana Kvízová
Jiří Grygar (od r. 1965 předseda)
Luboš Kohoutek
+Zdeněk Kvíz
Petr Lála
Pavel Příhoda (též technická spolupráce)
+Josef Sadil
Zdeněk Sekanina
Při ohlédnutí za prací tohoto redakčního kruhu bych rád vyzdvihl Plavcovu iniciativu vydat k půlstoletí existence ČAS zvláštní číslo (KR 5/1967, č. 4), do něhož přispěla řada pamětníků z celého Československa (K. Čacký, V. Gajdušek, V. Guth, K. Hermann-Otavský, V. Jaroš, F. Kadavý, J. Klepešta, J. Knotek, Z. Kopal, F. Matěj, J. Očenáš, A. Peřina, F. Pešta, M. Plavec, F. Průša, J. Šimáček, J. Zeman).
S členstvím v redakčním kruhu KR nejvíce zamíchalo období po sovětské invazi v r. 1968, kdy postupně odešli do exilu M. Plavec, H. Dědičová, J. Kvízová, L. Kohoutek, Z. Kvíz a Z. Sekanina, tj. přesně polovina původních členů! Z nových posil bych rád připomněl alespoň Z. Horského, jenž posílil naše řady v r. 1972 a podílel se zejména na koncepci i redakci panelových diskusí až do své předčasné smrti v r. 1988.
V r. 1990 jsme se už v pozměněné sestavě (P. Příhoda jako výkonný redaktor a noví členové P. Hadrava, P. Heinzel, Z. Mikulášek, +Z. Pokorný, T. Stařecký, M. Šolc a M. Wolf) s čtenáři Kosmických rozhledů číslem 3 (z konce května 1990) 27. ročníku rozloučili v domnění, že suplování Říše hvězd skončilo a její správa se opět navrátí do péče České astronomické společnosti. V čísle na rozloučenou jsme uvedli zejména odkazy na snad nejoriginálnější akce původní redakce KR, tj. na celkem 7 panelových diskusí, pořádaných redakcí v letech 1972 – 1988. Do závěrečného čísla rovněž přispěli exiloví členové redakčního kruhu KR Luboš Kohoutek, Zdeněk Kvíz, Miroslav Plavec a Zdeněk Sekanina.
Další podrobnosti o historii prvního čtvrtstoletí KR najde zájemce v článku P. Příhody (ve spolupráci s tajemnicí ČAS M. Lieskovskou: Čtvrtstoletí Kosmických rozhledů (KR 25 [1988]. č. 3, str. 109-111).
Redakčním kruhem prošlo za tu dobu na 30 astronomů a o technickou spolupráci se postupně staralo 6 pracovníků sekretariátu ČAS, z nichž nejvíce práce odvedli Jindřich Bělovský (1963 – 1970), Helena Holovská (1973 – 1990) a Marcela Lieskovská (1975 – 1990).
Připadá mi téměř neuvěřitelné, že zvláštním sběhem okolností se zdařilo po zániku Říše hvězd vydávání samostatného věstníku KR obnovit a KR se dožily v plné svěžesti půlstoletí své existence. Přeji všem, kdo se na přípravě KR v současné době podílejí, aby toto pojítko mezi členy ČAS udrželi i nadále a dokázali využívat stávajících technických vymožeností k zlepšování jeho obsahu i formy.
O autorovi
Jiří Grygar
Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/
