Úvodní  >  Autoři  >  Jiří Grygar

Autor: Jiří Grygar

O autorovi

Jiří GrygarJiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/


16.01.2024 Vzpomínka na Luboše Kohoutka

(přečteno 1 986x)

14.11.2018 RNDr. Pavel Mayer, DrSc. (7. 11. 1932 – 7. 11. 2018)

(přečteno 5 684x)

14.07.2017 EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (5)

(přečteno 10 717x)

13.07.2017 EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (4)

(přečteno 8 156x)

12.07.2017 EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (3)

(přečteno 9 653x)

11.07.2017 EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (2)

(přečteno 10 024x)

10.07.2017 EWASS 2017 aneb Pražské astronomické hody (1)

(přečteno 12 252x)

18.01.2016 Vzpomínka na Mgr. Helenu Holovskou

(přečteno 4 513x)

10.07.2015 Podivná poslední planeta Pluto – její pád a nová sláva

(přečteno 42 880x)

26.07.2014 34 699 dnů Luboše Perka

(přečteno 7 104x)

04.02.2014 Zemřel Doc. RNDr. Jiří Bouška, CSc.

(přečteno 7 222x)

11.03.2013 Zemřel Zdeněk Švestka

(přečteno 15 782x)

08.12.2012 Laudatio pro laureáta Nušlovy ceny Ing. Antonína Rükla

(přečteno 9 512x)

26.07.2009 Docent Luboš Perek devadesátiletý

(přečteno 11 440x)

29.07.2008 Mars velikosti Měsíce? Je to jinak

(přečteno 100 244x)

22.04.2008 Před 150 lety se narodil Max Planck – život a dílo

(přečteno 14 480x)

31.03.2008 Před šedesáti lety se zrodil velký třesk

(přečteno 16 854x)

26.01.2008 Zemřel Miroslav Plavec

(přečteno 14 073x)

10.08.2006 Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru

(přečteno 64 093x)

13.12.2005 Za Petrem Jakešem (1940-2005)

(přečteno 9 609x)

12.11.2005 Inaugurace Pierre Auger Observatory

(přečteno 9 765x)

03.06.2005 Největší Češi na nebesích

(přečteno 15 055x)

11.04.2005 Zemřel prof. Anton Hajduk [1933-2005]

(přečteno 10 054x)

26.11.2004 FAQ: Jak se stát astronomem

(přečteno 7 800x)

16.11.2004 Projekt Pierre Auger Observatory nabírá tempo

(přečteno 6 242x)

26.10.2004 Ohlédnutí za konferencí "Od kosmologických struktur k Mléčné dráze"

(přečteno 12 268x)

25.08.2003 Úspěch českého astronoma amatéra a o českých novách

(přečteno 6 379x)

21.05.2003 Body pro astronomii na IX. valném shromáždění Učené společnosti ČR

(přečteno 6 291x)

24.04.2003 Projekt Pierre Auger Observatory

(přečteno 6 520x)

10.12.2002 Hvězdárna Františka Nušla v Jindřichově Hradci

(přečteno 6 338x)

20.05.2002 Mimořádná cena Učené společnosti udělena Ondřeji Pejchovi

(přečteno 6 212x)

10.04.2002 Pamětní deska Arturu Krausovi

(přečteno 7 106x)



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »