Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte zatmění slunce on-line
redakce Vytisknout článek

Sledujte zatmění slunce on-line

Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic.
Sledujte s námi online přenos ze zatmění Slunce.
Přenos se uskuteční ze soukromé observatoře pana Jaroslava Jaška nacházející se v lokalitě Brno - Ořešín. Obraz bude snímán třemi kamerami typu Watek, které mají CCD čip a proto jsou velmi citlivé i v infračervené oblasti.

Při sledování okem dodržute bezpečnostní pravidla

Internetové videopřenosy
Přenos - Jaroslav Jašek, Brno-Ořešín

Přenos se uskuteční ze soukromé observatoře pana Jaroslava Jaška nacházející se v lokalitě Brno - Ořešín. Obraz bude snímán třemi kamerami typu Watek, které mají CCD čip a proto jsou velmi citlivé i v infračervené oblasti.

  • 1. kamera bude snímat obraz Slunce přes teleobjektiv F=500 mm.
  • 2. kamera bude snímat obraz Slunce přes dalekohled tipu Newton F=2000 mm, průměr zrcadla D= 400 mm. Před objektivem se nachází sluneční Baader folie na zeslabení vstupujícího světla.
  • 3. kamera bude sledovat okolí přes klasický objektiv F=6 mm.

Pro případ, že by počasí trošku zlobilo, a mírně se nám obloha zatáhla (mléčná oblačnost, nikoliv však těžké mračna), tak máme před každou kamerou umístěn infračervený filtr na odstínění jasu přesvětlené mléčné oblohy a tím se zvětší kontrast mezi pozorovaným zatměním a okolím.

V případě, že budou těžká a tmavá mračna, pak ani tato metoda (fígl) nezabere a budeme si muset počkat na okamžiky alespoň mírného vyjasnění. Pro tento případ bude nastavena 3. kamera, která je osazena klasickým objektivem s F= 6 mm. Tato kamera bude snímat horizont po dobu, než se Slunce opět ukáže.

Předpokládaný scénář video přenosu :

  • Začátek přenosu kolem 8:00 hod.
  • Pohled na Slunce přes kameru 1 ( obraz Slunce přes celé zobrazené pole kamery)
  • V případě zajímavého zákrytu sluneční skvrny Měsícem bude připojena kamera 2 (měla by snímat detailní obraz Slunce se sluneční skvrnou)
  • V případě zatažené oblohy bude vysílán obraz z kamery 3 ( pohled z její kopule na okolí observatoře )
  • Po skončení úkazu bude živý přenos ukončen. V rámci technických možností bude poté vystaveno nahrané video OFF-line ke shlédnutí na těchto stránkách.

Přenos byl ukončen.

Ke sledování je nutno mít nainstalovaný MS Silverlight (nebo plugin v prohlížeči který používáte).

Z technických důvodů je omezen počet současných zobrazení videa na 2000 čtenářů.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »