Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Hvězdný teleport v Brně

Hvězdný teleport v Brně

Úvodní panel výstava Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Chtěli jste se někdy přemístit do těch nejzazších koutů naší planety? Přáli jste si spatřit noční nebe tak, jak se nabízí při pohledu třeba z Cookových ostrovů nebo z dun Namibijské pouště? To vše můžete zažít ve foyer brněnské hvězdárny na výstavě neobvyklých záběrů, které na svých cestách pořídil Petr Horálek. Stačí si stoupnout před jeden z obrazových panelů a nechat se v představách unášet až na okraj našeho světa.

Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Výstava s názvem Pohledy do nebe, která je volně přístupná ve foyer Hvězdárny a planetária Brno, je skutečně unikátní.  Nejde totiž o "obyčejné" záběry nebe, ale o obrazy vytvořené pro celooblohovou projekci. K vytvoření každého z celooblohových panoramatických obrazů bylo zapotřebí minimálně 40 jednotlivých snímků, které se doslova jako dílky puzzle musely v počítači ručně pospojovat na sebe. 

Autor Petr Horálek, coby světově proslulý astrofotograf, jednotlivé segmenty mozaiky nasnímal ze stativu v kruzích, postupně od obzoru k nadhlavníku tak, že celé nebe stihl zmapovat v průběhu asi půlhodinové sekvence, aby přitom nedošlo k viditelnému posunu hvězd vůči obzoru vlivem rotace Země. Díky tomu, že využil citlivého plnoformátového fotoaparátu se světelným objektivem a zvolil relativně krátké expozice při vysoké citlivosti, jsou hvězdy i při maximálním zobrazení stále téměř bodové. Obraz je složen z několika velkých snímků, takže výsledné panoramatické obrazy jsou dostupné v rozlišení více až 14 000 x 14 000 pixelů!

Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe. Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Z výstavy Petra Horálka s názvem Pohledy do nebe.
Autor: Pavel Karas, Hvězdárna a Planetárium Brno.
Celkem deset panelů, které ve spolupráci se Petrem Horálkem sestavil Pavel Gabzdyl, vás nejen přenese do úžasných míst, ale také vás seznámí s jevy, které lze spatřit jen ze skutečně tmavých a odlehlých míst naší planety. Spatříte Mléčnou dráhu v neuvěřitelných detailech, propadnete barevnému kouzlu světélkování zemské atmosféry a ztratíte se v záplavě hvězd a objektů, jež se nabízejí při pohledu z jižní polokoule.

Výstava Pohledy do nebe je k vidění ve foyer Hvězdárny a planetária Brno nejméně do konce tohoto roku vždy, kdy je otevřeno, tzn. nejpozději hodinu před začátkem prvního představení až do konce posledního představení. Více na: www.hvezdarna.cz/program.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno
[2] Fotografie Petra Horálka - fulldomové snímky



O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Fotografická výstava, Výstava, Petr Horálek, Cookovy ostrovy


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »