Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pravidla pravopisu: Sluneční soustava s velkým „S“?

Pravidla pravopisu: Sluneční soustava s velkým „S“?

Kresba Sluneční soustavy
Autor: NASA

Pokud nahlédneme do české astronomické literatury, astronomických e-zinů nebo tištěných časopisů posledních let, setkáme se u psaní termínu „Sluneční soustava“ s velkou nejednotností (mám na mysli naší Sluneční soustavu, tj. seskupení těles vázaných gravitací ke Slunci). Převažuje sice psaní naší Sluneční soustavy s malým písmenem „s“ na začátku, zhruba třetina zdrojů ovšem preferuje psaní s velkým „S“. Co je tedy správně?

Ačkoli Pravidla českého pravopisu hovoří jasně, že hvězdářský termín „sluneční soustava“ píšeme s malým „s“, měli by se nad užíváním tohoto termínu zamyslet především astronomové a autoři astronomických textů. Výklad českého pravopisu přece v případě odborných termínů považuje za správné to, co lze z odborného hlediska zdůvodnit. A v případě naší Sluneční soustavy se takové vysvětlení opravdu nabízí.

Ve vesmíru se setkáme s mnoha slunci, měsíci nebo galaxiemi, ale jen s jedním Sluncem, Měsícem a Galaxií. Cizí slunce (hvězdy) lidé znají už od nepaměti, měsíce jiných planet byly objeveny na počátku 17. století a o cizích galaxiích víme teprve od 20. let minulého století. Od objevu prvních exoplanet v devadesátých letech minulého století ovšem bezpečně víme, že se ve vesmíru nacházejí i planetární soustavy cizích sluncí čili jiné sluneční soustavy. Naše Sluneční soustava by tedy měla být odlišována od těch ostatních vlastním jménem.

Navíc, pokud bychom na jedinečnost naši Sluneční soustavy nahlíželi čistě astronomickým pohledem, je přece mnohem pravděpodobnější, že ve vesmíru nalezneme hvězdu podobnou Slunci, než planetární soustavu podobnou naší Sluneční soustavě. Přitom Slunce své oba tvary má, zatímco Sluneční soustava prozatím (alespoň v Pravidlech českého pravopisu) ne.

Psát naši Sluneční soustavu s velkým „S“ z těchto důvodů doporučuje i Terminologická sekce České astronomické společnosti, náš přední popularizátor Jiří Grygar a také většina autorů publikujících na webu České astronomické společnosti.

Vážení kolegové, buďme tedy jednotní a dopřejme naší Sluneční soustavě punc jedinečnosti, který si jistě tato planetární soustava alespoň v našich očích zaslouží. V Pravidlech českého pravopisu se totiž tohoto privilegia naše Sluneční soustava zřejmě jen tak nedočká (viz citace e-mailu z roku 2009 níže).

Vážený pane Gabzdyle,
obávám se, že v dohledné době, i kdyby jazykovědci na Vaše stanovisko přistoupili, ke změně v Pravidlech českého pravopisu nedojde. Ta totiž již po několik let vycházejí v nezměněné podobě a průběžně se nerevidují.

S pozdravem
Ivana Svobodová
Ústav pro jazyk český AV ČR
oddělení jazykové kultury - jazyková poradna

Děkuji Kateřině Havránkové, Liboru Lenžovi, Luďkovi Vaštovi, Jiřímu Grygarovi a Miroslavu Šulcovi za jejich připomínky.



Převzato: Pavel Gabzdyl: Měsíční deník



O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.

Štítky: Sluneční soustava


16. vesmírný týden 2025

16. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 4. do 20. 4. 2025. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je vidět nízko na ranní obloze. Ještě před jejím východem můžeme zkusit kometu C/2025 F2 (SWAN). Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni. K ISS dorazila další tříčlenná dlouhodobá posádka v kosmické lodi Sojuz MS-27. očekáváme start rakety Vulcan s 27 družicemi sítě Kuiper. Před 130 lety se narodil významný český optik Vilém Gajdušek, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Velikonoční polární záře nad Pálavou

Další informace »