Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za říjen 2018: IC 1805

ČAM za říjen 2018: IC 1805

IC1805
Autor: Jan Klečka

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka. Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá, možná i s jinými vlastnostmi, kdo to dnes ostatně posoudí, měla královna Kassiopeia jistě srdce. Třeba hřejivé, ostatně byla matkou své milované Andromedy, třeba někdy i kruté, vždyť byla vládkyní nad starověkým krutým světem. Ať tak či tak, zdá se, že se na nebesa dostala nejen Kassiopeia, ostatně i se svým manželem Kéfeem, dcerou Andromedou a jejím prokletím, tedy příšernou Velrybou i zachráncem Perseem, ale na nebesa se dostalo i její srdce. Pro nás je objevil astronom William Herschel 3. listopadu 1878. Ovšem on tehdy pozoroval pouze nejjasnější část, kterou označil jako NGC 896. Celou mlhovinu, kterou známe pod jménem "Srdce", astronomové označili pouhým IC 1805, což představuje 1805-tou pozici v katalogu IC.

Emisní mlhovina IC 1805, prostírající se přes 200 světelných let, je směsicí zářícího mezihvězdného plynu a tmavých prachových mračen. Je asi 7500 světelných let daleko ve spirálním galaktickém rameni v Perseu a byla v minulosti velkou hvězdnou porodnicí. Ostatně díky tomu ji také vidíme. Ale je to složitější.

My totiž již dnes víme, že i královnino srdce má své vlastní, malé a mladé, ovšem nepokojné, srdce. A je to srdce téměř fantastických tvarů a barev. I ti nejlepší malíři všech malířských škol by jistě měli velký problém namíchat a pak vystínovat barevnou škálu stále se měnících barev astronomického všehomíra. Tato pozoruhodná mračna vznikají v centru zmíněné mlhoviny a jsou neustále opracovávána hvězdným větrem vanoucím z mladých, hmotných a žhavých hvězd mladé hvězdokupy Melotte 15, nacházející se téměř přesně uprostřed mlhoviny. Hvězdy kupy jsou rozesety po celém obrazovém poli, spolu s temnými prachovými mračny, jež vytvářejí temné siluety na zářivém pozadí svítících atomů zejména vodíku, kyslíku a síry. Obraz zabírá přibližně 20 až 25 světelných let na průměr, pokud tedy skutečně platí odhadovaná vzdálenost 7500 světelných let od nás.

Nejjasnější hvězdy kupy Mellote 15 jsou i 50 krát hmotnější než naše Slunce, ty nejslabší naopak dosahují pouze zlomku jeho hmotnosti.

Označení hvězdokupy Mellote 15 pochází z astronomického katalogu 245 objektů hlubokého vesmíru severní i jižní oblohy, který obsahuje otevřené a kulové hvězdokupy. Sestavil jej britský astronom Philibert Jacques Melotte v roce 1931. Podkladem pro sestavení tohoto katalogu byly fotografické snímky severní a jižní oblohy, které vytvořil anglický amatérský astronom John Franklin-Adams (1843–1912). Tyto snímky ukazovaly hvězdy až do 17. magnitudy a umožnily určit kulové hvězdokupy s úhlovým rozměrem větším než 3'.

Ale dosti již astronomie. Málem jsme zapomněli na autora, Jana Klečku. Jeho snímek, zaslaný do soutěže Česká astrofotografie měsíce získal v měsíci říjen nejvyšší ocenění astrofotografie měsíce. Gratulujeme a přejeme mnoho dalších snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Havlíčkův Brod 1

Datum pořízení: 11.09.2018

Optika: Newton 14"

Montáž: EQ8

Snímač: ATIK460EXm

Popis:

Centrální oblast emisní mlhoviny IC 1805 v nepravých barvách.

 

Zpracování:

Objekt byl snímán během několika nocí od 11.9.2018 do 21.10.2018 pomocí programu SIPS. Použité filtry: 17 hodin Ha 7nm, 13 hodin OIII 8.5nm, 10 hodin SII 8nm. Jednotlivé kanály byly sloučeny a zpracovány v programu PixInsight.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »