V roce 1977 byly na velkou cestu k vnějším planetám Sluneční soustavy vypuštěny sondy Voyager 1 and Voyager 2. Staly se nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími kosmickými sondami od Země. Obě sondy doputovaly za heliosféru, království definovaného vlivem slunečního větru a magnetického pole...
V rámci prvidelného cyklu přednášek Astronomické okénko v Městské knihovně v Jablonci nad Nisou se tentokrát setkáme s nesmrtelnými poutníky - sondami Voyager.
Co jsou to ty skvrny na Jupiteru? Ta největší, hned vpravo od středu je Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří možná už od doby, kdy jej Giovanni Cassini před 355 lety zaznamenal. Stále se ještě neví, proč je tato Velká skvrna rudá. Ta skvrna vlevo dole je jeden z...
Kosmická sonda Voyager 1 letěla v roce 1990 6 miliard kilometrů od Slunce a na Valentýna se naposledy ohlédla zpátky, aby pořídila vůbec první rodinný portrét Sluneční soustavy. Na portrétu je Slunce a 6 planet v mozaice z 60 snímků pořízených z místa 32 stupňů nad rovinou ekliptiky. Planeta Země je...
Na den sv. Valentýna roku 1990 se kosmická sonda Voyager 1 ze vzdálenosti 6,4 miliard km naposledy ohlédla zpátky ke Slunci, aby pořídila vůbec první rodinný portrét Sluneční soustavy. Celý portrét tvoří mozaika 60 snímků pořízených z polohy 32 stupňů nad rovinou ekliptiky. Širokoúhlá kamera...
Nové výzkumy NASA potvrzují, že planeta Saturn postupně ztrácí svoji ikonickou ozdobu v podobě prstenců poměrně velkou rychlostí odhadnutou na základě pozorování, která uskutečnily kosmické sondy Voyager 1 a Voyager 2 před více než dvěma desetiletími. Prstence jsou přitahovány na planetu Saturn...
Kosmické sondy Voyager 1 a 2 byly vypuštěny v roce 1977 na velkou cestu k vnějším planetám Sluneční soustavy a staly se nejvzdálenějšími a nejdéle operujícími kosmickými sondami ze Země. Voyager 2 ve vzdálenosti skoro 16 světelných hodin téměř dosáhl hranice heliosféry, což je oblast...
Kosmická sonda Voyager 1 se v roce 1990 na Valentýna ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů od Slunce ještě naposledy ohlédla, aby mohla pořídit vůbec první rodinný portrét Sluneční soustavy. Úplný portrét tvoří mozaika 60 snímků, které byly pořízeny 32 stupňů nad rovinou...
Kosmická sonda Voyager 1 proletěla kolem Jupiteru a jeho měsíců už v roce 1979. Snímky na této mozaice ukazují Io na pozadí difúzních vířících oblačných pásů obří plynné planety Jupiter, jak zaznamenala kamera Voyageru ze vzdálenosti asi 8,3 miliónů kilometrů. Snímek Io na této mozaice může...
Dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížením k Neptunu v roce 1989 pořídila kosmická sonda Voyager 2 tento snímek. Jasně jsou poprvé vidět světle zbarvené dlouhé mraky typu cirrus, které plují vysoko v Neptunově atmosféře. Stíny těchto mračen lze vidět dokonce i na nižší vrstvě...
Na jiného Valentýna, před 25 lety, se kosmická sonda Voyager 1 ze vzdálenosti 4 miliardy mil od Slunce naposledy ohlédla zpátky a vůbec poprvé pořídila rodinný portrét Sluneční soustavy. Celý portrét tvoří mozaiku 60 snímků pořízených z místa 32 stupňů nad rovinou ekliptiky. Z této...
Jaké by to bylo prolétat kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to podnikla pouze jediná kosmická sonda a nyní poprvé byly snímky z tohoto přiblížení sestaveny do videa. Kosmická sonda Voyager 2 dne 25. srpna 1989 proletěla Neptunovou soustavou s...
Tato skvostná noční scéna se naskytla při pohledu na západ přes národní park Grand Teton ve státě Wyoming v USA. V popředí se vine Hadí řeka a nad rozeklanými vrcholky Tetons je vidět hvězdnatá obloha protkaná výjmečně silným červeným a zeleným světélkováním vzduchu. Tu noc byla atmosférická...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Již od 1930-tých let se pozoruje její zmenšování, ale rychlost smršťování Velké rudé skvrny se v posledních letech zvýšila. Velká rudá skvrna je hurikánem větším než Země, který zuří přinejmenším tak dlouho, co ji mohly dalekohledy...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše prolétala vnější Sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton, oba ve fázi srpku. Elegantní obrázek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen zezadu, právě po největším přiblížení. Takový obraz nemohl být...
Kosmická sonda Voyager 1 se na jiného Valentýna (14. února 1990), když letěla miliardu mil daleko od Slunce, ohlédla a pořídila tento vůbec první rodinný portrét naší Sluneční soustavy. Úplný portrét tvoří mozaika 60 snímků, které sonda pořídila z místa 32 stupňů nad rovinou...
Dvojice kosmických sond vypuštěných na takzvanou velkou cestu k vnějším planetám v roce 1977 také příhodně směřuje ve směru slunečního pohybu vůči okolním hvězdám. O 35 let později se zdá, že se Voyager 1 blíží k hranici sluneční heliosféry a mezihvězdného prostoru. Heliosféra...
Která lidmi vyrobená kosmická sonda je nejdál? Nyní je to Voyager 1, který byl vypuštěn v roce 1977 a je 17,5 miliardy kilometrů daleko od Slunce. To odpovídá 16 světelným hodinám nebo 117 astronomickým jednotkám (AU). Tento obraz ukazuje polohu Voyager 1 vzhledem k vnější sluneční soustavě...
Tento snímek pořídila dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížení k Neptunu v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2. Poprvé byly jasně vidět vysoko v atmosféře Neptunu dlouhé, světle zbarvené mraky typu cirrus. Stíny těchto mraků lze vidět na nižší hladině mraků. Většinu Neptunovy...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše plachtí vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 spolu Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek této obří plynové planety a jeho oblačného měsíce byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být...
Před třiceti lety vypuštěné kosmické sondy NASA Voyager 1 a 2 jsou nyní vzdálené 15 a 12.5 miliard kilometrů od Slunce, což zhruba odpovídá vzdálenosti 14 a 11.5 světelných hodin. Stále fungující Voyagery sleduje a řídí síť stanic Deep Space Network. Jsou teprve třetí a čtvrtou sondou z...
Na jiný den sv. Valentýna (14. února 1990), se kosmická loď Voyager 1, která křižovala čtyři miliardy mil (5,6 mld. km) od Slunce, ohlédla zpátky, aby pořídila tento vůbec první rodinný portrét naší sluneční soustavy. Celý portrét, pořízený z pozorovacího místa 32 stupňů nad rovinou...
Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do...
Rhea je po Titanovi druhý největší měsíc Saturna a je největším měsícem bez atmosféry. Skládá se většinou z vodního ledu, ale má malé skalnaté jádro. Otáčení Rhei a její oběžná dráha jsou vázané (podobně jako u pozemského Měsíce), takže se k Saturnovi přivrací jen jedna...
Tento obrázek zachytila v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2 dvě hodiny před největším přiblížením k Neptunu. Poprvé jsou jasně vidět dlouhé, světle zbarvené mraky typu cirrus, které se vznáší vysoko v neptunově atmosféře. Stíny těchto mraků jsou dokonce vidět v nižším patře...
Vytáhněte si své červenomodré brýle a vstupte do tohoto stereo snímku Saturna! Obrázek se ve skutečnosti skládá ze dvou snímků pořízených sondou Voyager 2 při její návštěvě saturnova systému v srpnu 1981 s odstupem týdnů. Změněná poloha pozorování mezi následujícími snímky u sondy,...
Dnes před 25 lety byla v roce 1977 vypuštěna sonda Voyager 1 a to na svou historickou pouť sluneční soustavou, která ji nakonec přivedla v roce 1980 k Saturnu. Tento pohled zaznamenal 12. listopadu 1980 ze vzdálenosti asi 22 000 kilometrů Voyager 1 při pohledu přes okraj největšího...
Sondy Voyager 1 a 2 vypuštěné před 25 lety jsou nyní více jak 10 miliard kilometrů od Slunce. Stále fungující Voyagery sleduje a řídí "hloubková kosmická síť" - Deep Space Network. Tyto pozoruhodné sondy, které doputovaly za vnější planety, jsou pouze třetím a čtvrtým lidským výtvorem, který...
Na jiný den sv. Valentýna (14.února 1990), se sonda Voyager 1 letící 4 miliardy mil (6.4 mld km) od Slunce ohlédla zpátky, aby pořídila tento vůbec první rodinný portrét naší Sluneční soustavy. Kompletní portrét se skládá z 60 políček mozaiky pořízených z výše 32 stupňů nad rovinou...
Britský astronom Sir William Herschel objevil měsíce Titania and Oberon v lednu 1787. Nečetl Shakespeareův Sen noci svatojánské, ačkoliv prováděl první teleskopická pozorování měsíců planety Uran (planety, která sama byla objevena v roce 1781). V lednu 1986 se stal robotický průzkumník...
Tento pohled sestavila v roce 1979 sonda Voyager 1 jak se blížila k obří plynné planetě Jupiter. Pokaždé když byla správně natočena Velká rudá skvrna, tak sonda pořídila snímek a sekvence snímků nahoře ukazuje nejen rotaci skvny ale také víření okolních mračen. Jelikož se Jupiter otočí...
Vezměte si vaše červené/modré brýle a odstartujte si pro sebe tento stereo snímek Saturna! Snímek je ve skutečnosti složen ze dvou snímků pořízených s rozdílem týdnů sondou Voyager 2 během její návštěvy Saturnovy soustavy v srpnu 1981. Sonda měnila bod pohledu od jednoho snímku ke druhému...
V roce 1977 byly na velkou cestu k vnějším planetám Sluneční soustavy vypuštěny sondy Voyager 1 and Voyager 2. Staly se nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími kosmickými sondami od Země. Obě sondy doputovaly za heliosféru, království definovaného vlivem slunečního větru a magnetického pole...
V rámci prvidelného cyklu přednášek Astronomické okénko v Městské knihovně v Jablonci nad Nisou se tentokrát setkáme s nesmrtelnými poutníky - sondami Voyager.
Co jsou to ty skvrny na Jupiteru? Ta největší, hned vpravo od středu je Velká rudá skvrna, obrovský bouřkový systém, který na Jupiteru zuří možná už od doby, kdy jej Giovanni Cassini před 355 lety zaznamenal. Stále se ještě neví, proč je tato Velká skvrna rudá. Ta skvrna vlevo dole je jeden z...
Kosmická sonda Voyager 1 letěla v roce 1990 6 miliard kilometrů od Slunce a na Valentýna se naposledy ohlédla zpátky, aby pořídila vůbec první rodinný portrét Sluneční soustavy. Na portrétu je Slunce a 6 planet v mozaice z 60 snímků pořízených z místa 32 stupňů nad rovinou ekliptiky. Planeta Země je...
Na den sv. Valentýna roku 1990 se kosmická sonda Voyager 1 ze vzdálenosti 6,4 miliard km naposledy ohlédla zpátky ke Slunci, aby pořídila vůbec první rodinný portrét Sluneční soustavy. Celý portrét tvoří mozaika 60 snímků pořízených z polohy 32 stupňů nad rovinou ekliptiky. Širokoúhlá kamera...
Nové výzkumy NASA potvrzují, že planeta Saturn postupně ztrácí svoji ikonickou ozdobu v podobě prstenců poměrně velkou rychlostí odhadnutou na základě pozorování, která uskutečnily kosmické sondy Voyager 1 a Voyager 2 před více než dvěma desetiletími. Prstence jsou přitahovány na planetu Saturn...
Kosmické sondy Voyager 1 a 2 byly vypuštěny v roce 1977 na velkou cestu k vnějším planetám Sluneční soustavy a staly se nejvzdálenějšími a nejdéle operujícími kosmickými sondami ze Země. Voyager 2 ve vzdálenosti skoro 16 světelných hodin téměř dosáhl hranice heliosféry, což je oblast...
Kosmická sonda Voyager 1 se v roce 1990 na Valentýna ze vzdálenosti 6 miliard kilometrů od Slunce ještě naposledy ohlédla, aby mohla pořídit vůbec první rodinný portrét Sluneční soustavy. Úplný portrét tvoří mozaika 60 snímků, které byly pořízeny 32 stupňů nad rovinou...
Kosmická sonda Voyager 1 proletěla kolem Jupiteru a jeho měsíců už v roce 1979. Snímky na této mozaice ukazují Io na pozadí difúzních vířících oblačných pásů obří plynné planety Jupiter, jak zaznamenala kamera Voyageru ze vzdálenosti asi 8,3 miliónů kilometrů. Snímek Io na této mozaice může...
Dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížením k Neptunu v roce 1989 pořídila kosmická sonda Voyager 2 tento snímek. Jasně jsou poprvé vidět světle zbarvené dlouhé mraky typu cirrus, které plují vysoko v Neptunově atmosféře. Stíny těchto mračen lze vidět dokonce i na nižší vrstvě...
Na jiného Valentýna, před 25 lety, se kosmická sonda Voyager 1 ze vzdálenosti 4 miliardy mil od Slunce naposledy ohlédla zpátky a vůbec poprvé pořídila rodinný portrét Sluneční soustavy. Celý portrét tvoří mozaiku 60 snímků pořízených z místa 32 stupňů nad rovinou ekliptiky. Z této...
Jaké by to bylo prolétat kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to podnikla pouze jediná kosmická sonda a nyní poprvé byly snímky z tohoto přiblížení sestaveny do videa. Kosmická sonda Voyager 2 dne 25. srpna 1989 proletěla Neptunovou soustavou s...
Tato skvostná noční scéna se naskytla při pohledu na západ přes národní park Grand Teton ve státě Wyoming v USA. V popředí se vine Hadí řeka a nad rozeklanými vrcholky Tetons je vidět hvězdnatá obloha protkaná výjmečně silným červeným a zeleným světélkováním vzduchu. Tu noc byla atmosférická...
Co se stane s Jupiterovou Velkou rudou skvrnou? Již od 1930-tých let se pozoruje její zmenšování, ale rychlost smršťování Velké rudé skvrny se v posledních letech zvýšila. Velká rudá skvrna je hurikánem větším než Země, který zuří přinejmenším tak dlouho, co ji mohly dalekohledy...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše prolétala vnější Sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton, oba ve fázi srpku. Elegantní obrázek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen zezadu, právě po největším přiblížení. Takový obraz nemohl být...
Kosmická sonda Voyager 1 se na jiného Valentýna (14. února 1990), když letěla miliardu mil daleko od Slunce, ohlédla a pořídila tento vůbec první rodinný portrét naší Sluneční soustavy. Úplný portrét tvoří mozaika 60 snímků, které sonda pořídila z místa 32 stupňů nad rovinou...
Dvojice kosmických sond vypuštěných na takzvanou velkou cestu k vnějším planetám v roce 1977 také příhodně směřuje ve směru slunečního pohybu vůči okolním hvězdám. O 35 let později se zdá, že se Voyager 1 blíží k hranici sluneční heliosféry a mezihvězdného prostoru. Heliosféra...
Která lidmi vyrobená kosmická sonda je nejdál? Nyní je to Voyager 1, který byl vypuštěn v roce 1977 a je 17,5 miliardy kilometrů daleko od Slunce. To odpovídá 16 světelným hodinám nebo 117 astronomickým jednotkám (AU). Tento obraz ukazuje polohu Voyager 1 vzhledem k vnější sluneční soustavě...
Tento snímek pořídila dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížení k Neptunu v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2. Poprvé byly jasně vidět vysoko v atmosféře Neptunu dlouhé, světle zbarvené mraky typu cirrus. Stíny těchto mraků lze vidět na nižší hladině mraků. Většinu Neptunovy...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše plachtí vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 spolu Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek této obří plynové planety a jeho oblačného měsíce byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být...
Před třiceti lety vypuštěné kosmické sondy NASA Voyager 1 a 2 jsou nyní vzdálené 15 a 12.5 miliard kilometrů od Slunce, což zhruba odpovídá vzdálenosti 14 a 11.5 světelných hodin. Stále fungující Voyagery sleduje a řídí síť stanic Deep Space Network. Jsou teprve třetí a čtvrtou sondou z...
Na jiný den sv. Valentýna (14. února 1990), se kosmická loď Voyager 1, která křižovala čtyři miliardy mil (5,6 mld. km) od Slunce, ohlédla zpátky, aby pořídila tento vůbec první rodinný portrét naší sluneční soustavy. Celý portrét, pořízený z pozorovacího místa 32 stupňů nad rovinou...
Voyager 1 byl vypuštěn v roce 1977 a nyní je asi 12 světelných hodin, neboli 90 astronomických jednotek (AJ) od Slunce, což činí tuto kosmickou sondou nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Voyager 1 je nyní daleko za drahami vnějších planet a předpokládá se, že právě vstupuje do...
Rhea je po Titanovi druhý největší měsíc Saturna a je největším měsícem bez atmosféry. Skládá se většinou z vodního ledu, ale má malé skalnaté jádro. Otáčení Rhei a její oběžná dráha jsou vázané (podobně jako u pozemského Měsíce), takže se k Saturnovi přivrací jen jedna...
Tento obrázek zachytila v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2 dvě hodiny před největším přiblížením k Neptunu. Poprvé jsou jasně vidět dlouhé, světle zbarvené mraky typu cirrus, které se vznáší vysoko v neptunově atmosféře. Stíny těchto mraků jsou dokonce vidět v nižším patře...
Vytáhněte si své červenomodré brýle a vstupte do tohoto stereo snímku Saturna! Obrázek se ve skutečnosti skládá ze dvou snímků pořízených sondou Voyager 2 při její návštěvě saturnova systému v srpnu 1981 s odstupem týdnů. Změněná poloha pozorování mezi následujícími snímky u sondy,...
Dnes před 25 lety byla v roce 1977 vypuštěna sonda Voyager 1 a to na svou historickou pouť sluneční soustavou, která ji nakonec přivedla v roce 1980 k Saturnu. Tento pohled zaznamenal 12. listopadu 1980 ze vzdálenosti asi 22 000 kilometrů Voyager 1 při pohledu přes okraj největšího...
Sondy Voyager 1 a 2 vypuštěné před 25 lety jsou nyní více jak 10 miliard kilometrů od Slunce. Stále fungující Voyagery sleduje a řídí "hloubková kosmická síť" - Deep Space Network. Tyto pozoruhodné sondy, které doputovaly za vnější planety, jsou pouze třetím a čtvrtým lidským výtvorem, který...
Na jiný den sv. Valentýna (14.února 1990), se sonda Voyager 1 letící 4 miliardy mil (6.4 mld km) od Slunce ohlédla zpátky, aby pořídila tento vůbec první rodinný portrét naší Sluneční soustavy. Kompletní portrét se skládá z 60 políček mozaiky pořízených z výše 32 stupňů nad rovinou...
Britský astronom Sir William Herschel objevil měsíce Titania and Oberon v lednu 1787. Nečetl Shakespeareův Sen noci svatojánské, ačkoliv prováděl první teleskopická pozorování měsíců planety Uran (planety, která sama byla objevena v roce 1781). V lednu 1986 se stal robotický průzkumník...
Tento pohled sestavila v roce 1979 sonda Voyager 1 jak se blížila k obří plynné planetě Jupiter. Pokaždé když byla správně natočena Velká rudá skvrna, tak sonda pořídila snímek a sekvence snímků nahoře ukazuje nejen rotaci skvny ale také víření okolních mračen. Jelikož se Jupiter otočí...
Vezměte si vaše červené/modré brýle a odstartujte si pro sebe tento stereo snímek Saturna! Snímek je ve skutečnosti složen ze dvou snímků pořízených s rozdílem týdnů sondou Voyager 2 během její návštěvy Saturnovy soustavy v srpnu 1981. Sonda měnila bod pohledu od jednoho snímku ke druhému...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
