Jak vypadaly první kvazary? O nejbližších kvazarech je nyní známo, že v centrech aktivních galaxií obsahují superhmotné černé díry. Plyn a prach, který do kvazaru padá, jasně září, někdy více než celá domovská galaxie. Kvazary, které vznikaly v prvních miliardách let vesmíru, jsou ovšem ještě...
Většina galaxií má jedno jádro, má tato galaxie čtyři? Podivná odpověď vede astronomy k závěru, že jádro okolní galaxie není dokonce na tomto snímku vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je spíše světlo z kvazaru v pozadí. Gravitační pole viditelné galaxie v popředí ohýbá světlo vzdáleného kvazaru do...
Galaxie v Andromedě, neboli M31, je nejbližší spirální galaxií od naší Mléčné dráhy. Nachází se asi 2,5 miliónů světelných let daleko a na pozemské noční obloze svítí jako malý, slabý, protáhlý, okem sotva viditelný obláček. Neozbrojenému oku ovšem není viditelné enormní halo...
Astronomové vypátrali nejrychleji rostoucí supermasivní černou díru, jaká byla dosud ve vesmíru pozorována. Má nezřízenou chuť k jídlu – spořádá materiál v ekvivalentu hmotnosti našeho Slunce v průměru jednou za dva dny. K objevu této monstrózní černé díry museli astronomové...
Většina galaxií má jediné jádro, má tato galaxie jádra čtyři? Tato podivná možná odpověď vedla astronomy k závěru, že jádro té galaxie není na snímku dokonce vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je místo toho nejspíš světlo emitované kvasarem v pozadí. Gravitační pole galaxie...
Zvláštností skupiny světel poblíž středu je, že čtyři z nich jsou tím samým vzdáleným kvazarem. To proto, protože galaxie v popředí, která je ve středu obrazů kvazaru i celého tohoto snímku, působí jako hrubá gravitační čočka. Možná, že ještě podivnější věcí je, že sledováním blikání...
Tajemný Hanny's Voorwerp, což holandsky znamená "Hanin objekt", je ve skutečnosti obrovský útvar velikosti Mléčné dráhy, který silně září zeleným světlem z ionizovaných atomů kyslíku. Předpokládá se, že jde o slapový ocas materiálu po dávném splynutí galaxií, který je nasvícen a ionizován...
Většina galaxií má jediné jádro, jakto že tato galaxie má čtyři? Podivná odpověď astronomů je, že jádro okolní galaxie není na tomto snímku dokonce vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je spíše světlo emitované kvazarem v pozadí. Gravitační pole galaxie viditelné v popředí totiž láme...
Hanny's Voorwerp, což je holandsky "Hannin objekt", je útvar velký zhruba jako naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. Tajemný voorwerp silně září zeleným světlem ionizovaných atomů kyslíku a na tomto pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět pod spirální galaxií IC 2497. Oba objekty...
Na tomto kosmickém pohledu jsou hrotité hvězdy jsou blízko, ale rozplizlé galaxie jsou roztroušeny daleko do Vesmíru. Tento pěkný obrázek zabírá asi 1/2 stupně a je výsledkem projektu astronoma Johannesa Schedlera ohlédnout se v čase k 12.7 miliard světelných let vzdálenému...
Většina galaxií má jednoduché jádro, má tato galaxie opravdu čtyři? Podivná odpověď vede Astronomové dospěli k podivnému závěru, že jádro okolní galaxie není na tomto snímku dokonce vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je spíše světlo emitované kvasarem v pozadí. Gravitační pole galaxie...
Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější...
Je galaxie ve středu nějak spojena s kvasarem vpravo nahoře? Vášnivé spory ohledně systému jako je tento zuří po celá desetiletí a představují výzvu samotným základům moderní kosmologie. Někteří věří, že kvasar Markarian 205 byl nedávno vyvržen z galaxie NGC 4319, z čehož plyne,...
Kvazary (Quasar = QUASi-stellAR object) leží na hranici pozorovatelného Vesmíru. Když byly v roce 1963 kvazary objeveny, tak astronomové byli ohromeni tím, že jsou takové objekty viditelné přes miliardy světelných let. Z toho vyplynulo, že musí hýřit množstvím emitované energie. Odkud ta...
Kvasar známý jako PKS 1127-145 se nachází deset miliard světelných let od naší planety. Pohled z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope na levém panelu ukazuje tento kvasar spolu s dalšími galaxiemi tak, jak se jeví v optickém světle. Samotný kvasar je jako nejjasnější objekt v...
V této krásné nedávno vzniklé galaktické neboli "otevřené" hvězdokupě jasně září horké modré hvězdy. Otevřená hvězdokupa NGC 3293 se nachází v souhvězdí Lodní kýl (Carina), leží ve vzdálenosti asi 8000 světelných let a má zvláště vysoký výskyt těchto jasných mladých hvězd. Studium NGC...
3C175 není jenom kvazar, je to galaxií poháněné částicové dělo. Kvazar 3C175 viditelný jako středová tečka v aktivním centru galaxie tak vzdálené, že světlo, které vidíme bylo emitováno když Země teprve vznikala. Snímek nahoře byl pořízen v rádiových vlnách polem dalekohledů o velikosti domu...
Astronomové hlásí, že pozorování galaxií známých překotným vznikáním hvězd rentgenovou observatoří Chandra ukazuje, že tyto galaxie též obsahují svítivé rentgenové zdroje. Předpokládá se, že jde o středněhmotné černé díry a obří oblaka přehřátého plynu. Vezměme si například nádherný vesmírný...
Většina galaxií má jednoduché jádro a tato galaxie má čtyři? Podivná odpověď vedla astronomy k závěru, že jádro galaxie není na tomto snímku vůbec viditelné. Čtyřlístek ve středu je spíše světlo vyzařované kvasarem v pozadí. Gravitační pole galaxie viditelné v popředí láme světlo...
Rekord ve vzdálenosti kvasaru byl nyní znovu překonán. Žádný další objekt ve vesmíru není v současné době ve větší vzdálenosti než flíček na snímku nahoře. Nedávno objevený kvasar zaznamenal rudý posuv 5.82. Přesný vztah mezi rudým posuvem a vzdáleností zůstává v současnosti neznámý,...
Jak vypadaly první kvazary? O nejbližších kvazarech je nyní známo, že v centrech aktivních galaxií obsahují superhmotné černé díry. Plyn a prach, který do kvazaru padá, jasně září, někdy více než celá domovská galaxie. Kvazary, které vznikaly v prvních miliardách let vesmíru, jsou ovšem ještě...
Většina galaxií má jedno jádro, má tato galaxie čtyři? Podivná odpověď vede astronomy k závěru, že jádro okolní galaxie není dokonce na tomto snímku vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je spíše světlo z kvazaru v pozadí. Gravitační pole viditelné galaxie v popředí ohýbá světlo vzdáleného kvazaru do...
Galaxie v Andromedě, neboli M31, je nejbližší spirální galaxií od naší Mléčné dráhy. Nachází se asi 2,5 miliónů světelných let daleko a na pozemské noční obloze svítí jako malý, slabý, protáhlý, okem sotva viditelný obláček. Neozbrojenému oku ovšem není viditelné enormní halo...
Astronomové vypátrali nejrychleji rostoucí supermasivní černou díru, jaká byla dosud ve vesmíru pozorována. Má nezřízenou chuť k jídlu – spořádá materiál v ekvivalentu hmotnosti našeho Slunce v průměru jednou za dva dny. K objevu této monstrózní černé díry museli astronomové...
Většina galaxií má jediné jádro, má tato galaxie jádra čtyři? Tato podivná možná odpověď vedla astronomy k závěru, že jádro té galaxie není na snímku dokonce vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je místo toho nejspíš světlo emitované kvasarem v pozadí. Gravitační pole galaxie...
Zvláštností skupiny světel poblíž středu je, že čtyři z nich jsou tím samým vzdáleným kvazarem. To proto, protože galaxie v popředí, která je ve středu obrazů kvazaru i celého tohoto snímku, působí jako hrubá gravitační čočka. Možná, že ještě podivnější věcí je, že sledováním blikání...
Tajemný Hanny's Voorwerp, což holandsky znamená "Hanin objekt", je ve skutečnosti obrovský útvar velikosti Mléčné dráhy, který silně září zeleným světlem z ionizovaných atomů kyslíku. Předpokládá se, že jde o slapový ocas materiálu po dávném splynutí galaxií, který je nasvícen a ionizován...
Většina galaxií má jediné jádro, jakto že tato galaxie má čtyři? Podivná odpověď astronomů je, že jádro okolní galaxie není na tomto snímku dokonce vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je spíše světlo emitované kvazarem v pozadí. Gravitační pole galaxie viditelné v popředí totiž láme...
Hanny's Voorwerp, což je holandsky "Hannin objekt", je útvar velký zhruba jako naše vlastní Galaxie Mléčná dráha. Tajemný voorwerp silně září zeleným světlem ionizovaných atomů kyslíku a na tomto pohledu z Hubblova kosmického dalekohledu je vidět pod spirální galaxií IC 2497. Oba objekty...
Na tomto kosmickém pohledu jsou hrotité hvězdy jsou blízko, ale rozplizlé galaxie jsou roztroušeny daleko do Vesmíru. Tento pěkný obrázek zabírá asi 1/2 stupně a je výsledkem projektu astronoma Johannesa Schedlera ohlédnout se v čase k 12.7 miliard světelných let vzdálenému...
Většina galaxií má jednoduché jádro, má tato galaxie opravdu čtyři? Podivná odpověď vede Astronomové dospěli k podivnému závěru, že jádro okolní galaxie není na tomto snímku dokonce vůbec vidět. Centrální čtyřlístek je spíše světlo emitované kvasarem v pozadí. Gravitační pole galaxie...
Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější...
Je galaxie ve středu nějak spojena s kvasarem vpravo nahoře? Vášnivé spory ohledně systému jako je tento zuří po celá desetiletí a představují výzvu samotným základům moderní kosmologie. Někteří věří, že kvasar Markarian 205 byl nedávno vyvržen z galaxie NGC 4319, z čehož plyne,...
Kvazary (Quasar = QUASi-stellAR object) leží na hranici pozorovatelného Vesmíru. Když byly v roce 1963 kvazary objeveny, tak astronomové byli ohromeni tím, že jsou takové objekty viditelné přes miliardy světelných let. Z toho vyplynulo, že musí hýřit množstvím emitované energie. Odkud ta...
Kvasar známý jako PKS 1127-145 se nachází deset miliard světelných let od naší planety. Pohled z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope na levém panelu ukazuje tento kvasar spolu s dalšími galaxiemi tak, jak se jeví v optickém světle. Samotný kvasar je jako nejjasnější objekt v...
V této krásné nedávno vzniklé galaktické neboli "otevřené" hvězdokupě jasně září horké modré hvězdy. Otevřená hvězdokupa NGC 3293 se nachází v souhvězdí Lodní kýl (Carina), leží ve vzdálenosti asi 8000 světelných let a má zvláště vysoký výskyt těchto jasných mladých hvězd. Studium NGC...
3C175 není jenom kvazar, je to galaxií poháněné částicové dělo. Kvazar 3C175 viditelný jako středová tečka v aktivním centru galaxie tak vzdálené, že světlo, které vidíme bylo emitováno když Země teprve vznikala. Snímek nahoře byl pořízen v rádiových vlnách polem dalekohledů o velikosti domu...
Astronomové hlásí, že pozorování galaxií známých překotným vznikáním hvězd rentgenovou observatoří Chandra ukazuje, že tyto galaxie též obsahují svítivé rentgenové zdroje. Předpokládá se, že jde o středněhmotné černé díry a obří oblaka přehřátého plynu. Vezměme si například nádherný vesmírný...
Většina galaxií má jednoduché jádro a tato galaxie má čtyři? Podivná odpověď vedla astronomy k závěru, že jádro galaxie není na tomto snímku vůbec viditelné. Čtyřlístek ve středu je spíše světlo vyzařované kvasarem v pozadí. Gravitační pole galaxie viditelné v popředí láme světlo...
Rekord ve vzdálenosti kvasaru byl nyní znovu překonán. Žádný další objekt ve vesmíru není v současné době ve větší vzdálenosti než flíček na snímku nahoře. Nedávno objevený kvasar zaznamenal rudý posuv 5.82. Přesný vztah mezi rudým posuvem a vzdáleností zůstává v současnosti neznámý,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
