Ve středu tohoto ostrého snímku v blízké infračervené oblasti z Kosmického dalekohledu Jamese Webba se nachází ledový obr Neptun s prstenci. Tento vzdálený svět v šeru je nejvzdálenější planetou od Slunce, asi 30krát vzdálenější než planeta Země. V úžasném Webbově pohledu temný a přízračný vzhled...
Při průletu vnější Sluneční soustavou se sonda Voyager 2 v roce 1989 ohlédla ke Slunci a spatřila tento pohled na nejvzdálenější planetu Neptun a její měsíc Triton společně ve fázi srpku. Elegantní snímek ledové obří planety a největšího měsíce byl pořízen při pohledu zpět těsně po největším...
Poblíž středu tohoto ostrého snímku v blízkém infračerveném světle z Kosmického dalekohledu Jamese Webba je vidět ledový obr Neptun s prstenci. Tento slabý a vzdálený svět je nejvzdálenější planetou od Slunce, je asi 30krát dále než Země. Na skvělém snímku z Webba se planeta jeví tmavá a duchovitá,...
Tyto pohlednice z naší Sluneční soustavy jsou pořízené ve stejnou noc, ze stejného místa, se stejným dalekohledem a jsou vidět ve stejném měřítku, takže poskytují zajímavé srovnání zdánlivých velikostí. Měsíc pokrývá na pozemské obloze asi půl stupně a jeho mozaika se skládá z...
Pozorovatelé s triedry si 1. ledna mohli odškrtnout příležitost sledovat průchod Marsu kolem ledového obra. Při pohledu na jasnou rudou planetu na pozemské obloze bylo možné ve vzdálenosti pouze 0,02 stupně najít slabý bledý Neptun. Na těchto panelech je zachyceno vzácné seskupení tohoto...
PlanetyVětšina planet Sluneční soustavy je viditelná prostý okem. Určitě si každý z nás nejednou všiml silně zářící planety Venuše na večerní nebo ranní obloze, která je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem oblohy. Další planetou, která nejčastěji přitahuje zraky svým jasným, klidným...
Dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížením k Neptunu v roce 1989 pořídila kosmická sonda Voyager 2 tento snímek. Jasně jsou poprvé vidět světle zbarvené dlouhé mraky typu cirrus, které plují vysoko v Neptunově atmosféře. Stíny těchto mračen lze vidět dokonce i na nižší vrstvě...
Jaké by to bylo prolétat kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to podnikla pouze jediná kosmická sonda a nyní poprvé byly snímky z tohoto přiblížení sestaveny do videa. Kosmická sonda Voyager 2 dne 25. srpna 1989 proletěla Neptunovou soustavou s...
Kosmická sonda Voyager 2 křižuje vnější Sluneční soustavou a 25. srpna 1989 se těsně přiblížila k Neptunu a zatím je jedinou sondou, která tohoto nejvzdálenějšího plynového obra navštívila. Tato kompozitní scéna, která vznikla na základě snímků pořízených při největším přiblížení i v...
Despina je malý měsíček Neptunu. Maličká Despina měří zhruba 148 kilometrů a byla objevena v roce 1989 na snímcích z kosmické sondy Voyager 2 při přiblížení k nejvzdálenější plynné obří planetě Sluneční soustavy. Ovšem při prohlížení snímků z Voyageru 2 o 20 později amatérský zpracovatel...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše prolétala vnější Sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton, oba ve fázi srpku. Elegantní obrázek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen zezadu, právě po největším přiblížení. Takový obraz nemohl být...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Tento snímek pořídila dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížení k Neptunu v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2. Poprvé byly jasně vidět vysoko v atmosféře Neptunu dlouhé, světle zbarvené mraky typu cirrus. Stíny těchto mraků lze vidět na nižší hladině mraků. Většinu Neptunovy...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše plachtí vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 spolu Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek této obří plynové planety a jeho oblačného měsíce byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být...
Despina je malý měsíček Neptunu. Měsíček Despina o rozměru zhruba 148 kilometrů byl objeven v roce 1989 na snímcích sondy Voyager 2 při přiblížení k této nejvzdálenější plynné planetě Sluneční soustavy. Co je ale pozoruhodné, že 20 let později, amatérský zpracovatel obrazu (a profesor...
Viděli jste to? Poslední konjunkce Měsíce s jasnými planetami v roce 2008 představila 31. prosince po západu slunce mladý srpek Měsíce a brilantní Venuši. Zde jsou vidět obě nebeská světla, která dominují pozemské noční obloze v tmavém jasném horském vzduchu z Mönichkirchen v...
V říjnu 1846 William Lassell pozoroval nově objevenou planetu Neptun. Pokoušel se potvrdit svoje pozorování z předchozího týdne, že Neptun měl prstenec. Ale tentokrát objevil, že Neptun měl družici. Lassell brzy prokázal, že prstenec byl důsledkem distorze obrazu jeho nového dalekohledu,...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše pluje vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek obří plynné planety a jejího oblačného měsíce nahoře byl pořízen zezadu zrovna po nejtěsnějším přiblížení. Takový snímek by nemohl být zachycen...
Je naše sluneční soustava unikátní? Včera byl oznámen objev planety o hmotnosti Neptuna na submerkurovské dráze u nedaleké, Slunci podobné hvězdy 55 Cancri spolu s objevem dalších podobných soustav, což poskytuje nový důkaz, že planetární soustavy složité jako naše vlastní sluneční...
V desetiletí po roku 1960 přišlo na jižní polokouli Neptuna, nejvzdálenější obří plynné planety sluneční soustavy, jaro. Jelikož Neptun oběhne Slunce jednou za 165 pozemských let, tak je na jižním Neptunu, kde každá sezóna trvá přes čtyři dekády, pochopitelně stále ještě jaro. Astronomové...
Tento obrázek zachytila v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2 dvě hodiny před největším přiblížením k Neptunu. Poprvé jsou jasně vidět dlouhé, světle zbarvené mraky typu cirrus, které se vznáší vysoko v neptunově atmosféře. Stíny těchto mraků jsou dokonce vidět v nižším patře...
Když v srpnu 1989 proletěla sonda NASA Voyager 2 kolem vzdáleného Neptuna, tak byli astronomové šokováni. Jelikož Neptun příjmá pouze 3 procenta slunečního světla jako Jupiter, tak očekávali, že najdou nečinnou, tmavou, chladnou planetu. Místo toho snímky z Voyageru odhalily...
Neptun má skvrny. Nejvzdálenější plynný gigant ve Sluneční soustavě ukazuje téměř jednolitou modrou barvu působenou malým množstvím metanu, jenž se pohybuje v husté atmosféře téměř bezbarvého vodíku a hélia. Ukazuje se, že tmavé skvrny jsou anticyklony: velké systémy vysokého tlaku, které...
Vnější Sluneční soustavou tiše plachtí sonda Voyager 2, jejíž kamera v roce 1989 spolu zachytila jako srpky Neptun a Triton. Snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce nahoře byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být pořízen ze Země, protože...
Z povrchu zemského se Neptun obvykle jeví jako mlhavá skvrna. Rozostřující efekty zemské atmosféry znemožňují čistší obraz. Ovšem tyto jevy se mohou podstatně snížit ohýbáním zrcadel ve stejném okamžiku, kdy se mění atmosféra. Mnoho velkých dalekohledů světa nyní implementuje systémy...
Neptun nikdy nevypadal tak jasně v infračerveném světle. Neptun je osmá nejvzdálenější planeta od Slunce, třicetinásobek vzdálenosti Země-Slunce. Neptun je čtvrtou největší planetou s téměr čtyřnásobným průměrem Země. Neptun překvapivě vyzařuje asi dvakrát více energie než příjímá od...
Před stopadesáti třemi roky, 10.října 1846, pozoroval William Lassell nově objevenou planetu Neptun. Snažil se potvrdit své pozorování z předešlého týdne, že Neptun má prstenec. Tentokrát ale objevil, že Neptun má též družici. Lassell brzy ověřil, že prstenec byl produktem distorze obrazu jeho...
Snímek nahoře pořídila dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížením k Neptunu v roce 1989 sonda Voyager 2. Poprvé byly jasně vidět dlouhé lehce zbarvené mraky typu cirrus vznášející se vysoko v neptunově atmosféře. Stíny těchto mraků lze vidět na nižších vrstvách mraků. Většina neptunovy...
Neptun, nejvzdálenější obří plynná planeta Sluneční soustavy je od Slunce 30 krát dále než Země. Dvanáct let po startu v roce 1977 proletěl Voyager 2 kolem Neptuna a nalezl překvapující aktivity na planetě jež příjmá jen 3 procenta slunečního světla jak Jupiter. Ve svém krátkém ale nadějném...
Ve středu tohoto ostrého snímku v blízké infračervené oblasti z Kosmického dalekohledu Jamese Webba se nachází ledový obr Neptun s prstenci. Tento vzdálený svět v šeru je nejvzdálenější planetou od Slunce, asi 30krát vzdálenější než planeta Země. V úžasném Webbově pohledu temný a přízračný vzhled...
Při průletu vnější Sluneční soustavou se sonda Voyager 2 v roce 1989 ohlédla ke Slunci a spatřila tento pohled na nejvzdálenější planetu Neptun a její měsíc Triton společně ve fázi srpku. Elegantní snímek ledové obří planety a největšího měsíce byl pořízen při pohledu zpět těsně po největším...
Poblíž středu tohoto ostrého snímku v blízkém infračerveném světle z Kosmického dalekohledu Jamese Webba je vidět ledový obr Neptun s prstenci. Tento slabý a vzdálený svět je nejvzdálenější planetou od Slunce, je asi 30krát dále než Země. Na skvělém snímku z Webba se planeta jeví tmavá a duchovitá,...
Tyto pohlednice z naší Sluneční soustavy jsou pořízené ve stejnou noc, ze stejného místa, se stejným dalekohledem a jsou vidět ve stejném měřítku, takže poskytují zajímavé srovnání zdánlivých velikostí. Měsíc pokrývá na pozemské obloze asi půl stupně a jeho mozaika se skládá z...
Pozorovatelé s triedry si 1. ledna mohli odškrtnout příležitost sledovat průchod Marsu kolem ledového obra. Při pohledu na jasnou rudou planetu na pozemské obloze bylo možné ve vzdálenosti pouze 0,02 stupně najít slabý bledý Neptun. Na těchto panelech je zachyceno vzácné seskupení tohoto...
PlanetyVětšina planet Sluneční soustavy je viditelná prostý okem. Určitě si každý z nás nejednou všiml silně zářící planety Venuše na večerní nebo ranní obloze, která je po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem oblohy. Další planetou, která nejčastěji přitahuje zraky svým jasným, klidným...
Dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížením k Neptunu v roce 1989 pořídila kosmická sonda Voyager 2 tento snímek. Jasně jsou poprvé vidět světle zbarvené dlouhé mraky typu cirrus, které plují vysoko v Neptunově atmosféře. Stíny těchto mračen lze vidět dokonce i na nižší vrstvě...
Jaké by to bylo prolétat kolem Tritonu, největšího měsíce planety Neptun? Zatím to podnikla pouze jediná kosmická sonda a nyní poprvé byly snímky z tohoto přiblížení sestaveny do videa. Kosmická sonda Voyager 2 dne 25. srpna 1989 proletěla Neptunovou soustavou s...
Kosmická sonda Voyager 2 křižuje vnější Sluneční soustavou a 25. srpna 1989 se těsně přiblížila k Neptunu a zatím je jedinou sondou, která tohoto nejvzdálenějšího plynového obra navštívila. Tato kompozitní scéna, která vznikla na základě snímků pořízených při největším přiblížení i v...
Despina je malý měsíček Neptunu. Maličká Despina měří zhruba 148 kilometrů a byla objevena v roce 1989 na snímcích z kosmické sondy Voyager 2 při přiblížení k nejvzdálenější plynné obří planetě Sluneční soustavy. Ovšem při prohlížení snímků z Voyageru 2 o 20 později amatérský zpracovatel...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše prolétala vnější Sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton, oba ve fázi srpku. Elegantní obrázek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce byl pořízen zezadu, právě po největším přiblížení. Takový obraz nemohl být...
Neptun se otáčí kolem své osy asi jednou za 16 hodin. Tyto 4 snímky nejvzdálenější obří plynové planety Sluneční soustavy pořízené s odstupem asi 4 hodin tak pokrývají jeden Neptunův den. Snímky z Hubblova kosmického dalekohledu z konce června kombinují expozice ve viditelném a blízkém...
Tento snímek pořídila dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížení k Neptunu v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2. Poprvé byly jasně vidět vysoko v atmosféře Neptunu dlouhé, světle zbarvené mraky typu cirrus. Stíny těchto mraků lze vidět na nižší hladině mraků. Většinu Neptunovy...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše plachtí vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 spolu Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek této obří plynové planety a jeho oblačného měsíce byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být...
Despina je malý měsíček Neptunu. Měsíček Despina o rozměru zhruba 148 kilometrů byl objeven v roce 1989 na snímcích sondy Voyager 2 při přiblížení k této nejvzdálenější plynné planetě Sluneční soustavy. Co je ale pozoruhodné, že 20 let později, amatérský zpracovatel obrazu (a profesor...
Viděli jste to? Poslední konjunkce Měsíce s jasnými planetami v roce 2008 představila 31. prosince po západu slunce mladý srpek Měsíce a brilantní Venuši. Zde jsou vidět obě nebeská světla, která dominují pozemské noční obloze v tmavém jasném horském vzduchu z Mönichkirchen v...
V říjnu 1846 William Lassell pozoroval nově objevenou planetu Neptun. Pokoušel se potvrdit svoje pozorování z předchozího týdne, že Neptun měl prstenec. Ale tentokrát objevil, že Neptun měl družici. Lassell brzy prokázal, že prstenec byl důsledkem distorze obrazu jeho nového dalekohledu,...
Kamera kosmické sondy Voyager 2, která tiše pluje vnější sluneční soustavou, zachytila v roce 1989 Neptun a Triton ve fázi srpku. Snímek obří plynné planety a jejího oblačného měsíce nahoře byl pořízen zezadu zrovna po nejtěsnějším přiblížení. Takový snímek by nemohl být zachycen...
Je naše sluneční soustava unikátní? Včera byl oznámen objev planety o hmotnosti Neptuna na submerkurovské dráze u nedaleké, Slunci podobné hvězdy 55 Cancri spolu s objevem dalších podobných soustav, což poskytuje nový důkaz, že planetární soustavy složité jako naše vlastní sluneční...
V desetiletí po roku 1960 přišlo na jižní polokouli Neptuna, nejvzdálenější obří plynné planety sluneční soustavy, jaro. Jelikož Neptun oběhne Slunce jednou za 165 pozemských let, tak je na jižním Neptunu, kde každá sezóna trvá přes čtyři dekády, pochopitelně stále ještě jaro. Astronomové...
Tento obrázek zachytila v roce 1989 kosmická sonda Voyager 2 dvě hodiny před největším přiblížením k Neptunu. Poprvé jsou jasně vidět dlouhé, světle zbarvené mraky typu cirrus, které se vznáší vysoko v neptunově atmosféře. Stíny těchto mraků jsou dokonce vidět v nižším patře...
Když v srpnu 1989 proletěla sonda NASA Voyager 2 kolem vzdáleného Neptuna, tak byli astronomové šokováni. Jelikož Neptun příjmá pouze 3 procenta slunečního světla jako Jupiter, tak očekávali, že najdou nečinnou, tmavou, chladnou planetu. Místo toho snímky z Voyageru odhalily...
Neptun má skvrny. Nejvzdálenější plynný gigant ve Sluneční soustavě ukazuje téměř jednolitou modrou barvu působenou malým množstvím metanu, jenž se pohybuje v husté atmosféře téměř bezbarvého vodíku a hélia. Ukazuje se, že tmavé skvrny jsou anticyklony: velké systémy vysokého tlaku, které...
Vnější Sluneční soustavou tiše plachtí sonda Voyager 2, jejíž kamera v roce 1989 spolu zachytila jako srpky Neptun a Triton. Snímek obří plynné planety a jejího zamračeného měsíce nahoře byl pořízen zezadu těsně po největším přiblížení. Takový snímek by nemohl být pořízen ze Země, protože...
Z povrchu zemského se Neptun obvykle jeví jako mlhavá skvrna. Rozostřující efekty zemské atmosféry znemožňují čistší obraz. Ovšem tyto jevy se mohou podstatně snížit ohýbáním zrcadel ve stejném okamžiku, kdy se mění atmosféra. Mnoho velkých dalekohledů světa nyní implementuje systémy...
Neptun nikdy nevypadal tak jasně v infračerveném světle. Neptun je osmá nejvzdálenější planeta od Slunce, třicetinásobek vzdálenosti Země-Slunce. Neptun je čtvrtou největší planetou s téměr čtyřnásobným průměrem Země. Neptun překvapivě vyzařuje asi dvakrát více energie než příjímá od...
Před stopadesáti třemi roky, 10.října 1846, pozoroval William Lassell nově objevenou planetu Neptun. Snažil se potvrdit své pozorování z předešlého týdne, že Neptun má prstenec. Tentokrát ale objevil, že Neptun má též družici. Lassell brzy ověřil, že prstenec byl produktem distorze obrazu jeho...
Snímek nahoře pořídila dvě hodiny před nejtěsnějším přiblížením k Neptunu v roce 1989 sonda Voyager 2. Poprvé byly jasně vidět dlouhé lehce zbarvené mraky typu cirrus vznášející se vysoko v neptunově atmosféře. Stíny těchto mraků lze vidět na nižších vrstvách mraků. Většina neptunovy...
Neptun, nejvzdálenější obří plynná planeta Sluneční soustavy je od Slunce 30 krát dále než Země. Dvanáct let po startu v roce 1977 proletěl Voyager 2 kolem Neptuna a nalezl překvapující aktivity na planetě jež příjmá jen 3 procenta slunečního světla jak Jupiter. Ve svém krátkém ale nadějném...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
