Úvodní  >  Štítky  >  Štítek binary star

Štítek: binary star

APOD NGC 1360: Mlhovina Drozdí vejce

Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných roků daleko a svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná drozdí vejce. Toto kosmické mračno měří asi 3 světelné roky a je bezpečně uhnízděno v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). NGC 1360 vejčitého tvaru se považuje za planetární...

APOD Symbiotická hvězda R Aquarii

Proměnná hvězda R Aquarii je ve skutečnosti interagující dvojhvězda, dvě hvězdy, které mají těsný symbiotický vztah. Asi 710 světelných roků vzdálená hvězda je ve středu kompozitního obrazu sestaveného z ve vesmíru pořízených optických a rentgenových snímků. Tento neobvyklý systém se skládá z...

APOD Výjmečná spirála v LL Pegasi

Co vytvořilo podivnou spirálovitou strukturu vlevo nahoře? Nikdo si není jistý, ale pravděpodobně to nějak souvisí s hvězdou v dvojhvězdném systému, která vstoupila do fáze planetární mlhoviny, kdy byla odvržena její vnější atmosféra. Obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, vine se ve 4...

APOD Výtrysky z mlhoviny Náhrdelník

Které nebeské těleso nosí mlhovinu Náhrdelník? Zaprvé, analýzy ukazují, že Náhrdelník je planetární mlhovina, oblak plynu emitovaný hvězdou ke konci svého života. Zdá se, že diamanty, které jsou v Náhrdelníku vidět, jsou jasné uzly zářícího plynu. V centru mlhoviny Náhrdelník nejspíš obíhají dvě...

APOD SS 433: Binary Star Micro Quasar

SS 433 je jedním z neexotičtějších známých hvězdných systémů. Vůbec ne pozoruhodné jméno pochází z katalogu hvězd v Mléčné dráze, které emitují záření charakteristické pro atomární vodík. Pozoruhodné chování pochází od kompaktního objektu, černé díry nebo neutronové hvězdy, kolem něhož...

APOD BHB2007: Vznik malé dvojhvězdy

Jak vznikají dvojhvězdy? Milimetrový dalekohled ESO ALMA (Atacama Large Millimeter Array) nedávno pořídil snímky s dosud nejvyšším rozlišením vznikající dvojhvězdy a tak pomohl s odpovědí na tuto otázku. Většina hvězd není osamocena, typicky jsou součástí vícečetných hvězdných...

APOD Symbiotická R Aquarii

Změnu jasnosti můžete v průběhu roku pozorovat pouze triedrem. Proměnná hvězda R Aquarii je ve skutečnosti interagující dvojvězdný systém, tedy dvě hvězdy, které jak se zdá mají blízký, symbiotický vztah. Tento fascinující systém vzdálený asi 710 světelných let se skládá z rudého...

APOD Výjmečná spirála v LL Pegasi

Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...

APOD NGC 1360: Mlhovina Vejce červenky

Toto pěkné kosmické mračno se nachází asi 1500 světelných let daleko a jeho tvar a barva připomíná modré vejce červenky. Bezpečně hnízdí v jižním souhvězdí Pece (Fornax) a měří asi 3 světelné roky. Jelikož se jedná o planetární mlhovinu, tak nereprezentuje začátek, ale naopak krátkou a...

APOD Mlhovina Homunkulus v 3D

Pokud hledáte něco k vytištění na vaší zbrusu nové 3D tiskárně, tak zkuste mlhovinu Homunkulus. Toto prašné, bipolární kosmické mračno měří asi 1 světelný rok, ale pro tisk je model mírně zmenšený na asi 1/4 světelné nanosekundy, neboli 80 milimetrů. Skutečný Homunkulus obklopuje slavně...

APOD Mlhovina Červený obdélník z Hubbla

Jak vznikla neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovinu pohání, ale nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku způsobuje nejspíš tlustý torus, který protahuje jinak sférický tok do kónických tvarů s růžky. Jelikož...

APOD Mlhovina Náhrdelník

Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...

APOD Úsvit před novou

Přinese tento úsvit další novu? Taková dilemata budou jednoho dne trápit budoucí lidi, kteří budou žít na planetě obíhající kolem kataklysmické proměnné podvojné hvězdné soustavy. Kataklysmické proměnné zahrnují i plyn, který padá z větší hvězdy do akrečního disku kolem hmotného, ale...

APOD Případ velmi prašné dvojhvězdy

Pro astronomy těsná dvojvězda BD+20 307 původně vystupovala z řady jen svojí extrémní prašností. Podstatné množství horkého prachu totiž způsobuje, že se tato soustava jeví na infračervených vlnových délkách extrémně jasná. Kolem mladých hvězd starých jen několik miliónů let je často...

APOD Monitorování M2-9

Při zkoumání spousty tvarů, které se nacházejí v kosmickém zoo plném planetárních mlhovin, se někteří astronomové zaměřili na úchvatný případ M2-9. M2-9 ve vzdálenosti asi 2100 světelných let má přes jeden světelný rok a je známa jako dvojitý výtrysk nebo motýlí mlhovina, vzhledem ke své...

APOD Mlhovina Kočičí oko

Třitisíce světelných let vzdálená hvězda odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou vidět v Kočičím oku jsou opravdu natolik komplexní, že...

APOD Mira: Podivuhodná hvězda

Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...

APOD NGC 246 a umírající hvězda

Planetární mlhovina NGC 246, přiléhavě pojmenovaná "mlhovina Lebka", opravdu obklopuje umírající hvězdu, která je asi 1600 světelných let daleko v souhvězdí Velryby (Cetus). Nádherná, po tisíce let vyvrhovaná spletitá mlhovina je vnější atmosférou kdysi slunci podobné hvězdy. Rozpínající...

APOD Rekurentní nova RS Ophiuchi

Toto pěkné pole hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) má střed na hvězdě, která není zase tak často vidět - RS Ophiuchi. Počátkem minulého týdne se RS Oph náhle stala poprvé od roku 1985 viditelnou i prostému oku. RS Oph je typem kataklysmické proměnné hvězdy klasifikované jako rekurentní...

APOD Trosečník po supernově

Začněte celkovým pohledem na krásnou spirální galaxii M81 a potom přejděte na vložené snímky (vlevo, dole a pak vpravo) a tak si zvětšete opravdového trosečníka. Na posledním políčku vpravo je vidět hvězda identifikovaná jako trosečník kosmického kataklysmatu -- výbuchu supernovy její...

APOD Rentgenové hvězdy v 47 Tuc

Snímky ve viditelném světle ukazují, že centrální oblasti kulové hvězdokupy 47 Tucanae jsou přeplněny hvězdami vzdálenými od sebe méně jak desetinu světelného roku. Tento rentgenový pohled na střed 47 Tuc ve falešných barvách z observatoře Chandra též ukazuje, že kupa je dobrým sousedstvím...

APOD Spiríla bílého trpaslíka

V asi 1600 světelných let vzdálené podvojné soustavě známé jako J0806 kolem sebe každých 321 sekund obíhají dva hustí bílí trpaslíci. Při interpretaci rentgenových dat z observatoře Chandra astronomové poukazují na to, že se už tak krátká doba oběhu trvale zkracuje, tak jak se hvězd k...

APOD Podivuhodná hvězda Mira

Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...

APOD Simulace akrečního disku

Nenechte se zmást dobře známým vzorem. Vznešená spirální struktura na této počítačové vizualizaci nepředstavuje zavinutá spirální ramena vzdálené galaxie plné hvězd. Grafika místo toho zobrazuje spirální rázové vlny třírozměrné simulace akrečního disku - materiál vířivě padá na kompaktní...

APOD Mikrokvasar v pohybu

Mikrokvasary jsou bizardní podvojné hvězdné soustavy, které generují vysokoenergetické záření, téměř rychlostí světla vyvrhují výtrysky částic a žijí přímo v naší galaxii Mléčná dráha. Zdá se, že se energetická soustava mikrokvasaru skládá z velice kompaktního objektu a to buď neutronové...

APOD Zubenelgenubi a přátelé

Vpravo nahoře, nedaleko od okraje zatmělého Měsíce je na tomto teleskopickém pohledu pořízeném z Port Elizabeth v Jižní Africe středně jasná hvězda Zubenelgenubi. Zubenelgenubi je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Vah (Libra), vyslovit její jméno (zkuste zú-BEN-aldží-ŇÚ-bí ...) je...

APOD Supernova, která přežila

Začněme celkovým pohledem na krásnou spirální galaxi M81 a pokračujme vloženými snímky (vlevo, dole a vpravo), které se přibližují k samotné přeživší hvězdě. Ve středu posledního pole je vpravo od středu hvězda, o které se nedávno zjistilo, že přežila kosmické kataklysma - výbuch...

APOD Simulace akrečního disku

Nenechte se zmást dobře známou symetrií. Vznešená spirální struktura, která je vidět na této počítačové vizualizaci, není portrétem točitých spirálních ramen vzdálené hvězdné galaxie. Místo toho se jedná o spirální rázové vlny v třírozměrné simulaci akrečního disku. Materiál jako ve...

APOD Rentgenové hvězdy v M15

Na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra astronomy uvítaly dvě rentgenové hvězdy hned vedle sebe,v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové uvítání bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam,...

APOD Rentgenové hvězdy v kulové hvězdokupě 47 Tucanae

Hloubkový optický snímek (vlevo) 47 Tucanae ukazuje starou kulovou hvězdokupu, jenž je tak hustá a přeplněná, že v těsně zaplněném jádře nelze rozlišit jednotlivé hvězdy. Rentgenový snímek centrálních oblastí (vložený snímek vpravo) z observatoře Chandra ukazuje bohatství rentgenových hvězd, jež...

APOD Soustava XZ Tauri vyvrhuje plynovou bublinu

Proč podvojná soustava XZ Tauri emituje horkou bublinu rozpínajícího se plynu? I když mohli astronomové dosud jen spekulovat, kosmický dalekohled Hubble Space Telescope jasně dokumentuje toto neobvyklé chování třemi dramatickými fotografiemi z posledních pěti let. I bez znalosti proč nedávno...

APOD Malá hvězda

Nevýrazný dvojhvězdný systém s katalogovým označením Gliese 623 leží ve vzdálenosti 25 světelných roků od Země v souhvězdí Herkula. Jednotlivé hvězdy tohoto binárního systému byly poprvé rozlišeny v červenci 1994, kdy přístroj Faint Object Camera na palubě Hubbleova kosmického dalekohledu ...

APOD WR 104: Hvězda větrník

Jako kosmický postřikovač trávníku prach proudícící z rotující hvězdné soustavy vytváří větrníkový vzor na tomto infačerveném snímku ve falešných barvách. Astronomové objevili tento překvapující obraz s hvězdným prachem pomocí vyspělého interferometeru a desetimetrového dalekohledu Keck I při...

APOD NGC 1360: Mlhovina Drozdí vejce

Tato pěkná mlhovina leží asi 1500 světelných roků daleko a svým tvarem a barvou v tomto teleskopickém pohledu připomíná drozdí vejce. Toto kosmické mračno měří asi 3 světelné roky a je bezpečně uhnízděno v hranicích jižního souhvězdí Pece (Fornax). NGC 1360 vejčitého tvaru se považuje za planetární...

APOD Symbiotická hvězda R Aquarii

Proměnná hvězda R Aquarii je ve skutečnosti interagující dvojhvězda, dvě hvězdy, které mají těsný symbiotický vztah. Asi 710 světelných roků vzdálená hvězda je ve středu kompozitního obrazu sestaveného z ve vesmíru pořízených optických a rentgenových snímků. Tento neobvyklý systém se skládá z...

APOD Výjmečná spirála v LL Pegasi

Co vytvořilo podivnou spirálovitou strukturu vlevo nahoře? Nikdo si není jistý, ale pravděpodobně to nějak souvisí s hvězdou v dvojhvězdném systému, která vstoupila do fáze planetární mlhoviny, kdy byla odvržena její vnější atmosféra. Obrovská spirála měří asi třetinu světelného roku, vine se ve 4...

APOD Výtrysky z mlhoviny Náhrdelník

Které nebeské těleso nosí mlhovinu Náhrdelník? Zaprvé, analýzy ukazují, že Náhrdelník je planetární mlhovina, oblak plynu emitovaný hvězdou ke konci svého života. Zdá se, že diamanty, které jsou v Náhrdelníku vidět, jsou jasné uzly zářícího plynu. V centru mlhoviny Náhrdelník nejspíš obíhají dvě...

APOD SS 433: Binary Star Micro Quasar

SS 433 je jedním z neexotičtějších známých hvězdných systémů. Vůbec ne pozoruhodné jméno pochází z katalogu hvězd v Mléčné dráze, které emitují záření charakteristické pro atomární vodík. Pozoruhodné chování pochází od kompaktního objektu, černé díry nebo neutronové hvězdy, kolem něhož...

APOD BHB2007: Vznik malé dvojhvězdy

Jak vznikají dvojhvězdy? Milimetrový dalekohled ESO ALMA (Atacama Large Millimeter Array) nedávno pořídil snímky s dosud nejvyšším rozlišením vznikající dvojhvězdy a tak pomohl s odpovědí na tuto otázku. Většina hvězd není osamocena, typicky jsou součástí vícečetných hvězdných...

APOD Symbiotická R Aquarii

Změnu jasnosti můžete v průběhu roku pozorovat pouze triedrem. Proměnná hvězda R Aquarii je ve skutečnosti interagující dvojvězdný systém, tedy dvě hvězdy, které jak se zdá mají blízký, symbiotický vztah. Tento fascinující systém vzdálený asi 710 světelných let se skládá z rudého...

APOD Výjmečná spirála v LL Pegasi

Jak vznikla ta podivná spirální struktura vlevo nahoře? Nikdo pořádně neví, i když nejspíš nějak souvisí s hvězdou v podvojné soustavě, která vstupuje do fáze planetární mlhoviny, kdy dochází k odvržení vnější atmosféry. Tato obří spirála měří asi třetinu světelného roku, ...

APOD NGC 1360: Mlhovina Vejce červenky

Toto pěkné kosmické mračno se nachází asi 1500 světelných let daleko a jeho tvar a barva připomíná modré vejce červenky. Bezpečně hnízdí v jižním souhvězdí Pece (Fornax) a měří asi 3 světelné roky. Jelikož se jedná o planetární mlhovinu, tak nereprezentuje začátek, ale naopak krátkou a...

APOD Mlhovina Homunkulus v 3D

Pokud hledáte něco k vytištění na vaší zbrusu nové 3D tiskárně, tak zkuste mlhovinu Homunkulus. Toto prašné, bipolární kosmické mračno měří asi 1 světelný rok, ale pro tisk je model mírně zmenšený na asi 1/4 světelné nanosekundy, neboli 80 milimetrů. Skutečný Homunkulus obklopuje slavně...

APOD Mlhovina Červený obdélník z Hubbla

Jak vznikla neobvyklá mlhovina Červený obdélník? Ve středu mlhoviny je stárnoucí dvojhvězda, která jistě mlhovinu pohání, ale nevysvětluje její barvy. Neobvyklý tvar Červeného obdélníku způsobuje nejspíš tlustý torus, který protahuje jinak sférický tok do kónických tvarů s růžky. Jelikož...

APOD Mlhovina Náhrdelník

Malé souhvězdí Šíp (Sagitta) se honosí tímto velkým kusem kosmického šperku zvaného mlhovina Náhrdelník. Tento nově objevený příklad prstencovité planetární mlhoviny je vzdálený asi 15 000 světelných let. Její jasný prstenec s perlami zářícího plynu má polovinu světelného roku. Planetární...

APOD Úsvit před novou

Přinese tento úsvit další novu? Taková dilemata budou jednoho dne trápit budoucí lidi, kteří budou žít na planetě obíhající kolem kataklysmické proměnné podvojné hvězdné soustavy. Kataklysmické proměnné zahrnují i plyn, který padá z větší hvězdy do akrečního disku kolem hmotného, ale...

APOD Případ velmi prašné dvojhvězdy

Pro astronomy těsná dvojvězda BD+20 307 původně vystupovala z řady jen svojí extrémní prašností. Podstatné množství horkého prachu totiž způsobuje, že se tato soustava jeví na infračervených vlnových délkách extrémně jasná. Kolem mladých hvězd starých jen několik miliónů let je často...

APOD Monitorování M2-9

Při zkoumání spousty tvarů, které se nacházejí v kosmickém zoo plném planetárních mlhovin, se někteří astronomové zaměřili na úchvatný případ M2-9. M2-9 ve vzdálenosti asi 2100 světelných let má přes jeden světelný rok a je známa jako dvojitý výtrysk nebo motýlí mlhovina, vzhledem ke své...

APOD Mlhovina Kočičí oko

Třitisíce světelných let vzdálená hvězda odhazuje obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko jako jednu z nejkomplexnějších známých planetárních mlhovin. Útvary, které jsou vidět v Kočičím oku jsou opravdu natolik komplexní, že...

APOD Mira: Podivuhodná hvězda

Pro astronomy sedmnáctého století byla hvězda Omicron Ceti, neboli Mira známa jako podivuhodná hvězda, hvězda jejíž jasnost se mohla v průběhu 11 měsíců podstatně měnit. Moderní astronomové dnes znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných červených obřích hvězd typu Mira, které jsou...

APOD NGC 246 a umírající hvězda

Planetární mlhovina NGC 246, přiléhavě pojmenovaná "mlhovina Lebka", opravdu obklopuje umírající hvězdu, která je asi 1600 světelných let daleko v souhvězdí Velryby (Cetus). Nádherná, po tisíce let vyvrhovaná spletitá mlhovina je vnější atmosférou kdysi slunci podobné hvězdy. Rozpínající...

APOD Rekurentní nova RS Ophiuchi

Toto pěkné pole hvězd v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) má střed na hvězdě, která není zase tak často vidět - RS Ophiuchi. Počátkem minulého týdne se RS Oph náhle stala poprvé od roku 1985 viditelnou i prostému oku. RS Oph je typem kataklysmické proměnné hvězdy klasifikované jako rekurentní...

APOD Trosečník po supernově

Začněte celkovým pohledem na krásnou spirální galaxii M81 a potom přejděte na vložené snímky (vlevo, dole a pak vpravo) a tak si zvětšete opravdového trosečníka. Na posledním políčku vpravo je vidět hvězda identifikovaná jako trosečník kosmického kataklysmatu -- výbuchu supernovy její...

APOD Rentgenové hvězdy v 47 Tuc

Snímky ve viditelném světle ukazují, že centrální oblasti kulové hvězdokupy 47 Tucanae jsou přeplněny hvězdami vzdálenými od sebe méně jak desetinu světelného roku. Tento rentgenový pohled na střed 47 Tuc ve falešných barvách z observatoře Chandra též ukazuje, že kupa je dobrým sousedstvím...

APOD Spiríla bílého trpaslíka

V asi 1600 světelných let vzdálené podvojné soustavě známé jako J0806 kolem sebe každých 321 sekund obíhají dva hustí bílí trpaslíci. Při interpretaci rentgenových dat z observatoře Chandra astronomové poukazují na to, že se už tak krátká doba oběhu trvale zkracuje, tak jak se hvězd k...

APOD Podivuhodná hvězda Mira

Astronomové až do sedmnáctého století znali hvězdu Omicron Ceti, též zvanou Mira, jako podivuhodnou hvězdu, hvězdu, jejíž jasnost se mohla během asi 11 měsíců dramaticky změnit. Moderní astronomové nyní znají celou třídu dlouhoperiodických proměnných typu Mira jako chladné, pulzující,...

APOD Simulace akrečního disku

Nenechte se zmást dobře známým vzorem. Vznešená spirální struktura na této počítačové vizualizaci nepředstavuje zavinutá spirální ramena vzdálené galaxie plné hvězd. Grafika místo toho zobrazuje spirální rázové vlny třírozměrné simulace akrečního disku - materiál vířivě padá na kompaktní...

APOD Mikrokvasar v pohybu

Mikrokvasary jsou bizardní podvojné hvězdné soustavy, které generují vysokoenergetické záření, téměř rychlostí světla vyvrhují výtrysky částic a žijí přímo v naší galaxii Mléčná dráha. Zdá se, že se energetická soustava mikrokvasaru skládá z velice kompaktního objektu a to buď neutronové...

APOD Zubenelgenubi a přátelé

Vpravo nahoře, nedaleko od okraje zatmělého Měsíce je na tomto teleskopickém pohledu pořízeném z Port Elizabeth v Jižní Africe středně jasná hvězda Zubenelgenubi. Zubenelgenubi je druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Vah (Libra), vyslovit její jméno (zkuste zú-BEN-aldží-ŇÚ-bí ...) je...

APOD Supernova, která přežila

Začněme celkovým pohledem na krásnou spirální galaxi M81 a pokračujme vloženými snímky (vlevo, dole a vpravo), které se přibližují k samotné přeživší hvězdě. Ve středu posledního pole je vpravo od středu hvězda, o které se nedávno zjistilo, že přežila kosmické kataklysma - výbuch...

APOD Simulace akrečního disku

Nenechte se zmást dobře známou symetrií. Vznešená spirální struktura, která je vidět na této počítačové vizualizaci, není portrétem točitých spirálních ramen vzdálené hvězdné galaxie. Místo toho se jedná o spirální rázové vlny v třírozměrné simulaci akrečního disku. Materiál jako ve...

APOD Rentgenové hvězdy v M15

Na tomto rentgenovém snímku ve falešných barvách z observatoře Chandra astronomy uvítaly dvě rentgenové hvězdy hned vedle sebe,v prostoru jádra kulové hvězdokupy M15. Takové uvítání bylo příjemným překvapením, jelikož předchozí rentgenové snímky této hvězdokupy ukazovaly pouze jeden zdroj tam,...

APOD Rentgenové hvězdy v kulové hvězdokupě 47 Tucanae

Hloubkový optický snímek (vlevo) 47 Tucanae ukazuje starou kulovou hvězdokupu, jenž je tak hustá a přeplněná, že v těsně zaplněném jádře nelze rozlišit jednotlivé hvězdy. Rentgenový snímek centrálních oblastí (vložený snímek vpravo) z observatoře Chandra ukazuje bohatství rentgenových hvězd, jež...

APOD Soustava XZ Tauri vyvrhuje plynovou bublinu

Proč podvojná soustava XZ Tauri emituje horkou bublinu rozpínajícího se plynu? I když mohli astronomové dosud jen spekulovat, kosmický dalekohled Hubble Space Telescope jasně dokumentuje toto neobvyklé chování třemi dramatickými fotografiemi z posledních pěti let. I bez znalosti proč nedávno...

APOD Malá hvězda

Nevýrazný dvojhvězdný systém s katalogovým označením Gliese 623 leží ve vzdálenosti 25 světelných roků od Země v souhvězdí Herkula. Jednotlivé hvězdy tohoto binárního systému byly poprvé rozlišeny v červenci 1994, kdy přístroj Faint Object Camera na palubě Hubbleova kosmického dalekohledu ...

APOD WR 104: Hvězda větrník

Jako kosmický postřikovač trávníku prach proudícící z rotující hvězdné soustavy vytváří větrníkový vzor na tomto infačerveném snímku ve falešných barvách. Astronomové objevili tento překvapující obraz s hvězdným prachem pomocí vyspělého interferometeru a desetimetrového dalekohledu Keck I při...



21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »