Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Zdeňka Kvíze

Cena Zdeňka Kvíze

Cena Zdeňka Kvíze. Autor: ČAS.
Cena Zdeňka Kvíze.
Autor: ČAS.
Cena Zdeňka Kvíze byla zřízena Výkonným výborem České astronomické společnosti v roce 1994. Je udělována astronomům za významnou činnost v oborech meziplanetární hmota, proměnné hvězdy, popularizace a výuka astronomie, což byly obory, kterými se zabýval dr. Zdeněk Kvíz. Cena je udělována jednou za dva roky vždy k termínu data narození dr. Zdeňka Kvíze, tj. ke 4. březnu. Poprvé byla udělena v r. 1996.

RNDr. Zdeněk Kvíz, CSc. (1932–1993) se narodil v Třebíči 4. března 1932. Po maturitě odešel studovat fyziku a astronomii na přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Již během studií se věnoval výzkumu proměnných hvězd a meteorů a patřil k zakladatelům meteorické sekce při tehdy vznikající Lidové hvězdárně na Kraví hoře v Brně. Po ukončení studií pracoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově v odd. vysoké atmosféry Země. Později učil fyziku na stavební fakultě ČVUT a Univerzitě 17. listopadu v Praze.

V roce 1969 odjel na studijní pobyt na Univerzitu v Sydney v Austrálii, kde spolupracoval s prof. E. G. Bowenem při výzkumu atmosférických efektů meteorických rojů. Zde se pak rozhodl zůstat v exilu a věnoval se zejména pozorování zákrytových dvojhvězd na jižní polokouli na observatořích Siding Spring v Austrálii a Evropské jižní observatoři v La Silla v Chile. Při zpracování pozorování spolupracoval rovněž s Observatoří v Ženevě.

Zemřel v Sydney 21. srpna 1993. Během svého působení v Československu patřil k prvním organizátorům meteorických expedic, byl členem redakční rady Kosmických rozhledů, proslovil řadu velmi přitažlivých přednášek pro veřejnost a napsal populárně-vědecký spisek Jak astronomové zkoumají vesmír (1958). Svůj vřelý vztah k rodné zemi a jazyku si uchoval i po celou dobu exilu a po převratu v roce 1989 se domů často vracel. Je po něm pojmenována planetka (8137) Kvíz. V roce 2001 byl jmenován osobností města Třebíče in memoriam.

Laureáti Ceny Zdeňka Kvíze

 

Rok Laureát Planetka Ocenění
2022 Bc. Martin Mašek 9841 za přínos v oboru pozorování proměnných hvězd, meziplanetární hmoty a měření světelného znečištění
2020 Bc. Jan Kondziolka   za zásluhy o založení Beskydské oblasti tmavéoblohy, za popularizaci tématu světelného znečištění
2018 Pavel Suchan 37788 za přínos v oblasti popularizace astronomie
2016 Ing. Pavel Cagaš, Ph.D.   za významnou činnost v oboru proměnných hvězd
2014 Jakub Černý   za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty
2012 Bc. Petr Sobotka   za významnou činnost v oboru proměnných hvězd a popularizace astronomie
2010 Mgr. Martin Lehký 14550 za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty
2008 Bc. Luboš Brát   za přínos v oboru studia proměnných hvězd
2006 Ladislav Šmelcer   za významnou činnost v oboru proměnných hvězd
2004 Ing. Jana Tichá 5757 za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty a popularizaci astronomie
2002 Ing. Jakub Koukal   za vynikající výsledky v pozorování meteorů
2000 Bc. Lenka Kotková (Šarounová) 10390 za významnou činnost v oboru proměnných hvězd
1998 Mgr. Jiří Dušek, Ph.D. 14054 za popularizaci astronomie
1996 Kamil Hornoch 14124 za významnou činnost v oboru meziplanetární hmoty

 

Statut Ceny Zdeňka Kvíze

  1. Cena Zdeňka Kvíze (dále jen Cena) je cenou udělovanou Českou astronomickou společností. Cena je udělována za odbornou nebo vědeckou činnost v oborech: studium meziplanetární hmoty, studium proměnných hvězd, popularizace a výuka astronomie. Tyto obory, v nichž je cena udělována, odpovídají zaměření vědecké práce zesnulého Dr. Zdeňka Kvíze.
  2. Cena je udělována obvykle v jednom z uvedených tří oborů, a to většinou jednou za dva roky. 
  3. Správcem ceny i účtu ceny je ředitel Hvězdárny v Úpici. Revizi stavu provádí VV ČAS nebo revizní komise ČAS.
  4. Při udělení ceny je odměněnému předán diplom a věcný dar. Očekává se, že odměněný přednese přednášku, jež souvisí s problematikou, za kterou mu byla cena udělena.
  5. Návrhy na udělení ceny podávají podle zaměření činnosti kandidáta obvykle výbory sekcí nebo poboček, jsou však přípustné i návrhy jednotlivých členů ČAS. Nejzazší termín k podání návrhů pro dané období stanoví VV CAS nejpozději do 31.12. v předcházejícím roce.
  6. K posouzení návrhů jmenuje předseda ČAS na návrh VV ČAS tříčlennou komisi, jejímž předsedou je Správce ceny. Dalšími členy komise jsou zpravidla předsedové či členové výborů sekcí nebo poboček, které se věnují alespoň jednomu z oborů: studium meziplanetární hmoty, studium proměnných hvězd, popularizace a výuka astronomie. Komise projedná došlé návrhy do jednoho měsíce po svém ustavení a dá doporučení výkonnému výboru ČAS. Jednání komise může mít korespondenční podobu.
  7. Výkonný výbor ČAS návrh komise schválí nebo zamítne. Nesouhlasí-li výkonný výbor ČAS s doporučením komise, může komise navrhnout na  Cenu jiného kandidáta, případně znovu zdůvodnit svůj původní návrh. Rozhodnutí výkonného výboru ČAS o druhém návrhu je konečné.
  8. Finanční prostředky k úhradě ceny jsou obvykle získány z úroků jistiny této ceny; o výjimkách musí rozhodnout VV ČAS, a to jednomyslně. Základní částka jistiny byla získána z pozůstalosti Zdeňka Kvíze, doplňujících příspěvků sekcí a příspěvku Hvězdárny v Úpici. Jistinu nebo částku, určenou na ceny, je možné zvýšit účelově o dary členů České astronomické společnosti nebo jiných dárců, nebo o doplňující příspěvky výborů sekcí. V těchto případech má dárce právo rozhodnout, zda darovanou částku věnuje na zvýšení jistiny  nebo částky určené na cenu.
  9. Cena se v daném období uděluje nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali. Výkonný výbor ČAS může podle povahy předložených nominací rozhodnout i o tom, že Cena v daném období nebude udělena.

Statut ceny Zdeňka Kvíze byl schválen výkonným výborem České astronomické společnosti dne 22. 6. 1994. Změna statutu byla schválena výkonným výborem České astronomické společnosti dne 11. 10. 2005.

Formální náležitosti a podávání návrhů

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou správce ceny belik (zavináč) obsupice.cz (Ing. Marcel Bělík, správce ceny), případně na poštovní adresu: „Česká astronomická společnost, Fričova 298, 251 65, Ondřejov“.



Štítky: Cena Zdeňka Kvíze, Ceny ČAS


27. vesmírný týden 2024

27. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Omega M17

Omega (iné názvy: Labutia hmlovina, Podkova, Homária hmlovina, Messier 17, M 17, NGC 6618) je oblasťou H II v súhvezdí Strelec. Objavil ju Jean-Philippe de Chéseaux v roku 1745. Hmlovina Omega je oblasťou, v ktorej vznikajú nové hviezdy a svieti excitovanou emisiou, spôsobenou vysokoenergetickým žiarením mladých hviezd. Názov Omega pochádza od Johna Herschela, ktorému jej tvar pripomínal veľké grécke písmeno omega. Jej celková jasnosť je 7,0 mag, takže sa dá pozorovať aj poľným triédrom. Na oblohe má rozmery 46´ krát 37´ a odhady jej vzdialenosti sú 3 260 svetelných rokov. Jej hmotnosť odhadujeme asi na 500 hmotností Slnka. Omega je tiež zdrojom infračerveného a rádiového žiarenia, pričom na rádiových vlnách patrí medzi najjasnejšie zdroje na oblohe. Plyn v hmlovine budí k žiareniu horúca hviezda 8,9 mag a spektrálneho typu A05e. Podobne ako Veľká hmlovina v Orióne, aj Omega je veľmi aktívnym miestom zrodu hviezd. Nové hviezdy vznikajú v hĺbke tmavých mrakov prachu a plynu. Vyše sto vysoko žiarivých mladých hviezd spektrálnych typov O a B postupne svojím žiarením odparujú tmavú prachovú prikrývku. Pred hmlovinou sa nachádza malá otvorená hviezdokopa s asi 50 hviezdami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 47x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 108x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 20.3. až 29.6.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »