Kniha Nebeské symfonie

Kniha Nebeské symfonie. Autor: Albatros Media.
Kniha Nebeské symfonie.
Autor: Albatros Media.
Jen 4 dny před oslavami 100. výročí České astronomické společnosti vydalo nakladatelství Albatros unikátní audiovizuální projekt, knihu Nebeské symfonie Petra Horálka a Vladislava Slezáka (oba členové ČAS) s hudebním albem Miloše Rábla (z populární skupiny Bacily). Kniha, která vyšla právě k završení 100letého výročí ČAS, je „Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby“ a je k získání na pultech českých a slovenských knihkupectví nebo přes objednávkový portál nakladatelství Albatros Media.

Anotace knihy

Vesmírným poutníkem díky mimořádnému spojení fotografií a hudby
Vydejte se na jedinečnou pouť vesmírem a vychutnejte si výhledy do nebe plného hvězd. Nevšední spojení dech beroucích fotografií a podmanivých tónů relaxační hudby na přiloženém CD vám zprostředkuje neopakovatelný audiovizuální zážitek. Za doprovodu skladeb talentovaného elektronického virtuosa Miloše Rábla se projdete pod hvězdným nebem v chilské poušti Atacama, navštívíte národní parky Namibie, zažijete noc na rajských Cookových ostrovech jižního Tichomoří a prožijete dramatický rozbřesk na úpatí sopečných Kanárských ostrovů. Spatříte také vzácné nebeské úkazy, jako jsou úplné zatmění Slunce, polární záře, meteorický roj, nebo tajemné záření atmosféry známé jako airglow. Celá kniha je obrazově a hudebně laděna tak, jako byste prožili jeden den, soumrak, noc pod hvězdami a vydrželi až do ranního rozbřesku.

Kniha je věnována památce Václava Knolla, východočeského člena České astronomické společnosti, který se významně zasadil o rozvoj popularizace astronomie v Pardubicku.

Videoupoutávka

autoři knihy

Petr Horálek
Petr Horálek
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie a astrofotografii, v čemž dosáhl celosvětového uznání. V roce 2015 byla po autorovi pojmenována Mezinárodní astronomickou unií (IAU) planetka 6822 Horalek obíhající Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Napsal již dvě knížky: populárně astronomickou Tajemná zatmění (2015) o nejkrásnějších přírodních úkazech a cestopis Dobytí jižního hvězdnatého ráje (2016) o výletech po světě za neotřelými zážitky a jedním obrovským snem.

Miloš Rábl
Miloš Rábl
Miloš Rábl se narodil v roce 1960 v Praze. Od dětství se zajímal o hudbu a ve 13 letech začal navštěvovat LŠU obor klasická kytara. Záhy ho ale začala přitahovat  jiná hudba, The Dark Side of the Moon a později Wish You Were Here slavných Pink Floyd. Se svými kamarády založil skupinu Parament, kde už hrál na baskytaru a ještě ve školních letech začal se spoluhráči hudebně tvořit a také navštěvoval privátní kurzy baskytary. V průběhu základní vojenské služby hrál v armádním orchestru. Po roce 1989 začal přemýšlet o zvukařské práci a záhy přišel nápad vytvořit vlastní hudební studio a to přímo ve svém domě a to už byl rok 1992. Následně přišla nabídka pracovat jako zvukař předního českého zpěváka Václava Neckáře, kde působí dodnes, jen nástroj baskytaru rozšířil ještě o pětistrunný kontrabas. V roce 1998 se začal věnovat též sólové skladatelské kariéře elektronické hudby.

Vladislav Slezák
Vladislav Slezák
Vladislav Slezák se narodil v roce 1977 v Prostějově. K astronomii ho přivedl, jako mnoho dalších, televizní pořad Okna vesmíru dokořán doktora Jiřího Grygara. V roce 1991 začal vydávat vlastní časopis Astronomie dnes, který dosáhl více než tři a půl tisíce předplatitelů a odběratelů. V témže roce začal organizovat i astronomické expedice pod názvem Astropraktikum. Moderoval magazín prostějovské kabelové televize a připravoval astronomická okénka v místních i celoplošných rádiích a televizích, později začal pracovat i jako redaktor zpravodajství a moderátor. Zaslechnout jste ho mohli v několika českých rádiích. V roce 2004 založil Sdružení Hvězdárna Žebrák, znovuobnovil činnost této malé středočeské hvězdárny a o 6 let později, roce 2010, stal členem Výkonného výboru České astronomické společnosti.



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »