Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2001-2010  >  Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění Slunce 1. srpna 2008

Zatmění slunce 1. srpna 2008 bude pozorovatelné jako úplné ve středním Rusku, Mongolsku a Číně. Nejpříhodnější pozorovací podmínky bude mít například Novosibirsk, Bernaul a Biysk. Nejdele (2 minuty a 27 sekund) bude zatmění trvat v odlehlých částech Sibiře. V ČR bude zatmění pozorovatelné jen jako částečné o velikosti kolem 24 procent.

Obsah

Úvod

Zatmění Slunce 1. srpna 2008
Zatmění Slunce 1. srpna 2008

 

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008
Úplné zatmění Slunce 1. srpna 2008


Informace

Rok 2008 patří k nadprůměrně bohatým, pokud jde o zatmění, která můžeme spatřit přímo na území ČR. V únoru nastalo úplné zatmění Měsíce, které žel kvůli špatnému počasí spatřila jen hrstka těch šťastnějších, jenž se vydali do zahraničí nebo se nad nimi protrhala oblačnost. Měsíc srpen nám však nabídne hned dvě další zatmění, a to částečné sluneční (v pátek 1. srpna) a částečné měsíční (v sobotu 16. srpna). Naposledy jsme mohli tolik zatmění spatřit v roce 2003, další takový výtečný bude až rok 2011.

Zatmění Slunce 1. srpna budou moci pozorovat jako úplné ti šťastnější, kteří se vydají do středního Ruska, do Mongolska či do Číny. Nejdéle potrvá 2 minuty 27 sekund, a to v méně hostinných oblastech ruské Sibiře. Avšak jižněji v pásu totality (odkud je zatmění vidět jako úplné), leží hned několik poměrně příhodných destinací, z nichž nejlákavější je ruský Novosibirsk, Barnaul a Biysk, případně oblast poblíž mongolské pouště Gobi (kde je také největší pravděpodobnost jasného počasí). Maximální šířka pásu bude dosahovat 237 km. Jako částečné však zatmění spatří obyvatelé většiny asijského kontinentu (vyjma severovýchodního cípu) a většiny evropského kontinentu (mimo Španělsko a nejjižnější státy Evropy). Pás totality začíná na severu Aljašky a postupně se přes Arktidu (včetně Grónska) přesouvá na území Ruska. Mongolsko přejde jen ze západního cípu a končí v Číně.

Zatmění Slunce 1. srpna 2008 u nás

Z našeho území budeme moci pozorovat přibližně 24% sluneční zákryt, a to v pozdních dopoledních hodinách. Čím budete na území ČR severněji a východněji, tím větší zatmění spatříte (velikost zatmění se však liší jen v řádech desetin procenta). 

2008.08.01 - postup zatmeni
2008.08.01 - postup zatmeni

Město Začátek Střed Konec Velikost
Praha 10:50:23 11:40:21 12:31:06 23,6%
České Budějovice 10:53:35 11:40:58 12:29:04 20,4%
Karlovy Vary 10:48:31 11:37:41 12:27:48 23,0%
Brno 10:54:54 11:44:39 12:34:58 22,7%
Ostrava 10:54:46 11:47:02 12:39:42 25,6%

Údaje v SELČ.

Časy pro další větší města v ČR najdete zde (pdf). Čas pro jakékoliv místo na světě lze najít pomocí mapy od Google.

Fakta:

  • Zatmění Slunce proběhne v ČR dne 1. srpna zhruba od 10:50 do 12:40
  • Sluneční kotouč bude u nás zakryt zhruba z 25%
  • Úplné zatmění spatří lidé v úzkém a dlouhém páse, který prochází např. Ruskem a Čínou
  • Další zatmění Slunce pozorovatelné z území ČR nastane v úterý 4. ledna 2011 (zákryt cca z 80%)

Online reportáže z expedicí:

Západočeská pobočka ČAS
Expedice SAROS

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří pořídit zajímavé fotografie ze zatmění Slunce, určitě nám je pošlete! Rádi je zveřejníme na webu astro.cz. Máme zájem o snímky úplného i částečného zatmění a také o fotografie z vašeho pozorování (pozorovacího stanoviště, účastníků expedice apod.) Své fotografie posílejte na email: kubala(zavináč)astro(tečka)cz

Zdařilé fotografie částečného a úplného zatmění můžete také poslat do
České astrofotografie měsíce na email: cam@astro.cz.

Brýle na pozorování zatmění Slunce

Papírové brýle s vlepenými skleněnými filtry na pozorování zatmění Slunce má ve své nabídce firma Fokus optik (www.fokusoptik.cz) za cenu 45 Kč. Filtry jsou vyrobeny českým výrobcem a jsou certifikovány. Tyto brýle se prodávají v síti prodejen Fokus optik a také budou k dispozici při pozorování pro veřejnost v pražské ZOO (Pražská pobočka České astronomické společnosti) a na observatoři v Ondřejově (Astronomický ústav AV ČR). Filtry pro pozorování také nabízí Hvězdárna ve Valašském Meziříčí a Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové.

Další informace, odkazy, zdroje webkasty


Další informace:

Jak vzniká zatmění Slunce?
Online rozhovor s RNDr. Evou Markovou, pátek 11. července
Přehled zatmění 2001 až 2020
Jaký tvar bude mít koróna během zatmění

Odkazy a zdroje:

http://astro.sci.muni.cz/zatmeni
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-1
http://eclipse.gsfc.nasa.gov-2 
Pás totality na mapě od Google
Zatmění na Wikipedii (EN)
Velká encyklopedie vesmíru, Josip Kleczek; Academia, 2002

Webkasty:

Pozice Adresa Začátek částečného zatmění Maximální fáze (úplné zatmění) Konec částečného zatmění Poznámka
Čína, vesnice Yiwu, severně od města Hami (provincie Xinjiang) exploratorium.edu 12:09 13:09 14:04 Vysílání má začít ve 12:00 a skončit ve 14:15. Od 12:30 do 13:30 bude probíhat zřejmě komentovaný program.
Čína Xi'an

sems1.cs.und.edu

odkaz již není funkční

12:26 13:20 14:11 organizuje University of North Dakota
Novosibirsk, Rusko novosibirskguide.com 11:40 12:45 13:45 město Novosibirsk je cílem většího počtu i českých expedic
Čína NASA TV 12:09 13:09 14:04 Vysílání NASA TV začíná ve 12:00 a končí ve 14:15. Vřele doporučujeme!
 

Poznámka: Časy jsou v SELČ.

 

Další webkasty:

Novosibirsk, stránky jsou v japonštině
 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Slunce 2008, Slunce


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »