Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020  >  Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011

Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011

Zatmění Měsíce ve stínu Země v srpnu 2008 z observatoře Paranal. Autor: ESO
Zatmění Měsíce ve stínu Země v srpnu 2008 z observatoře Paranal.
Autor: ESO
Úkaz nastal v sobotu večer a na území ČR Měsíc vycházel vpodstatě po skončení fáze úplného zatmění (větší šanci ke spatření úplného zatmění měli v rámci sousedních států na Slovensku a v Polsku). Na obloze v době východu ztemnělého Měsíce ležela na západě planeta Venuše a na východě Jupiter. Samotný Měsíc ležel ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka mezi otevřenými hvězdokupami Hyády, Plejády a M35 v Blížencích.

Neboť k zatmění došlo při východu Měsíce ještě za soumraku, nabídl se během něj zajímavý pohled. Za čistého vzduchu (na horách) se po západu Slunce na opačné straně oblohy začal zvedat poměrně výrazný zemský stín promítající se do naší atmosféry. Rozhraní mezi stínem a světlou oblohou se nazývá Venušin pás a bývá narůžověl0, neboť tam se rozptyluje světlo zapadajícího Slunce. Právě pod Venušiným pásem ležel potemnělý Měsíc, na nějž dopadal ten samý stín Země, akorát přes 350 tisíc kilometrů dál. Díky této kompozici jsme mohli zatmění pozorovat docela dobře už krátce po východu Měsíce, protože obloha v okolí potemnělého úplňku nad severovýchodním obzorem byla o dost tmavší než soumračná obloha na jihozápadě.

Kromě atmosférických jevů a fotogenického hvězdného okolí Měsíce jsme také bylo svědky optického klamu. Jak se Měsíc "plížil" nad obzorem tvořeným vzdálenými domy či lesy, zdál se nám abnormálně velký. Jak již bylo psáno, jde o optický klam, který je způsobený nucenou snahou našho mozku srovnávat vzdálené předměty s nepoměrně vzdálenějším Měsícem. Více o tomto zajímavém vjemu najdete v Prohlídce Měsíce pod správou Pavla Gabzdyla.

 

Průběh zatmění v České republice

Východ Měsíce (Praha) 16 hod 01 min SEČ
Konec úplného zatmění 15 hod 57 min 54 s SEČ
Konec částečného zatmění 17 hod 18 min 18 s SEČ
Konec polostínové fáze * 18 hod 31 min 42 s SEČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. V České republice bude pozorovatelná poslední třetina úkazu - výstup Měsíce ze stínu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 15. června 2011 (úplné) 28. listopadu 2012 (polostínové) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Zatmění Měsíce 2011, Zatmění měsíce


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »