Úvodní strana  >  Rady  >  Astrofotografie  >  Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç Tezel
Měsíční zatmění 1996 - 2008.
Autor: Tunç Tezel
Nafotografovat si fázi úplného zatmění Měsíce stále patří k nejlákavějším cílům astrofotografů amatérů i profesionálů. Měsíc při každém zatmění leží v jiné části zemského stínu a kvalita zemské atmosféry, díky níž je Měsíc při zatmění nápadně zabarvený, ze stále mění. Ve výsledku tak můžeme být svědky velmi světlých naoranžovělých zatmění (takové nastalo například v listopadu roku 2003) nebo naopak zcela tmavých, při kterých Měsíc zmizí z oblohy (což je způsobeno zaneřádením zemské atmosféry především vlivem silných sopečných erupcí). Typické zabarvení Měsíce bývá do oranžova či sytě červena. Barvu Měsíce během zatmění může ovlivnit i zemský ozón, který přidává Měsíci na okraji slabou namodralou barvu (k čemuž došlo například při zatmění v březnu roku 2007). Čím se tedy řídit při snaze pořídit co nejlepší snímek úplného či částečného zatmění Měsíce? K tomu by vám měl pomoci následující zevrubný návod.

Orientační expoziční časy pro fotografování Měsíce v závislosti na světelnosti objektivu, citlivosti filmu a fázi Měsíce nebo stupni jeho zatmění.

Platí vztah

t = F2 / (I x 2Q)

t ... doporučená expoziční doba [s]
F ... světelnost objektivu
I ... ISO citlivost filmu
Q ... jasový exponent (8 pro úplněk, 5 pro čtvrť, -11 pro velmi tmavé zatmění - viz tabulka níže)

Tabulka jasových exponentů Q

Měsíc

Q

úplněk 8
poslední čtvrť 7
první čtvrť 6
stáří 4-5 dní 5
stáří 2-3 dny 4
začátek totality 7
stín 25% 6
stín 50% 5
stín 75% 4
totalita: L=4 -3
totalita: L=3 -5
totalita: L=2 -7
totalita: L=1 -8
totalita: L=0 -11
  • L=0 ... velmi tmavé zatmění; Měsíc je téměř neviditelný, zvláště uprostřed zatmění
  • L=1 ... tmavé zatmění, šedé nebo hnědavé zabarvení; detaily rozlišitelné s obtižemi
  • L=2 ... tmavé červené nebo rezavé zabarvení; velmi tmavý střed stínu, zatímco vnější okraj stínu je poměrně jasný
  • L=3 ... cihlově červené zatmění; stín zatmění má světlý nebo žlutý okraj
  • L=4 ... velmi jasné měděné, červnené nebo oranžové zatmění; stín zatmění má namodralý nebo velmi jasný okraj

Tabulka expozičních časů t

ISO

F

25 1.4 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22
50 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32
100 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32 44
200 4 5.6 8 11 16 22 32 44 64
400 5.6 8 11 16 22 32 44 64 88
800 8 11 16 22 32 44 64 88 128
1600 11 16 22 32 44 64 88 128 176
Q

t[s]

8 1/4000 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15
7 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8
6 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4
5 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2
4 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2 1
-3 1/2 1 2 4 8 15 30 60 120
-5 2 4 8 15 30 60 2min 4min 8min
-7 8 15 30 60 2min 4min 8min 15min 30min
-8 30 60 2min 4min 8min 15min 30min    
-11 2min 4min 8min 15min 30min        

Zdroj: Espenak's Eclipse Home Page - eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html. Převzato ze stránek Hvězdárny v Hradci Králové - http://www.astrohk.cz/faq/faq.html.

Martin Nekola, 8. února 2001
e-mail: M.Nekola@atlas.cz

Stránka o zatmění Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astrofotografie , Rady


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »