Úvodní strana  >  Rady  >  Astrofotografie  >  Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç Tezel
Měsíční zatmění 1996 - 2008.
Autor: Tunç Tezel
Nafotografovat si fázi úplného zatmění Měsíce stále patří k nejlákavějším cílům astrofotografů amatérů i profesionálů. Měsíc při každém zatmění leží v jiné části zemského stínu a kvalita zemské atmosféry, díky níž je Měsíc při zatmění nápadně zabarvený, ze stále mění. Ve výsledku tak můžeme být svědky velmi světlých naoranžovělých zatmění (takové nastalo například v listopadu roku 2003) nebo naopak zcela tmavých, při kterých Měsíc zmizí z oblohy (což je způsobeno zaneřádením zemské atmosféry především vlivem silných sopečných erupcí). Typické zabarvení Měsíce bývá do oranžova či sytě červena. Barvu Měsíce během zatmění může ovlivnit i zemský ozón, který přidává Měsíci na okraji slabou namodralou barvu (k čemuž došlo například při zatmění v březnu roku 2007). Čím se tedy řídit při snaze pořídit co nejlepší snímek úplného či částečného zatmění Měsíce? K tomu by vám měl pomoci následující zevrubný návod.

Orientační expoziční časy pro fotografování Měsíce v závislosti na světelnosti objektivu, citlivosti filmu a fázi Měsíce nebo stupni jeho zatmění.

Platí vztah

t = F2 / (I x 2Q)

t ... doporučená expoziční doba [s]
F ... světelnost objektivu
I ... ISO citlivost filmu
Q ... jasový exponent (8 pro úplněk, 5 pro čtvrť, -11 pro velmi tmavé zatmění - viz tabulka níže)

Tabulka jasových exponentů Q

Měsíc

Q

úplněk 8
poslední čtvrť 7
první čtvrť 6
stáří 4-5 dní 5
stáří 2-3 dny 4
začátek totality 7
stín 25% 6
stín 50% 5
stín 75% 4
totalita: L=4 -3
totalita: L=3 -5
totalita: L=2 -7
totalita: L=1 -8
totalita: L=0 -11
  • L=0 ... velmi tmavé zatmění; Měsíc je téměř neviditelný, zvláště uprostřed zatmění
  • L=1 ... tmavé zatmění, šedé nebo hnědavé zabarvení; detaily rozlišitelné s obtižemi
  • L=2 ... tmavé červené nebo rezavé zabarvení; velmi tmavý střed stínu, zatímco vnější okraj stínu je poměrně jasný
  • L=3 ... cihlově červené zatmění; stín zatmění má světlý nebo žlutý okraj
  • L=4 ... velmi jasné měděné, červnené nebo oranžové zatmění; stín zatmění má namodralý nebo velmi jasný okraj

Tabulka expozičních časů t

ISO

F

25 1.4 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22
50 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32
100 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32 44
200 4 5.6 8 11 16 22 32 44 64
400 5.6 8 11 16 22 32 44 64 88
800 8 11 16 22 32 44 64 88 128
1600 11 16 22 32 44 64 88 128 176
Q

t[s]

8 1/4000 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15
7 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8
6 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4
5 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2
4 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2 1
-3 1/2 1 2 4 8 15 30 60 120
-5 2 4 8 15 30 60 2min 4min 8min
-7 8 15 30 60 2min 4min 8min 15min 30min
-8 30 60 2min 4min 8min 15min 30min    
-11 2min 4min 8min 15min 30min        

Zdroj: Espenak's Eclipse Home Page - eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html. Převzato ze stránek Hvězdárny v Hradci Králové - http://www.astrohk.cz/faq/faq.html.

Martin Nekola, 8. února 2001
e-mail: M.Nekola@atlas.cz

Stránka o zatmění Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astrofotografie , Rady


8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264

NGC 2264 (také známá jako hvězdokupa Vánoční stromeček) je jasná otevřená hvězdokupa vzdálená 2 180 světelných let v souhvězdí Jednorožce o hodnotě magnitudy 3,9. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. Hvězdokupu obklopuje soustava difúzních mlhovin, jejíž součástí je Kuželová mlhovina, kterou Herschel objevil 26. prosince 1785. Prvním rysem, který pozorovatele zaujme při prohlížení této části oblohy triedrem, je samotná hvězdokupa tvořená přibližně dvaceti modrými hvězdami, kterým vévodí S Monocerotis. Rozsah magnitud těchto hvězd je od 5 do 9 a tyto hvězdy tvoří trojúhelník, jehož ostrý vrchol míří na jih, takže při pozorování na jižní polokouli, kde tento vrchol míří nahoru, vypadá jako vánoční stromeček. Při pozorování větším dalekohledem je možné při použití mlhovinového filtru spatřit na tomto vrcholu mlhovinu, na jejímž okraji je temná mlhovina ve tvaru kužele, jejíž vrchol je namířen proti vrcholu Vánočního stromečku. Díky tomuto vzhledu se nazývá Kuželová mlhovina. Severozápadně od hvězdokupy se rozprostírá další rozlehlá a slabší mlhovina, která je dobře viditelná na fotografiích s dlouhou expozicí.

Další informace »