Úvodní strana  >  Rady  >  Astrofotografie  >  Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Expoziční doby pro fotografování zatmění Měsíce

Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç Tezel
Měsíční zatmění 1996 - 2008.
Autor: Tunç Tezel
Nafotografovat si fázi úplného zatmění Měsíce stále patří k nejlákavějším cílům astrofotografů amatérů i profesionálů. Měsíc při každém zatmění leží v jiné části zemského stínu a kvalita zemské atmosféry, díky níž je Měsíc při zatmění nápadně zabarvený, ze stále mění. Ve výsledku tak můžeme být svědky velmi světlých naoranžovělých zatmění (takové nastalo například v listopadu roku 2003) nebo naopak zcela tmavých, při kterých Měsíc zmizí z oblohy (což je způsobeno zaneřádením zemské atmosféry především vlivem silných sopečných erupcí). Typické zabarvení Měsíce bývá do oranžova či sytě červena. Barvu Měsíce během zatmění může ovlivnit i zemský ozón, který přidává Měsíci na okraji slabou namodralou barvu (k čemuž došlo například při zatmění v březnu roku 2007). Čím se tedy řídit při snaze pořídit co nejlepší snímek úplného či částečného zatmění Měsíce? K tomu by vám měl pomoci následující zevrubný návod.

Orientační expoziční časy pro fotografování Měsíce v závislosti na světelnosti objektivu, citlivosti filmu a fázi Měsíce nebo stupni jeho zatmění.

Platí vztah

t = F2 / (I x 2Q)

t ... doporučená expoziční doba [s]
F ... světelnost objektivu
I ... ISO citlivost filmu
Q ... jasový exponent (8 pro úplněk, 5 pro čtvrť, -11 pro velmi tmavé zatmění - viz tabulka níže)

Tabulka jasových exponentů Q

Měsíc

Q

úplněk 8
poslední čtvrť 7
první čtvrť 6
stáří 4-5 dní 5
stáří 2-3 dny 4
začátek totality 7
stín 25% 6
stín 50% 5
stín 75% 4
totalita: L=4 -3
totalita: L=3 -5
totalita: L=2 -7
totalita: L=1 -8
totalita: L=0 -11
  • L=0 ... velmi tmavé zatmění; Měsíc je téměř neviditelný, zvláště uprostřed zatmění
  • L=1 ... tmavé zatmění, šedé nebo hnědavé zabarvení; detaily rozlišitelné s obtižemi
  • L=2 ... tmavé červené nebo rezavé zabarvení; velmi tmavý střed stínu, zatímco vnější okraj stínu je poměrně jasný
  • L=3 ... cihlově červené zatmění; stín zatmění má světlý nebo žlutý okraj
  • L=4 ... velmi jasné měděné, červnené nebo oranžové zatmění; stín zatmění má namodralý nebo velmi jasný okraj

Tabulka expozičních časů t

ISO

F

25 1.4 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22
50 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32
100 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32 44
200 4 5.6 8 11 16 22 32 44 64
400 5.6 8 11 16 22 32 44 64 88
800 8 11 16 22 32 44 64 88 128
1600 11 16 22 32 44 64 88 128 176
Q

t[s]

8 1/4000 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15
7 1/2000 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8
6 1/1000 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4
5 1/500 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2
4 1/250 1/125 1/60 1/30 1/15 1/8 1/4 1/2 1
-3 1/2 1 2 4 8 15 30 60 120
-5 2 4 8 15 30 60 2min 4min 8min
-7 8 15 30 60 2min 4min 8min 15min 30min
-8 30 60 2min 4min 8min 15min 30min    
-11 2min 4min 8min 15min 30min        

Zdroj: Espenak's Eclipse Home Page - eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html. Převzato ze stránek Hvězdárny v Hradci Králové - http://www.astrohk.cz/faq/faq.html.

Martin Nekola, 8. února 2001
e-mail: M.Nekola@atlas.cz

Stránka o zatmění Měsíce



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astrofotografie , Rady


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »