Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2022  >  Duben  >  Erupce M4 v přímém přenosu 28. 3. 2022

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Erupce M4 v přímém přenosu 28. 3. 2022

Uznání a copyright: Martin Gembec (http://)

Popis: Dalekohledy na pozorování Slunce zůstaly na terase iQLANDIE po dopoledním programu, kdy jsme jej pozorovali se školní skupinou. Rozhodl jsem se občas zkusit, zda bude vhodné udělat nějaké snímky. V záznamu erupční aktivity GOES 16 bylo zrovna vidět už třetí zvýšení aktivity asi na úrovni C3, tak jsem cestou na WC zkusil zkontrolovat, jak to vypadá. V aktivní oblasti nebylo podle očekávání nic zvláštního, jen mě zaujala jedna malá jasná skvrnka a slabounké jasnější vlákenko, asi z oné slabší erupce. Po návratu do kanceláře jsem se zmínil kolegyni a ta se konečně zmínila, že se tedy také půjde podívat, když už to tam stojí. Jaký byl můj šok a naše překvapení, když jsme v okuláru spatřili dvě výrazná vlákna bílé barvy vedle sebe. Okamžitě jsem zkontrolovat záznam na GOES 16, kde v tu chvíli bylo vidět, že probíhá erupce nejméně kategorie M3. Bylo asi 13:23 SELČ. Pořídil jsem ve 13:24 snímek mobilem za okulárem a okamžitě se rozhodl změnit plány a nejít se konečně najíst a místo toho přinést počítač a CCD kamerku. Zaznamenával jsem poté situaci každých 5 minut - pro nedostatek místa na disku jen krátké záznamy 200 až 500 snímků ve dvou různých expozičních úrovních. V přiložené kompozici jsou snímky delší expoziční dobou, kde je aktivní oblast mírně přeexponovaná. Vzhledem k chvění obrazu ale není v přeexponovaných místech ve snímcích kratší expozicí o mnoho více vidět. Byl to mimořádný okamžik. O podobném záznamu erupce jsem snil od 1. 10. 2011, kdy se mi podobnou náhodou podařilo pozorovat erupci M1 také od jejího maxima až po následný pokles. Věřím, že to nebylo naposledy a doufá, že u nějaké extrémní to někdy vyjde i na pokus spatřit něco v bílém světle.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Liberec, iQLANDIA

Datum pořízení: 28.03.2022

Optika: Lunt 60TC Ha/B1200

Montáž: SW EQ-3-2

Snímač: QHY5III-224C

Zpracování: Sluneční dalekohled Lunt 60TC Ha/B1200, kamera QHY5III-224C, natáčena videa 200 až 500 snímků, výběr poloviny nejlepších v Autostakkert! 3 byl následně zostřen v Registaxu 6.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »