Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2020  >  Únor  >  Přelet ISS před Měsícem

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přelet ISS před Měsícem

Uznání a copyright: Marek Tušl (http://)

Popis: Již dlouho jsem chtěl vyfotit přelet Mezinárodní kosmické stanice před Měsícem nebo Sluncem. Chystal jsem se vícekrát, ale počasí nikdy nepřálo. 05. 02. 2020 v 17:04 se to ale konečně podařilo.

Pro jistotu jsem fotil rovnou na třech přístrojích zároveň. Ten nejlepší snímek vznikl na dalekohledu, na který jsem 5 let nesáhl a naposledy na něm vyfotil svou první kometu. Na svém osobním dobsonu pak celý průlet.

Celé snímání mělo trvat maximálně 1,22s. V tu dobu bylo ještě světlo. Černé pozadí je dané nastavením fotoaparátu a nutnou změnou křivek, vzhledem ke skládání mozaiky z jednotlivých složených snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Datum pořízení: 05.02.2020

Optika: Newton 250/1250; Newton 200/1200; Celestron CPC-925;

Montáž: Zeiss; Dobson; Celestron CPC-925;

Snímač: Zwo ASI224MC; Canon 6D; ASI071MC;

Zpracování: Na Newtonu 250/1250 od pana Drbohlava jsem měl připojenou kameru ZWO ASI 224MC a filtr ZWO IR 850nm. Začal jsem snímáním okraje Měsíce, kde proletí ISS. Přitom jsem snímal se ZWO ASI 071MC na Celestronu CPC-925 bez filtrů a na Newtonu 200/1200 na dobsonově podstavci.

Na Newtonu 250/1250 jsem nasnímal průlet a následně plánoval mozaiku ze složených snímků. Částí nakonec bylo 23 vždy s výběrem 25% z 3000 snímků. Vzhledem k velmi špatnému seeingu a době snímání bylo nutné často do dat zasáhnout ručně a to i při následném spojování. Celé jsem to fotil 4 hodiny. Barevná data byla použita z jednotlivých sekvencí z Newtona 200/1200 v kombinaci s Canonem 6D. Tatkéž se jednalo o složený snímek, kterým jsem celou mozaiku obarvil. Na místa, která se mi zdála nepoužitelná jsem použil data z Celestronu CPC-925 s kamerou 071MC.

Potom, co jsem byl hotov se skládáním Měsíce jsem vybral snímky, na kterých byla zachycena ISS. Tři bylo možné složit, jelikož šli po sobě v krátkém intervalu a byli mimo měsíční kotouč. Tato složená ISS byla použita v prvním snímku a je přesně na místě té, která sloužila jako základ. Ostatní prošly dekonvolucí, směrovým ostřením a odšumením. Na závěr byly vráceny na pozici při které byly zachyceny.

K zpracování byl použit PIPP (třídění a zarovnání dat), Autostakkert!3 (samotné stackování), PTGui (složení mozaiky) a na závěr Photoshop CC 2020 (finální úpravy, složení vrstev);

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »