Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2017  >  Duben  >  Čarodějnice

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2017

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Čarodějnice

Uznání a copyright: Vlastimil Musil (http://)

Popis: „Fotografie“ je zobrazením, řekl bych zvýrazněné reality okamžiku. Což znamená, že z jistého místa konkrétně tohoto N 49°35.19\', E 17°56.99 a v určitý čas např. 19. 12. 2016 v 19h 34min. je poloha vesmírných objektů a hvězd, vzhledem k popředí, taková jak ji vidíte na „fotografii“. Z daného místa je vytvořena fotografie, která samozřejmě vypadá úplně jinak a pomoci tohoto snímku je pak celá kompozice složena . Je nafoceno popředí zvlášť a pozadí jako klasická astrofotografie, to vše pak následně spojeno dohromady, což není úplně jednoduchá záležitost. To vše s myšlenkou ukázat krásu nočního nebe tak nějak jinak, netradičně. Nejlépe tak, aby výsledek ukazoval jistou symboliku. V tomto případě starý hrad, který v pohádkách obývají čarodějnice a na nebi mlhovina, které astronomové říkají stejně. Každopádně celá kompozice nevznikla jen tak náhodou nýbrž byla promyšlena od samého začátku. Když mě napadla netušil jsem kde a jak najdu to správné místo z kterého půjde realizovat. Nicméně se vše nakonec povedlo a výsledek vidíte. Nutno říct, že do jisté míry už se nejedná o fotografii, spíše o obraz vzniklý z fotografií, vše záleží na úhlu pohledu. Nechť tedy porota rozhodne zda „snímek “ patří do soutěže.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: N 49°35.19', E 17°56.99 ,Ratiboř

Datum pořízení: 29.01.2017

Optika: Canon EF 200mm

Montáž: EQ6 SS PRO,Triopo GT-3230x8C a Triopo B-4

Snímač: Canon EOS 450,Canon EOS 450 mod.

Zpracování: Pozadí mozaika 3polí 4a 5minutuvé expozice f4 celkem něco přes 15h.Mraw,Regim,PS

Původně jsem chtěl popředí nafotit,zpracovat a upravit stejně jak se vytváří astrofotografie digitální zrcadlovkou. Nicméně po nějakých pokusech to považuji za mrhání drahocenným časem. Proč něco fotit ve tmě a pak to pracně tahat na světlo, když to můžu nafotit za vhodných světelných podmínek a upravit obráceně.Dvě pole vedle sebe obě 1/500s iso100 f2.8

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »