Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Náhled do těsné blízkosti černé díry
redakce II Vytisknout článek

Náhled do těsné blízkosti černé díry

Na základě kombinace pozorování HST a několika radioteleskopů v Evropě a USA nahlédly astronomové poprvé do tajemné oblasti v blízkosti černé díry ležící v centru vzdálené galaxie, kde se tvoří mocné výtrysky částic, které se rychlostmi téměř rovnými rychlosti světla přímo šíří až do vzdáleností stovek světelných roků. Radioteleskopy společně vytvořily radioteleskop o velikosti Země, který umožnil pořídit data s extrémně velkým rozlišením. Astronomové díky tomu nahlédli do vzdálenosti pouhých několika desetin sv. r. od galaktického jádra galaxie M87 a , kde se předpokládá existence černé díry o hmotnosti 3 miliardy hmotností Slunce. Ukázalo se, že zde jsou výtrysky mnohem otevřenější, hmota proudí do prostorového úhlu 60 stupňů, kdežto o několik světelných roků dále je stlačena už jenom do pouhých 6 stupňů. V centru galaxie je materiál stlačen silnou gravitací do rychle rotujícího akrečního disku. Vědci se domnívají, že magnetická pole jsou v disku těsněji stlačena rotací disku a díky tomu je kanál, kterým proudí elektricky nabité částice oběma póly disku pryč, je jimi tvarován do dvou úzkých výtrysků.
Zdroj: STScI Press release ze dne 27. října.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »