Měření poloh hvězd kolem černé díry ve středu naší GalaxieEvropská organizace ESO (European South Organisation) vydala 26. září 2008 zprávu „Monitoring Stellar Orbits Around The Massive Black Hole In The Galactic Center“. Podle této zprávy tým německých astronomů dokončil studii supermasivní černé díry ve středu Galaxie. Díra je ve zprávě označována Sgr A*. Číselné výsledky jsou uvedeny i s chybami měření. Jak to tedy s černou dírou ve středu Galaxie vypadá?
26. září 2008 vydala evropská organizace ESO zprávu o proměření černé díry v centru Galaxie. Při proměřování byly sledovány polohy 28 hvězd kolem předpokládaného místa středu Galaxie. Proměřování bylo zahájeno v r. 1992, obrázek v úvodu ukazuje stav naměřeného pohybu hvězd v roce 2004. V roce 2008 dokončila hvězda označená S2 celý oběh kolem středu Galaxie, takže byla stanovena první oběžná doba a bylo možné podstatně přesněji určit parametry černé díry. Podle zprávy je její hmotnost (4.31 ± 0,36).106 MSlunce a její vzdálenost 8.33 ± 0,17 kpc (= 27156 sv.l.).
Studie probíhala od roku 1992. Na nejlepších dalekohledech jihoamerických observatoří NTT (New Techmology Telescope) a dvojicí spřažených teleskopů VLT (Very Large Telescop) byl sledován nepatrný eliptický pohyb 28 hvězd kolem předpokládaného místa Sgr A* v souhvězdí Střelce. Na obrázku č. 1 (v úvodu) je stav měření polohy sledovaných hvězd v r. 2004, změřené dráhy hvězd jsou vytečkovány.
Předpokládané oběžné dráhy hvězd.Obrázek č. 2 je převzat ze závěrečné zprávy. Ukazuje předpokládané oběžné dráhy hvězd, které byly sledovány.
Obtížnost výpočtu hvězdných drah.Obrázek č. 3 ukazuje, jak byl výpočet drah hvězd obtížný. Modré plošky obrázku jsou pravděpodobné polohy hvězdy určené pozorováním teleskopů. Černé tečky jsou ve výpočtu uvažované polohy hvězdy, nalezené složitými pravděpodobnostními výpočty. Jenom pro zajímavost: na obrázku je vidět, že i v extrémně silném gravitačním poli Sgr A* platí Keplerovy zákony. Při pravděpodobně stejné expozici měření jsou plošky bližší Sgr A* ve směru dráhy hvězdy protáhlé, což je zřejmě způsobeno větší rychlostí hvězdy v místech bližších centrálnímu tělesu.
Uzavřená dráha hvězdy S2.V roce 2008 se dráha hvězdy S2 uzavřela (viz obrázek č. 4). Dráha hvězdy není ovšem v rovině kolmé na směr Sgr A* - Země. Z hodnot radiálních rychlostí, vynesených na obrázku č. 4 dole, byly proto vypočítány souřadnice dráhy v její rovině. Pro výpočet dráhy S2 byl při výpočtu uvažován posuv pericentra (bod na dráze hvězdy ležící nejblíže k centru Galaxie) hvězdy 0,18°. Při jediném oběhu nemohl být změřen, byl jenom vypočítán. Za několik let však bude možné tento posuv být posuv přímo změřit v apocentru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.
