Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2011

26. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 29. 6. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2011.

Týden začne blízkým průletem malého asteroidu. Měsíc je kolem novu. Saturn je od soumraku nad jihozápadem. Jupiter je viditelný brzy ráno. ISS začíná přelety přes Slunce. Dawn se blíží k planetce Vesta.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 29. června 2011 ve 23:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Obloha:

Měsíc bude v novu 1. července. Částečné zatmění Slunce nastává vodách Indického oceánu u Antarktidy.

Planety viditelné okem: večer nad jihozápadem je stále viditelný Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Panny. Nedaleko něj ještě svítí Porrima - gamma Virginis (= ta slabší hvězda).
Jupiter (-2,3 mag) v souhvězdí Berana je viditelný ráno nad východem. Prohlédnout si na něm můžete oba rovníkové pásy, jak dokazují kvalitní snímky Michala Vajdy z posledního týdne.
Mars (1,4 mag) se nachází ráno pod Plejádami, ale na začátku občanského soumraku bude obtížně viditelný v pouhých pěti stupních nad obzorem.

Průlet asteroidu 2011MD objeveného projektem LINEAR bude hlavní událostí začátku týdne. Podle jasnosti je jeho velikost odhadována na 5 až 20 metrů. Potože se přiblíží jen na vzdálenost 12 tisíc km, dojde k výrazné změně jeho dráhy. V pondělí v 18:45 našeho času prolétne nad jižním Atlantikem v menší výšce, než obíhají geostacionární družice. V té chvíli bude od nás asi 22 tisíc kilometrů. Pokud bychom jej chtěli spatřit nebo vyfotografovat, musíme počítat se zachycením rychle se pohybujícího objektu asi 16. hvězdné velikosti. V druhé polovině noci na úterý bude někde mezi galaxií M 33 a hvězdou Mirach z Andromedy. Těsně nad galaxií prolétá v době, kdy je u nás jen asi 10° nad obzorem, ale ani později nebude příliš vysoko, jen do 30°. Není to tedy příliš výhodné, ačkoli bude v té době jen 90 tisíc kilometrů od nás. Prohlédnout si můžete diagramy průletu při pohledu kolmo na rovinu zemské dráhy, při pohledu v rovině ekliptiky a nebo si vygenerujte efemeridu.

Aktivita Slunce klesla. Je otázkou, zda se na Slunci v příštích dnech vůbec budou vyskytovat nějaké větší skvrny. Ověřit si to můžete sami na snímku z družice SDO.

NLC - noční svítící oblaka se nám stále vyhýbají. Nyní bude chvíli jasno, tak se nezapomeňte po 22. nebo před 3. hodinou ranní dívat k severu, zda tam není něco podezřelého. Oblaka se mohou vyskytnout naprosto nečekaně. Podrobněji o tomto jevu si přečtěte v samostatném článku.

Přelety ISS ve večerních hodinách končí. Upozorním jen, že přelet v úterý kolem půl desáté večer nastává sice těsně po západu Slunce, ale pokud se vám v tomto okamžiku podaří najít ISS třeba jen triedrem, bude možné díky světlé obloze lépe pozorovat detaily. Už při zvětšení 10x se bude jevit jako různotvarý flek a při použití triedru 15x70 jsem již pozoroval zřetelně tvar H, který tvoří panely a jejich spojnice. Důležité je i upozornění, že začíná období přeletů ISS přes Slunce. Např. v sobotu nastanou dva přelety viditelné z jednoho místa nedaleko Žiliny. To, zda prochází pás tranzitu přes vás, si zjistíte na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • K planetce Vesta se blíží sonda Dawn. Aktuální pozici a rychlost si můžete zkontrolovat na obrázku. Nejnovější snímky planetky dorazily 20. června a ukázaly nové detaily. Ačkoli to nemá žádný vědecký význam, je pěkné sledovat, jak se snímků vždy chopí amatéři a vydolují z nich další podrobnosti.
  • Konec června přinese starty dvou vojenských družic. 27. 6. z Plesecku startuje Sojuz-U s družicí typu Kobalt-M a 29. 6. z Wallops raketa Minotaur-1 s družicí ORS Sat-1.
  • 1. července má ESA v plánu vypustit raketu Ariane 5-ECA z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Vynese dvě geostacionární družice ASTRA-1N a BSAT-3c. Start můžete sledovat na webu ESA.
  • 2. 7. má ze Šríharikoty v Indii odstartovat raketa PSLV-HP s geostacionární družicí GSAT-12.

Výročí

  • 28. června 1911 (100 let) spadly na Zemi úlomky meteoritu Nakhla. Název pochází z oblasti pádu meteoritů v Egyptě, v deltě řeky Nil. Před jejich dopadem byly zaznamenány zvukové projevy v podobě detonace. Meteority jsou prototypem nakhlitů - podskupiny SNC meteoritů, které podle vědců pochází z Marsu.
  • 30. červen 1971 (40 let) přináší smutné výročí přistání lodi Sojuz 11 s třemi kosmonauty - Dobrovolským, Volkovem a Pacajevem. V důsledku poklesu tlaku v kabině během přistávání se posádka udusila.

Mapa letní oblohy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Sojuz 11, Meteorit Nakhla


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »