Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  23. vesmírný týden 2012

23. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 6. června 2012 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 4. 6. do 10. 6.

6. června nastává dlouho očekávaný přechod Venuše přes sluneční kotouč. Měsíc je ve fázi ubývající po pondělním úplňku. Pokračuje dobrá viditelnost planet Mars a Saturn. Přelety stanice ISS jsou viditelné v podstatě celou noc. Severní polovina ČR už nemá astronomickou noc.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc - v pondělí nastává úplněk. Pouze okrajově zmiňme, že v oceánii, východní Asii, Austrálii, nebo západu Ameriky lze pozorovat částečné zatmění Měsíce. Pro nás tedy pouze zprostředkovaně pomocí internetu.

Planety:

Přechod Venuše nastává ve středu 6. června ráno. Venuše se na své cestě "ke Slunci" střetla na obloze s Merkurem. Zachytili to korónograf SOHO LASCO C3 a také amatérští astronomové. Pěkný snímek přišel i ze Slovenska. Venuši tedy můžete sledovat v korónografu LASCO C3 a také LASCO C2, nebo speciální metodou i pomocí vlastního dalekohledu a na středu vám přeji pěkné počasí.
Merkur (-1,3 až -0,8 mag) nemá tak výhodnou elongaci s ohledem na sklon ekliptiky vůči obzoru (lepší elongace jsou například ty únorové nebo březnové). Přesto by měl být díky velké jasnosti dobře viditelný alespoň triedrem ve výšce kolem 5° zhruba 20 - 30 minut po západu Slunce. Obrazem se můžete vrátit k setkání Venuše a Merkuru minulý týden v pátek.
Mars (0,6 mag) v souhvězdí Lva je už příliš daleko od nás na nějaké úžasné pozorování čepičky či tmavých oblastí, ale pořád se dá za klidného ovzduší něco zachytit. Patrná by měla být především asi 90% fáze (kotouček není přesně kulatý).
Saturn (0,6 mag) v Panně je nad hvězdou Spica. Jeho viditelnost je nyní ideální v první polovině noci.

Slunce je nyní doslova opepřeno skvrnkami a jedna kulička na něm ještě ve středu ráno přibude. Je zkrátka nepochybné, že se blíží maximum sluneční aktivity, jakkoli se zdá, že nebude tak výrazné, jako to bylo kolem roku 2000. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS můžeme spatřit nezvykle v průběhu celé noci. Je to dáno tím, že Slunce už neklesá tak nízko pod obzor a ranní přelety se tak postupně překlápí v přelety večerní. Severní polovina ČR už nezaznamenává ani astronomickou noc - Slunce zde neklesá ani 18° pod obzor. Výhodou je, že většina družic zůstává osvětlena a můžeme je snadno pozorovat celou noc. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • 7. června je v plánu start rakety Sojuz-FG/Fregat z kosmodromu Bajkonur. Na palubě bude sestava několika družic. Z těch nejdůležitějších jsou to ruský satelit Kanopus-Vulkan 1 a běloruský průzkumný satelit BelKa 2.
     
  • Firma SpaceX se na svém webu vrátila obrazovou formou k prvnímu úspěšnému letu lodi Dragon na ISS.
     
  • Družice Intelsat 19 vypuštěná 1. června z oceánské základny Sea Launch má problém s vyklopením jednoho ze dvou solárních panelů. Satelit je na přechodové dráze ke geostacionární a technici se snaží problém vyřešit.
     

Výročí:

  • 9. června 1812 (200 let) se narodil německý astronom Johann Gottfried Galle. Do dějin je zapsán jako člověk, který poprvé spatřil planetu Neptun. Společně s pomocníkem d'Arrestem využil informací z dopisu Le Verierra, který jim poslal výpočty polohy hledané planety. Němci tak společně s Francouzem předběhli nadaného Angličana Adamse, který polohu planety také předpověděl, ale jeho angličtí kolegové po planetě pátrali nedůsledně. Galle měl naproti tomu na berlínské hvězdárně k dispozici nové mapy oblohy a tak našli planetu poměrně rychle hned v tu noc, co jim přišel dopis z Francie.
     

Výhled na příští týden:

  • večerní Merkur
  • ranní seskupení planet a Měsíce
  • výročí: Veněra 4, Mariner 5

Mapa oblohy v červnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

a href=_blank




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »