Přechod Venuše 2012
Ve středu 6. června 2012 spatří všechny současně žijící generace poslední přechod Venuše přes Slunce před více jak 105-ti letou přestávkou. Tento úkaz patří do série jediných dvou přechodů 21. století (první z nich se odehrál 8. června 2004 a z České republiky jsme jej mohli spatřit v celém průběhu). Při tomto přechodu z České republiky spatříme jen poslední přibližně třetinu úkazu v časných ranních hodinách po východu Slunce. To bude vycházet (pro Prahu) ve 4 hodiny 54 minut letního času a 4. kontakt (okamžik úplného výstupu Venuše před slunečním kotoučem) nastane v 6 hodin 55 minut (ve výšce kolem 16° nad obzorem). Venuše bude sluneční kotouč opouštět z pravého horního okraje. Z téměř 7 hodin přechodu se v České republice odehrají nad obzorem jen poslední dvě hodiny. (Zdroj: EAI)
Úkaz se dá klasifikovat jako druh zatmění, neboť přes sluneční kotouč přechází neprůsvitný kruhový objekt, který ovšem oproti Měsíci ani zdaleka Slunce nezakryje. Na obloze přes bezpečný filtr spatříme na slunečním kotouči malý temný kotouček, jehož úhlový průměr je přibližně 30x menší než sluneční (asi 0.9'). Zajímavé úkazy však nabízí bezprostřední přiblížení Venušina kotoučku k vnitřnímu okraji slunečního disku, kdy se mohou projevit ohybové jevy ve Venušině atmosféře (tzv. kapkovitý jev, při němž se Venušin kotouček jakoby protáhne směrem k slunečnímu okraji; tímto byla mj. dokázána přítomnost atmosféry na Venuši M. Lomonosovem v roce 1761). Z úkazu se též dalo velmi přesně spočítat, jak daleko je v době úkazu Země od Slunce (tj. v jakých hodnotách se pohybuje Astronomická jednotka; poprvé měřeno při přechodu Venuše v roce 1882, dále až během celosvětového projektu Venus Transit 2004). Další přechod Venuše přes sluneční kotouč se odehraje až 10./11. prosince 2117.
Články související s úkazem
- O přechodu Venuše jako Dickens... (redakce)
- Fotogalerie: Poslední přechod Venuše přes Slunce (Petr Horálek)
- Zaznamenejte s námi přechod Venuše! (Petr Horálek)
- Přehled pozorování přechodů Venuše (Jaroslav Soumar)
- Minulá pozorování přechodů Venuše (Jaroslav Soumar)
- Jaké počasí nás čeká během transitu Venuše přes Slunce? (Petr Dvořák)
- Kdy a odkud pozorovat přechod Venuše (Václav Pavlík, Michael Prouza a David Ondřich)
- Ve středu 6. června ráno nastane vzácný přechod Venuše přes Slunce (Petr Horálek)
- HST bude pozorovat přechod Venuše přes Slunce (František Martinek)
- Maximilián Hell a prechod Venuše popred slnečný disk (Tomáš Dobrovodský)
- Lákavá Venuše na večerní obloze (Petr Horálek)
- Poslední SOHO pohled na Venuši před mimořádným úkazem (Petr Horálek)
- Pro fajnšmekry: Asii a USA ohromí na konci jara 2012 tři výjimečné úkazy (Petr Horálek)
ZPĚT na rozcestník
Elektronický leták
- Leták malý (náhledová verze) (PDF, 226 kB)
- Leták velký (pro tisk v plném rozlišení) (PDF, 1,46 MB)
ZPĚT na rozcestník
Akce na českých hvězdárnách a jiných místech
V České republice bude sice úkaz k vidění v časných ranních hodinách, nicméně jeho nesmírná výjimečnost jej činí i tak velkým lákadlem pro veřejná pozorování. Ta budou probíhat v následujících hvězdárnách:
- Hvězdárna a planetárium Brno
- Hvězdárna Valašské Meziříčí
- Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové
- Hvězdárna Františka Pešty v Sezimově Ústí
- Hvězdárna a planetárium České Budějovice
- Hvězdárna a planetárium Plzeň
- Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, p. o.
- Hvězdárna Boleslava Tecla při DDM Moravská Třebová
- Hodonín (akce SMPH a ČAS)
- Hvězdárna Vyškov
- Hvězdárna v Úpici
- Jihlavská astronomická společnost
- Hvězdárna Vsetín
- Astronomický ústav AVČR v Ondřejově
- Hvězdárna v Uherském Brodě
- Hvězdárna prof. F. Nušla v Jindřichově Hradci
- Hvězdárna Žebrák
- Ústí nad Labem (Přírodovědecká fakulta UJEP)
ZPĚT na rozcestník
České a zahraniční webcasty
Tak raritní úkaz jako tento se rozhodně nevyhne pozornosti organizátorů tzv. webcastů, neboli živých videopřenosů přes internet. Přechod Venuše bude tedy možné sledovat i na dálku, v celém jeho průběhu, například díky projektu EU FP7 GLORIA, do kterého jsou zapojeny i tři instituce v ČR: Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. a Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze. Díky třem expedicím, které pořádají členové projektu do Austrálie, Japonska a Norska, budete mít možnost sledovat přes internet online vysílání v reálném čase ze třech vzdálených míst na Zemi, a to v celém průběhu přechodu. Další informace o tomto vysílání ale i o dalších aktivitách, které pro Vás pro tuto příležitost připravili, najdete na stránkách projektu http://gloria-project.eu/prechod-venuse.
Světových webcastů se chystá celá řada. My Vám níže nabízíme odkazy na některé z nich. Připomínáme, že v našem letním čase začíná jev pod obzorem v noci 5./6. června krátce po půlnoci. Chcete-li jev pozorovat celý, vychutnejte si i jeho od nás nepozorovatelnou část prostřednictvím internetu. Odkazy na světové webcasty:
- Astronomický snímek dne
- Bareket Observatory
- Slooh.com
- Observatoř Mauna Kea, Havaj
- Exploratorium.edu
- Space.com
- AstronomyLive.com (dokument již neexistuje)
- Coca-Cola Space Science Center
- National Solar Observatory
- Spaceweather.com - odkazy na další webcasty
ZPĚT na rozcestník
Bezpečné pozorování úkazu
K pozorování přechodu Venuše přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.
ZPĚT na rozcestník
Průběh úkazu nad Českou republikou
Jak bylo zmíněno, v České republice spatříme přibližně závěrečnou třetinu úkazu. Jev začíná 6. června v 0:04 SELČ, tedy v době, kdy je Slunce pod obzorem. Maximální fáze nastává ve 3:30 SELČ a nad český obzor Slunce vychází až o hodinu a čtvrt později. Čím více je člověk na severovýchod, tím dříve mu Slunce nad obzor vyjde. Na území ČR se čas východu Slunce liší až o více jak 20 minut (viz tabulka níže). Na simulátoru níže se vám ukáže průběh úkazu nad střední Evropou, tj. na zeměpisných souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky (blízko města Kouřim). Simulace se ovládá posuvníkem dole, lze si ji pustit jako film nebo krokovat. Rovněž můžete zobrazit trajektorii Venuše na slunečním kotouči vůči obzoru (trajectory) nebo změnit souřadnice pozorování (kliknutím na současně zvolenou lokalitu). Autorem simulátoru je firma SunAeon.
Obrázek vlevo ukazuje průběh jevu nad severovýchodním a východním obzorem v České republice. Autorem je Hvězdárna a planetárium Brno, na jejíž internetové stránce najdete rovněž velmi poutavé povídání o historii pozorování Venušiných přechodů od 17. století. Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času východu Slunce nad obzor). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na oficiálních stránkách Venus Transit 2012, který naleznete ZDE. Na těchto stránkách stačí do políčka nad interaktivní mapkou vložit název města, z něhož úkaz budete pozorovat (skript automaticky zvolí geografický střed města). Početní skript pochází ze stránek Xaviera Jubiera, který má podobný kalkulátor na svém oficiálním webu ZDE. Časy jsou v SELČ, tedy platné v době úkazu.
Město | Východ Slunce | III. kontakt | Výška Slunce | IV. kontakt | Výška Slunce |
Havířov | 4:39:59 | 6:37:27 | 15.8° | 6:55:03 | 18.7° |
Ostrava | 4:40:30 | 6:37:02 | 15.8° | 6:55:03 | 18.6° |
Frýdek-Místek | 4:40:48 | 6:37:28 | 15.9° | 6:55:04 | 18.6° |
Opava | 4:41:22 | 6:37:27 | 15.6° | 6:55:03 | 18.4° |
Olomouc | 4:45:38 | 6:37:29 | 15.1° | 6:55:05 | 17.9° |
Zlín | 4:45:42 | 6:37:30 | 15.3° | 6:55:06 | 18.1° |
Hradec Králové | 4:48:19 | 6:37:27 | 14.4° | 6:55:04 | 17.1° |
Liberec | 4:48:37 | 6:37:25 | 14.1° | 6:55:02 | 16.8° |
Pardubice | 4:49:28 | 6:37:28 | 14.4° | 6:55:04 | 17.1° |
Brno | 4:50:03 | 6:37:30 | 14.6° | 6:55:07 | 17.4° |
Ústí nad Labem | 4:53:13 | 6:37:26 | 13.5° | 6:55:03 | 16.2° |
Praha | 4:54:35 | 6:37:28 | 13.6° | 6:55:05 | 16.2° |
Most | 4:55:36 | 6:37:27 | 13.2° | 6:55:04 | 15.9° |
Tábor | 4:56:48 | 6:37:30 | 14.6° | 6:55:07 | 17.4° |
České Budějovice | 4:59:37 | 6:37:32 | 13.2° | 6:55:09 | 16.0° |
Karlovy Vary | 5:00:01 | 6:37:28 | 12.7° | 6:55:05 | 15.3° |
Plzeň | 5:00:21 | 6:37:29 | 12.8° | 6:55:06 | 15.5° |
ZPĚT na rozcestník
Průběh úkazu ve světě
Na obrázku níže se rozkládá mapa světa a diagram viditelnosti úkazu. V ploše označené not visible bude Slunce v době úkazu pod obzorem a úkaz tam tedy lidé nespatří. Oblast nalevo mezi liniemi označená june 5 je ta část světa, kde bude pozorovatelný alespoň kus úkazu při západu Slunce (večer 5. června). Čím více na západ, tím delší část úkazu tam lidé spatří. Obdobná situace je v oblasti označené june 6, odkud přechod Venuše spatří lidé při východu Slunce (ráno 6. června). Čím více na východ, tím větší část úkazu tam bude vidět. Dvojitá hraniční linie označuje pásma, odkud budou vidět jednotlivé kontakty (dotyky kotouče Venuše s vnitřním či vnějším okrajem Slunce na začátku [pravý oblouk] či na konci [levý oblouk] úkazu). Z mapky je dobře vidět, že Česká republika leží blíže k záverečným liniím úkazu, nicméně oba poslední kontakty (dokyt Venuše s vnitřním okrajem Slunce a výstup Venuše ze slunečního kotouče) nastanou poměrně dlouho po východu Slunce (asi 2 hodiny poté). V celém průběhu úkaz lidé spatří například ve východním Rusku, v Číně a Mongolsku, v Japonsku, ve východní polovině Austrálie nebo v západní Kanadě a na Aljašce (stejně tak na severním pólu, kde bude polární den).
Mapka viditelnosti úkazu ve světe. Autor: Steven van Roode.
Animace průběhu tranzitu (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)
Animace průběhu tranzitu (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. V České republice bude pozorovatelná poslední přibližně čtvrtina úkazu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com. Slunce a pohyb Venuše na animaci jsou orientované pro pohled ve večerních hodinách nad západním územím USA. Nad naším územím bude Venuše v době závěrečné fáze úkazu u pravého horního okraje slunečního disku. |
ZPĚT na rozcestník
Doporučené odkazy
- Nejbližší zatmění nad územím České republiky (CZ, Expresní astronomické informace)
- O úkazu na webu Hvězdárny a planetária Brno (CZ, HaP Brno)
- Kalkulátor průběhu přechodu Venuše v roce 2012 (EN, Xavier Jubier)
- Kalkulátor průběhu přechodu Venuše v roce 2012 (EN, Steven van Roode)
- O tranzitu na Eclipses Online
- Tranzity Venuše v letech 2004 a 2012 (EN, NASA, Fred Espenak)
- Tabulka tranzitů Venuše mezi lety -2000 a +4000 (EN, NASA, Fred Espenak)
- Projekt VT2004 k poslednímu přechodu Venuše přes Slunce, velké množství obecných informací o úkazu (CZ, ČAS a AsÚ)
ZPĚT na rozcestník