Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 27. května 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 30. května v 5:30 SELČ. Dorůstající srpek je tedy na večerní obloze a ve středu 27. května bude velmi blízko hvězdokupy Jesličky (M 44) v souhvězdí Raka.

Planety:

Venuše a Merkur a Pražský hrad Autor: Ales Pavelka
Venuše a Merkur a Pražský hrad
Autor: Ales Pavelka
Venuše (−4 mag) je vidět večer velmi nízko nad severozápadem. Už i Merkur (asi −0,5 mag) je tento týden výše, ale ten je zase o poznání slabší. Venušin nádherný srpek má smysl vyhledat přes den. Mars (0,1 mag), Saturn (0,4 mag) a Jupiter (−2,4 mag) můžeme pozorovat nejlépe ráno za svítání.

Aktivita Slunce je velmi nízká, povrch je beze skvrn a na okrajích se při pohledu speciálním h-alfa dalekohledem dá vidět nějaká protuberance. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Kometu C/2020 F8 (SWAN) můžeme definitivně zařadit mezi další kometární zklamání letošního jara. Kometa je sice viditelná nízko nad severem, ale chce to na ni tmavší lokalitu a průzračnou oblohu. Tato kometa byla pěkná alespoň na začátku května. Bohužel k dalšímu zjasnění nedošlo a dost možná se rozpadá. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS), která minula Dubhe ve Velkém vozu už také řádně zeslábla a tak jedinou zajímavou kometou asi zůstává C/2017 T2 (PanSTARRS), jejíž prachový ohon je stále dobře fotografovatelný.

Družice Starlink jsou nejnápadnější, pokud tvoří vláčky hvězd rozprostřené různě daleko od sebe. Poslední vypuštěné družice z konce dubna mají ranní přelety a večer se dají vidět starší vláčky ze startu č. 2, 3 a 4. Start sedmého vláčku byl odložen nejprve kvůli odkladu startu rakety Atlas V, pak kvůli hrozbě tropické bouře a nakonec proto, že by se mořská přistávací plošina nestihla otočit do přístavu s přistátým stupněm. Prioritou je totiž přistání stupně z očekávané pilotované mise. Předpovědi přeletů vám nabídne aplikace nebo webová stránka Heavens Above, pro rychlou představu může posloužit i webová stránka Jamese Darpiniana.

Kosmonautika

Dlouho očekávaný okamžik je tady. Pokud do toho nevstoupí počasí, nebo technická závada, měli bychom se ve středu 27. 5. ve 22:33 SELČ dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovaným CrewDragonem na špici. Astronauti Douglas Hurley a Robert Behnken by měli zažít úžasnou jízdu na křídlech sokola, ideálně zakončenou hladkým dosažením oběžné dráhy a oden později i orbitální stanice ISS. Poslední mise raketoplánu se uskutečnila v červenci 2011 a v raketoplánu Atlantis u toho byl i Doug Hurley. Doufejme, že vše vyjde podle plánu. Pokud vás zajímá pohled do historie i budoucnosti americké kosmonautiky, zkuste ve středu večer od 21:30 komentovaný online přenos iQLANDIE. Další přenos startu bude tou dobou vysílat také MALL.TV. Textový online přenos již běží na portálu Kosmonautix.cz. Počítat musíme i s odkladem. Např. první předpověď počasí ze soboty dává na středu jen 40% šanci a záložní termín je 30. května.

V pátek 22. června odstartovala z Plesecka raketa Sojuz 2-1b s družicí systému Tundra, určeného k sledování nepřátelských balistických raket.

Ve středu 20. května odstartovala japonská raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-9 k Mezinárodní vesmírné stanici. Připojení je v plánu v pondělí 25. května.

Výročí

25. května 1860 (160 let) se narodil americký geolog Daniel Barringer. Jeho jménem bývá nazýván meteorický kráter o průměru 1,5 km v americké Arizoně, neboť byl první, kdo upozornil na jeho meteorický původ. Barringer se dověděl o stopách železa v kráteru a proto ustanovil těžební společnost, která zde v letech 1903 až 1905 hledala železo. Protože se však veškerá hmota tělesa dopadem vypařila, Barringer žádné těžebně zajímavé množství železa nenašel.

28. května 1930 (90 let) se narodil americký astronom Frank Drake. V roce 1960 provedl v rámci projektu OZMA pokus o naslouchání mimozemským civilizacím. Je autorem tzv. Drakeovy rovnice určující počet možných mimozemských civilizací. Spolupodílel se na návrhu destiček pro sondu Voyager a Pioneer, jež nesou poselství lidí ke hvězdám pro potenciální mimozemšťany.

Výhled na příští týden 

  • Úplněk a Venuše v dolní konjunkci
  • Výročí: ROSAT
  • Výročí: Gemini 4
  • Výročí: Josef Klepešta

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Daniel Barringer, Frank Drake, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »