Zelený kruh zve širokou veřejnost na besedu ve Science café (Langhas,..." /> Beseda: Zhasni, chci spát aneb Když se zhasnout nedaří | Světelné znečištění | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Beseda: Zhasni, chci spát aneb Když se zhasnout nedaří
redakce Vytisknout článek

Beseda: Zhasni, chci spát aneb Když se zhasnout nedaří

Bratislavský hrad. Autor: Marek Javor.
Bratislavský hrad.
Autor: Marek Javor.
Zelený kruh zve širokou veřejnost na besedu ve Science café (Langhas, Vodičkova 37, Praha 1) o světelném znečištění ve středu 27. listopadu od 18 hodin. Cyklus je koncipován formou neformálních debat o důležitých otázkách mezi vědou, společností a životním prostředím. Přijďte. Můžete klást provokativní otázky, poslouchat vědecké argumenty, ptát se, odpovídat, souhlasit i zásadně oponovat.

Listopadová beseda proběhne na téma: ZHASNI, CHCI SPÁT ANEB KDYŽ SE ZHASNOUT NEDAŘÍ

Jaký vliv má světelné znečištění na zdraví člověka? Ovlivňuje světelné znečištění kvalitu spánku? Trápí světelné znečištění pouze milovníky hvězd? Odpovědi na tyto otázky se dozvíte na Science café.

KDY:  středa, 27. listopadu, 18:00

KDE: Langhans – Centrum Člověka v tísni, Vodičkova 37, Praha 1

S KÝM:

Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

Je členkou vědecké rady AV ČR, Univerzity Karlovy a dvou jejích fakult, Masarykovy univerzity a Jihočeské univerzity, rady FGÚ AV ČR a členkou Rady Národního muzea.

RNDr. Jan Hollan, Ph.D.

Je pracovníkem CzechGlobe (Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a jeden z předních evropských odborníků na omezování světelného znečištění.

Pavel Suchan

Je místopředsedou České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti. V problematice světelného znečištění se pohybuje od samého začátku v České republice, od roku 2001.

Večer je součástí cyklu neformálních debat o důležitých otázkách mezi vědou, společností a životním prostředím.

Místo k sezení si prosím rezervujte na adrese kancelar@zelenykruh.cz  Více informací o formátu science café najdete na stránkách  www.vedavakci.cz/veda-a-verejnost/vedecke-kavarny.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »