Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíční prohlídka: měsíce Pluta

Měsíční prohlídka: měsíce Pluta

Porovnání Měsíce s Plutem a jeho rodinou satelitů.
Autor: NASA, rendering: Pavel Gabzdyl.

Už za několik dní se (snad) dočkáme vyvrcholení jedné z nejočekávanějších planetárních misí za posledních několik desítek let. Ano, řeč je o sondě New Horizons, která má za cíl navštívit tajemnou trpasličí planetu Pluto i s početnou rodinou satelitů. Můžeme s lehkostí i vzrušením sledovat, jak se Pluto i Charon den ode dne zvětšují na snímcích kamery na palubě stroje. Ale právě ta počtná rodina satelitů je jedním z nejzajímavějších témat (nejen) současnosti. Co tedy kolem Pluta obíhá?

První družici Pluta objevil James Christy už v roce 1978 pomocí 155centimetrového astrometrického reflektoru, který patří US Naval Observatory. Družice byla pojmenována příhodně: Charon. Jak známo, podle řecké mytologie byl Pluto vládcem podsvětí a Charon převozníkem, dopravujícím duše zemřelých přes řeku Styx do Plutonovy říše. Přesné rozměry obou těles pomohla určit vlastně náhoda: od března 1985 až do října 1990 byla oběžná dráha Charonu natočena vůči nám na Zemi tak, že se Charon a Pluto vzájemně zakrývaly. Ze zákrytů vyšel průměr Pluta asi na 2 300 km a Charonu 1 200 km. 

Objevem Charonu ovšem odkrývání podsvětí trpasličí planety Pluto neskončilo. V červnu roku 2005 byly pomocí Hubblova kosmického dalekohledu objeveny hned další dva Plutovy satelity. Ten bližší má průměr 23 až 68 km a dostal jméno Nix podle řecké bohyně tmy a noci Nyx. Egyptský přepis jména “Nix” byl zvolen záměrně, aby nedošlo k záměně se známou planetkou 3908 Nyx. Druhý měsíc, s průměrem 30 až 84 km, byl pojmenován Hydra podle příšery z řecké mytologie, která hlídala Hádovo království smrti.

V okolí Pluta je zkrátka rušno, což by mohlo ohrozit blízký průlet sondy New Horizons. Proto astronomové začali pomocí Hubblova kosmického dalekohledu pátrat i po případných prstencích trpasličí planety. Prstencovou ozdobu sice nenašli, ale zato objevili další měsíc neformálně označený jako P4. Poprvé byl spatřen na snímcích pořízených 28. června a následně 3. a 18. července 2011. Oběhne Pluto jednou za 32 dní a má průměr 13 až 34 km. Zhruba rok po objevu Kerberose nalezl stejný vědecký tým pátý satelit Pluta, dočasně označený jako P5. Je 10 až 25 km velký a Pluto oběhne jednou za 20 dní.

Objevitelský tým pod vedením Marka Showaltera zorganizoval pro výběr nových satelitů veřejnou soutěž. V té zvítězil návrh “Vulkán” od Williama Shatnera, herce, který v seriálu Star Trek ztvárnil kapitána Jamese Tiberiuse Kirka. Vítězný název ale Mezinárodní astronomická unie neschválila, protože jméno Vulkán se již vžilo pro hypotetickou planetu, která měla obíhat kolem Slunce ve vzdálenosti bližší než planeta Merkur. Nakonec bylo vybráno jméno Cerberus podle trojhlavého psa, který podle antické mytologie střeží vchod po podsvětí. Pro jméno “pé čtyřky” byl ovšem zaveden řecký přepis “Kerberos”, aby se nepletl s planetkou (1865) Cerberus, kterou v roce 1935 objevil český astronom Luboš Kohoutek. Měsíc dočasně označovaný jako P5 pak dostal jméno, které v soutěži skončilo na třetím místě - Styx podle hrůzné řeky, která obtéká říši mrtvých. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mise New Horizons k Plutu (a dále...)

Převzato: Pavel Gabzdyl: Měsíční deník



Štítky: Pluto, Pluto a Charon, Styx


27. vesmírný týden 2024

27. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Omega M17

Omega (iné názvy: Labutia hmlovina, Podkova, Homária hmlovina, Messier 17, M 17, NGC 6618) je oblasťou H II v súhvezdí Strelec. Objavil ju Jean-Philippe de Chéseaux v roku 1745. Hmlovina Omega je oblasťou, v ktorej vznikajú nové hviezdy a svieti excitovanou emisiou, spôsobenou vysokoenergetickým žiarením mladých hviezd. Názov Omega pochádza od Johna Herschela, ktorému jej tvar pripomínal veľké grécke písmeno omega. Jej celková jasnosť je 7,0 mag, takže sa dá pozorovať aj poľným triédrom. Na oblohe má rozmery 46´ krát 37´ a odhady jej vzdialenosti sú 3 260 svetelných rokov. Jej hmotnosť odhadujeme asi na 500 hmotností Slnka. Omega je tiež zdrojom infračerveného a rádiového žiarenia, pričom na rádiových vlnách patrí medzi najjasnejšie zdroje na oblohe. Plyn v hmlovine budí k žiareniu horúca hviezda 8,9 mag a spektrálneho typu A05e. Podobne ako Veľká hmlovina v Orióne, aj Omega je veľmi aktívnym miestom zrodu hviezd. Nové hviezdy vznikajú v hĺbke tmavých mrakov prachu a plynu. Vyše sto vysoko žiarivých mladých hviezd spektrálnych typov O a B postupne svojím žiarením odparujú tmavú prachovú prikrývku. Pred hmlovinou sa nachádza malá otvorená hviezdokopa s asi 50 hviezdami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 47x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 108x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 20.3. až 29.6.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »