Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Století kosmického záření
redakce Vytisknout článek

Přednáška: Století kosmického záření

Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži
Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži
Ve čtvrtek 21. června 2012 se od 19 hodin uskuteční přednáška Dr. Jiřího Grygara na téma Století kosmického záření. Na přednášku můžete zavítat do přednáškového sálu hotelu DAP Praha 6, Vítězné nám. 4 (u konečné stanice metra A Dejvická). Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.

Rakouský fyzik Viktor Hess odstartoval 7. srpna 1912 v Ústí nad Labem k epochálnímu letu v balónu Böhmen, během něhož měřil změny elektrické vodivosti vzduchu až do výšky 5 km nad zemí. Měření ukázala, že příčinou této vodivosti jsou zdroje ionizujícího záření za hranicí zemské atmosféry. Za objev tzv. kosmického záření obdržel v r. 1936 Nobelovu cenu za fyziku. Fyzika kosmického záření se tak rozvíjí už rovných sto let.

V třicátých letech 20. století francouzský fyzik Pierre Auger prokázal existenci spršek sekundárního kosmického záření. V šedesátých letech byly poprvé zaznamenány spršky s rekordně vysokými energiemi, které o několik řádů překonávají možnosti současných pozemských urychlovačů. I po sto letech ale stále neznáme odpovědi na klíčové otázky: Kde se ve vesmíru rodí vysoce energetické kosmické záření? A jaké fyzikální mechanismy urychlují elektricky nabité částice na tyto extrémní energie?

Odpovědi snad konečně poskytne obří mezinárodní Observatoř Pierra Augera, která byla dokončena v roce 2008 v argentinské pampě poblíž And. Na jejím provozu se podílí přes 400 odborníků ze 17 států světa, včetně nezanedbatelného přínosu českých badatelů. V roce stého výročí objevu kosmického záření se vědci z celého světa sjíždějí do Prahy na konferenci o nejnovějších výsledcích Observatoře Pierra Augera.

Leták k přednášce (PDF).




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »