Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Polský skleník nadále svítí

Polský skleník nadále svítí

Záře skleníků
Autor: Ladislav Šilhán

Nadšené pozorovatele noční oblohy jistě znepokojil jinak asi dobře míněný podnikatelský záměr polské firmy Citronex využít odpadního tepla elektrárny a pracovní síly v bohem zapomenutém regionu, který je vděčný za jakákoli pracovní místa, když postavila v zemi nikoho mezi Českem a Německem velký skleník a jala se jím ozářit široké okolí. Proti nadměrnému svícení se postavili nejenom astronomové, ale i lidé z libereckého regionu, kteří se světla nejprve zalekli a posléze na něj už jen nevěřícně koukali. Po vlně upozornění v médiích a jednáních přislíbil Citronex nápravu v podobě zastínění. Tento stínící systém je schopen zachytit až 97 % vyprodukovaného světla, ovšem musí být náležitě využit.

Jak vidíme z úvodní fotografie, ačkoli byl systém s velkou mediální podporou představen ještě před novou zimní sezónou, jeho využití je asi velmi drahé, neboť od konce září, kdy se ve sklenících opět začíná přisvěcovat, nebyl ještě využit. Výsledkem je opět nám Severočechům dobře známá oranžová záře viditelná i z Liberce.

Dá se předpokládat, že skleníky budou v zimě opravdu stíněny, popřípadě, že se provozovatel asi domnívá, že ve večerních hodinách může pražit svým světlem široko do okolí, podobně jako provozovatelé sjezdovek, nicméně vzhledem k tomu, kolik peněz systém stínění stál, považujeme to mírně řečeno za provokaci. 

Skleník při pohledu z 30 km vzdáleného Liberce tvoří oranžovou záři za Jizerkami Autor: Dalibor Oršulík
Skleník při pohledu z 30 km vzdáleného Liberce tvoří oranžovou záři za Jizerkami
Autor: Dalibor Oršulík

Za skupinu pro temné nebe České astronomické společnosti můžeme přislíbit, že se skleníky budeme dále zabývat a pokud se situace zlepší, rádi vás o tom budeme někdy v budoucnu informovat. Zatím nezbývá než konstatovat „důvěřuj, ale prověřuj“. Poláci se nám zatím vysmívají stejně jako problému, že na Frýdlantsku nebude za chvíli dost pitné vody kvůli porušení limitů hranic rozšiřování zdejšího hnědouhelného dolu. A to už je oproti skleníkům opravdový problém. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vývoj kauzy skleníky
[2] Když se rozsvítí skleník…
[3] Světelné peklo z Polska



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Světelné znečištění, Skleníky


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »