Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obloha 21. srpna 1968

Obloha 21. srpna 1968

Měsíc nad ránem 21. srpna 1968. Simulace: Stellarium
Autor: Petr Sobotka

Takhle vypadal Měsíc v noci z 20. na 21. srpna 1968, kdy začala okupace Československa! Byl téměř v novu, noc tedy byla velmi temná – ideální pro přepadení cizího státu! Tenký srpek vyšel nad obzor až v půl třetí ráno. Hvězdy byly samozřejmě na stejných místech, jako dnes. Z planet byl viditelný Saturn (vyšel ve 22 hod) a Mars až během svítání v půl páté. Bylo poměrně chladno a oblačno. A i kdyby ne, myšlenky na pozorování hvězdné oblohy jistě každého při poslechu rozhlasu ihned opustily. 

Třeba čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar, který měl tu noc službu u ondřejovského dalekohledu, sedl na kolo a okamžitě se jel hlásit ke svému vojenskému útvaru. Očekával mobilizaci. Jak to dopadlo, víme všichni. Na tuhle noc nezapomene nikdy žádný (nejen) astronom.

Simulace vzhledu oblohy v programu Stellarium 20. srpna 1968 ve 23:00 SELČ
Simulace vzhledu oblohy v programu Stellarium 20. srpna 1968 ve 23:00 SELČ

Na simulacích z programu Stellarium vidíme, že v době vstupu vojsk Varšavské smlouvy kolem 23. hodiny letního středoevropského času byla obloha tmavá, bezměsíčná. Nízko nad východem byla planeta Saturn.

Srpek Měsíce se vynořil nad ránem. Na obrázku je obloha ve 3:00 SELČ.

Vzhled oblohy v programu Stellarium 21. srpna 1968 ve 3:00 SELČ
Vzhled oblohy v programu Stellarium 21. srpna 1968 ve 3:00 SELČ

Sovětský svaz tehdy vypouštěl celou řadu fotoprůzkumných družic řady Kosmos. V encyklopedii Space 40 se například dočítáme, že 9. srpna vzlétla raketa Voschod s družicí Kosmos 235. Tato družice obíhala sedm dní a poté se návratový modul vrátil se snímky zpět na Zemi. Tyto družice byly odvozeny od sovětských lodí Voschod a šlo o řadu Zenit-2. 27. sprna pak letěl Kosmos 237 z řady Zenit-4, též podobné Voschodu s dalekohledem o ohnisku 3 metry.

Jen o den později, 28. srpna 1968 startoval bezpilotní Sojuz na čtyřdenní let, po kterém 1. září opět přistál.

V dnešních měřítkách se tedy startovalo opravdu často.

Článek vypracovali Martin Gembec a Petr Sobotka




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 21. srpen 1968


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »