Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Digitárium otvírá bránu do vesmíru
redakce Vytisknout článek

Digitárium otvírá bránu do vesmíru

Rekonstruovaný sál s novým projektorem. Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Rekonstruovaný sál s novým projektorem.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Hvězdárna a planetárium v Brně otvírá jednu z nejmodernějších projekcí – Přírodovědné digitárium. To návštěvníky zavede nejen za toulkami po vzdálených hvězdách a galaxiích, ale poslouží i k popularizaci dalších vědních oborů.

Současné technologie nabízí doposud nevídané možnosti. Projektor digitária promítá obraz v rozlišení 4K na projekční plochu, jejíž průměr je 17 metrů. K tomu je potřeba 21 výkonných počítačů, které se skrývají pod hlavním sálem. „Výkon jednoho počítače je pak asi čtyřicetkrát vyšší, než u běžných domácích zařízení,“ uvedl vedoucí technik Tomáš Hladík. Díky projekci, která návštěvníky obklopuje, navíc získáte pocit, že jste přímo v ději.

Pokud nejste fandové vesmírných témat, čekají na vás i další projekce a akce. „Nebudeme se omezovat výhradně na astronomická témata, ale budeme se věnovat i jiným přírodovědným oborům nebo ryze uměleckým počinům, uvedl ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Obsluha digitária v novém sále Hvězdárny a planetária v Brně Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Obsluha digitária v novém sále Hvězdárny a planetária v Brně
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Celý projekt stál téměř 60 milionů korun. Na světě existuje pouze několik málo výrobců této technologie, stejně jako digitárií samotných. Brno se tak zařadilo mezi města jako jsou například Hamburg, Paříž, Toulouse nebo Varšava.

Projektor nového digitária v Brně Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Projektor nového digitária v Brně
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno
Digitárium v číslech
  • 48 milionů milimetrových dírek má akustická projekční plocha
  • 21 počítačů generuje obraz
  • 1,64 milionů hvězd je zaneseno do databáze
  • 13,17 milionů pixelů je rozlišení zobrazovacího systému
  • 13 gigabitů je datový tok k projektorům
  • 189 nastavitelných sedadel
  • Více informací, stejně jako rezervace na jednotlivá představení, můžete najít na www.hvezdarna.cz




    O autorovi

    Redakce Astro.cz

    Redakce Astro.cz

    Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



    18. vesmírný týden 2024

    18. vesmírný týden 2024

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    ic2087

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Messier 106

    Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

    Další informace »