Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury
redakce Vytisknout článek

Česká republika vstupuje do Evropské kosmické agentury

Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Logo Evropské kosmické agentury ESA.
Píše se 15. červen 2007 a Česká republika zahajuje vstupní rozhovory s Evropskou kosmickou agenturou. Téměř přesně rok poté, 25. června 2008, oznámilo Ministerstvo školství České republiky, že Rada Evropské kosmické agentury (ESA) schválila naše členství. Nyní už zbývá pouze podepsat přístupovou smlouvu, kterou musí následně schválit náš parlament. Pokud půjde vše dobře, mohla by se Česká republika 1. ledna 2009 stát plnohodnotným členem ESA, organizace, která provozuje řadu kosmických sond, podílí se na stavbě Mezinárodní kosmické stanice (ISS) nebo buduje Evropský navigační systém Galileo.

Tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy:

Praha, 25. června 2008 - Generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA) Jean-Jacques Dordain oficiálně informoval Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o jednomyslném souhlasu Rady ESA se vstupem České republiky do této prestižní mezinárodní organizace.

Po podpisu přístupové dohody mezi vládou ČR a vedením ESA a následném schválení Parlamentem ČR se Česká republika stane plnoprávným členem Evropské kosmické agentury. "Je to završení několikaleté práce a já jsem rád, že mohu být u té poslední fáze naší cesty do ESA. Pro českou vědu bude mít plné členství v této organizaci obrovský význam," konstatoval ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška.

Evropská kosmická agentura je mezivládní výzkumná a vývojová organizace v oblasti výzkumu kosmu a kosmonautických technologií. Byla založena v roce 1975 a v současné době má 17 členských zemí. Po celou dobu své existence je uznávaným a rovnocenným partnerem jiných významných kosmických agentur, jako je americká NASA, Ruská kosmická agentura či japonská NASDA.

Mezi hlavní úspěchy ESA patří vývoj evropských nosných raket Ariane a Vega, instalace modulu Columbus na mezinárodní stanici ISS a úspěšná funkce nákladní kosmické lodě ATV. Unikátní je výzkum planety Venuše sondou Venus Express, za pozornost stojí i detailní stereosnímkování povrchu Marsu sondou Mars Express, která zajišťuje i spojení s americkou sondou Phoenix na povrchu Marsu, nebo přistání sondy Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titan. ESA zajišťuje také celou řadu technologických výzkumných družic, jejichž výsledky nalézají uplatnění v hlavních evropských programech Galileo a Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES).

Česká republika navázala prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy oficiální kontakty s ESA v roce 1996, kdy byla uzavřena rámcová dohoda o spolupráci. Od té doby se MŠMT podařilo vzájemné vztahy neustále rozšiřovat.

V současné době završuje Česká republika čtyřleté působení v programu ESA pro evropské spolupracující státy (PECS). Jeho smyslem je příprava národních kapacit na úspěšné plné členství v ESA. V tomto programu bylo dosud řešeno 27 projektů z různých oborů v celkovém objemu 8,5 mil. Euro.

Výsledky dosažené Českou republikou v programu PECS ocenila ESA i při auditu připravenosti národní infrastruktury a staly se tak základem k vyslovení souhlasu všech nynějších členských zemí s přijetím České republiky za nového člena. Touto zkouškou zatím ze všech zemí bývalého socialistického bloku prošla jen Česká republika.

MŠMT se podařilo ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří konsolidovat české kapacity v oblasti kosmického výzkumu a průmyslu, navázat efektivní pracovní vztahy s Evropskou kosmickou agenturou a tak vytvořit podmínky pro úspěšné zapojení českých výzkumných a vývojových pracovišť do mezinárodní spolupráce.

Programy ESA představují pro české vědecké, výzkumné a průmyslové organizace široké možnosti zapojení do mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu kosmického prostoru, výzkumu Země, družicové telekomunikace a navigace a kosmonautických technologií. Spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou zvyšuje konkurenceschopnost českých ústavů a průmyslových firem a zlepšuje jejich mezinárodní uplatnění. Plné členství poskytne ČR významné ekonomické a kulturní přínosy založené na výrobě zařízení pro kosmonautiku a její využívání ve sféře služeb a vzdělávání.

Zdroj: Tisková zpráva MŠMT


Doporučené odkazy:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »