Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vychází Astropis 1/2017

Vychází Astropis 1/2017

Vychází Astropis 1/2017.
Autor: Astropis.

V prvním letošním čísle časopisu Astropis se kromě obvyklých rubrik, jako novinky, recenze nebo úkazy na obloze, můžete seznámit s dalšími velmi zajímavými tématy, která vám v rychlosti představíme v článku.

Petr Brož s Martinem Pauerem připravili shrnutí poznatků o vulkanismu na Venuši. V astrofyzikální sekci vás Ivana Orlitová seznámí se současnými znalostmi o ionizaci raného vesmíru. Vladimír Kopecký jr. představí tajemné rychlé rádiové záblesky, jejichž původ je stále velkou otázkou. Také pokračujeme v seriálu o pozorování Měsíce z pera Milana Blažka, tentokrát na téma „není Bailly jako Baily“.

I v tomto čísle je zastoupeno historické téma – Pavel Pecháček rozebírá život Johna Herschela (syna objevitele Uranu) včetně popisu jedné z největších novinářských kachen v historii vědy, která s tímto vědcem souvisela. Díky spolupráci se serverem Kosmonautix si také můžete přečíst souhrn novinek v astronautice. Václav Laifr k tomuto tématu připojuje zhodnocení roku 2016 z pohledu čínské kosmonautiky.

O časopisu Astropis

Astropis je český astronomický časopis, který se kromě vlastní astronomie věnuje i dalekohledům, kosmologii, astrofyzice, astrobiologii a dalším příbuzným oblastem. Vychází 5× ročně (4 pravidelná čtvrtletní čísla a podzimní speciál) a je určen zejména astronomům amatérům a dalším zájemcům o astronomii. Má formát A4 a rozsah 44–52 stran, z nichž aspoň 12 je barevných. Vychází v nákladu 2000 výtisků.

Časopis vznikl v roce 1990 jako věstník pro astronomy-amatéry. Byl pouze černobílý a rozmnožoval se kopírováním. Od roku 1994 začal vycházet jako standardní tištěný časopis, od roku 1999 vychází pravidelně a průběžně se zvyšuje jeho rozsah. Časopis vydává od roku 1994 občanské sdružení Společnost Astropis, které je kolektivním členem České astronomické společnosti.

Mezi autory článků bývají významní vědci, např. Jiří Grygar, Jana Tichá, Antonín Rükl (bohužel již nežijící - pozn.kor.), Petr Kulhánek, představitelé České astronomické společnosti a především současná mladší generace popularizátorů astronomie spojená s hvězdárnami v Praze či Brně.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astropis.cz - stránky časopisu
[2] Facebook Astropisu
[3] Astropis na Wikipedii



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Astropis


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »