Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Písně kosmické Jana Nerudy poletí k Hubbleovu kosmickému dalekohledu
redakce Vytisknout článek

Písně kosmické Jana Nerudy poletí k Hubbleovu kosmickému dalekohledu

Andrew Feustel opraví HST
Andrew Feustel opraví HST
Americký astronaut Andrew Feustel nabídl Astronomickému ústavu AV ČR, že při misi raketoplánu STS 125 určené k poslední servisní opravě Hubbleova kosmického dalekohledu, vezme do svého osobního balíčku na palubu raketoplánu předmět, který ústav vybere.

Z mnoha návrhů byly vybrány Písně kosmické Jana Nerudy, jednak proto, že jsou národním kulturním bohatstvím a jednak proto, že jsou spojeny s ondřejovskou observatoří. Jan Neruda byl kmotrem bratří Fričů, kteří ondřejovskou observatoř založili a citace z Písní kosmických jsou uvedeny na historické pracovně hvězdárny. Otázka Jana Nerudy Jsou-li tam žáby taky... se tak symbolicky dostane k dalekohledu, který je patrně doposud nejznámnějším a nejúspěšnějším dalekohledem všech dob. Astronaut Andrew Feustel byl na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově pozván, aby mohl osobně Písně kosmické z paluby raketoplánu předat. Ty pak budou, podobně jako československá vlajka, kterou vzal na Měsíc astronaut s českými předky Eugene Cernan, vystaveny veřejnosti.

Poslední mise k HST
Hubbleův kosmický dalekohled se dočká páté a poslední návštěvy astronautů. Start poslední mise raketoplánu k Hubbleovu dalekohledu byl připravován už v září 2008, ale zásadní porucha na HST si vynutila start odložit o půl roku. Momentálně je start plánován na 11. května ve 20:01 našeho času. Definitivní datum bude stanoveno 30. dubna při setkání manažerů NASA v Kennedyho kosmickém středisku.

Důvodů pro návštěvu HST je hned několik. Především velká porucha, ke které došlo loni na podzim. Ale i bez ní bylo třeba k HST letět. Především zastarávání techniky. HST je ve vesmíru 20 let, technologie od té doby výrazně pokročila a staré vědecké přístroje se musí obnovovat, aby byly vůbec schopné spolupráce s moderní technikou. Nový vědecký přístroj navíc znamená zlepšení kvality napozorovaných dat a tedy zlepšení výkonu HST. Astronauti nainstalují nový spektrometr na ultrafialové záření a novou širokoúhlou kameru citlivou na záření infračervené, viditelné i ultrafialové.

Dalším důvodem je postupné snižování výkonu slunečních panelů dalekohledu, které by mohlo ohrozit jeho funkčnost a dalších součástí, které se opotřebovávají. Posádka tedy vymění baterie, opotřebovaná ložiska setrvačníků, které udržují pointaci HST a také část tepelné izolace.

Protože se jedná o poslední misi k HST, posádka také namontuje zařízení, které po skončení životnosti HST navede do hustých vrstev atmosféry, kde shoří.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR. Autoři: Pavel Suchan a Petr Sobotka.

Redakce astro.cz připravuje bližší informace o misi včetně online přenosu ze startu.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »