Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Japonská sonda Hayabusa se připravuje na návrat

Japonská sonda Hayabusa se připravuje na návrat

hayabusa_x.jpg
Japonská letecko-kosmická agentura JAXA potvrdila, že se kosmická sonda Hayabusa může vrátit zpět na Zemi po absolvovaném průzkumu planetky Itokawa. Panovalo totiž podezření, že z nádrží sondy uniká do prostoru xenon, který slouží jako palivo pro iontové motory. Nicméně poslední informace potvrdily funkčnost celé sondy.

Problémy se objevily v listopadu 2005, kdy po setkání s planetkou začala sonda chaoticky rotovat, přičemž docházelo k výpadkům spojení s řídícím střediskem. Orientaci sondy v prostoru měly udržovat gyroskopy, avšak dva z nich přestaly fungovat ještě před přistáním sondy na povrchu planetky, kdy mělo dojít k odběru malého množství materiálu. Proto převzaly zajišťování orientace sondy raketové motory, jejichž funkce rovněž nebyla stoprocentní.

Astronomové předpokládají, že planetka Itokawa vznikla v důsledku srážky jiných větších těles. Analýza údajů, získaných japonskou sondou Hayabusa také napověděla, že planetka obsahuje především olivín, pyroxen a železo - což jsou komponenty, z kterých vznikají planety.Řada velkých valounů na povrchu planetky Itokawa má vrstevnatou strukturu. Z tohoto faktu lze usoudit, že objekt, z kterého planetka vznikla, musel mít dostatečně velké rozměry, aby v jeho nitru došlo k roztavení horniny a k její diferenciaci podle hustoty.

Vědcům se podařilo určit topografii povrchu planetky s přesností na jeden metr. Studium gravitačního pole planetky umožnilo určit její průměrnou hustotu na 1,95 g/cm3. To mj. znamená, že 40 % objemu planetky je tvořeno "prázdným prostorem". Podle všeho je planetka složena z volně nakupených částeček písku, štěrku a valounů, které drží pohromadě pouze vzájemná přitažlivost. Jedná se tedy o velice porézní objekt.

Kosmická sonda Hayabusa přistane na Zemi v roce 2010. Původně se její návrat plánoval na červen 2007. Avšak v důsledku mnoha technických problémů se nepodařilo zahájit koncem roku 2005 návratovou fázi letu sondy. Start sondy se uskutečnil 9. 5. 2003. Jestli se sondě skutečně podařilo přistát na povrchu planetky a odebrat vzorky horniny, to zatím není jasné vzhledem k občasným výpadkům spojení v době probíhajícího experimentu. Odpověď budeme znát až po přistání návratového pouzdra na Zemi.

Rádiové spojení se podařilo se sondou navázat v lednu 2006, v březnu 2006 se podařilo obnovit činnost systému orientace. Od března do dubna byla sonda intenzivně zahřívána, aby došlo k odstranění případné vlhkosti, usazené na některých jejích částech. V dubnu a v květnu se uskutečnily prověrky iontových motorů s označením B a D, které prokázaly jejich plnou funkčnost. Zkouška motoru C se uskuteční v lednu 2007, iontový motor A bude představovat zálohu pro případ výpadku některého ze tří motorů B, C a D. Na palubě sondy se rovněž nachází dostatečné množství pohonné látky, tj. xenonu, pro zpáteční cestu.

Související články a odkazy: Hayabusa provedla odběr vzorků z planetky Itokawa!

Zdroj: spacenews.ru a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »