Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa provedla odběr vzorků z planetky Itokawa!

Hayabusa provedla odběr vzorků z planetky Itokawa!

Hayabusa_261105.jpg
Podle informací japonské kosmické agentury JAXA byl druhý pokus o odběr malého množství vzorku materiálu z povrchu planetky Itokawa úspěšný. Materiál je uložen v hermetickém pouzdru a nyní jej čeká cesta směrem k Zemi.

Dne 25. listopadu 2005 přibližně ve 22 hodin japonského času (JST) sonda Hayabusa zahájila z výšky 1 km přistávací manévr. Kolem 6:00 JST (26. 11. 2005) změnila způsob sestupu na volný pád. Místo pro odběr vzorků se nacházelo v oblasti pojmenované MUSES Sea.

K přesnému určování vzdálenosti sondy od povrchu planetky byl opět využit zaměřovací terčík o průměru 10 cm (target marker), který byl na povrch planetky shozen před několika dny. Na jeho "palubě" se mj. nacházejí jména 877 490 lidí ze 149 států světa.

V 6:53 JST se sonda Hayabusa nacházela ve výšce 35 m. Přistávací rychlost činila 4,5 cm/s. Svoji činnost ukončil laserový výškoměr LIDAR a jeho funkci převzal přístroj LRF (Laser Range Finder). Čtyři laserové paprsky byly z přístroje LRF vysílány k různým místům na povrchu planetky za účelem určení přesné vzdálenosti a sklonu povrchu planetky.

V 7:00 JST se sonda nacházela ve výšce 14 m. V 7:04 JST přešel přístroj LRF z módu určování vzdálenosti do módu kontroly odběru vzorku materiálu. V 7:07 JST byly k povrchu planetky vystřeleny dvě kovové kuličky v intervalu 0,2 sekundy. Vyvržený materiál byl pomocí odběrového zařízení ve tvaru kužele o délce jednoho metru uložen do návratového kontejneru. Po odběru materiálu se sonda vzdálila od povrchu planetky na vzdálenost 7,5 km (27. 11. 2005).

Podrobnější informace budou publikovány později.

Související články:

Hayabusa - první pokus o odběr vzorků z planetky se nepodařil

Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Japonská sonda Hayabusa přistane na planetce Itokawa

Zdroj: www.isas.jaxa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »