Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Itokawa_Hayabusa.jpg
V těchto dnech vrcholí přípravy na odběr vzorků horniny z povrchu malé planetky Itokawa, jejíž délka je zhruba 600 m. Odběr vzorků provede japonská sonda Hayabusa, která byla směrem k planetce vypuštěna 9. 5. 2003. V polovině září byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planetky a zahájila její podrobný výzkum.

Zkušební přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky bylo zahájeno 3. listopadu 2005. Přitom mělo dojít k odhození malého vědeckého modulu MINERVA tvaru válce o průměru 12 cm, délce 10 cm a hmotnosti 519 gramů. Toto zařízení se má pohybovat po povrchu planetky setrvačností. Během aktivní fáze uskuteční několik skoků s maximální výškou asi 10 m. Vzhledem k problémům s některými přístroji byla akce zastavena a sonda se vrátila zpět na parkovací dráhu. Dne 7. listopadu se sonda nacházela ve vzdálenosti 7,5 km od povrchu planetky.

itokawa_1110.jpg

Dalším "doplňkovým" zařízením sondy jsou tzv. Target Markers - jakési zaměřovací terčíky, které mají sondě umožnit bezpečné přiblížení k povrchu planetky. Tyto terčíky mají velikost softbalového míče a na povrch planetky dopraví mj. jména 877 490 lidí z celého světa, kteří o to projevili zájem. Jeden z těchto "target markers" byl uvolněn 9. listopadu, aby se prověřila schopnost sondy jej sledovat - což se potvrdilo. Experiment se uskutečnil při prověrce laserového výškoměru a dalších přístrojů, zabezpečujících bezpečné přiblížení sondy k povrchu planetky. V průběhu maximálního přiblížení činila vzdálenost mezi sondou a povrchem planetky 70 m. Při vzdalování sondy od planetky, ve výšce 500 m nad povrchem, došlo k uvolnění jednoho terčíku za účelem zkoušky.

minerva_kamery.jpg

Na 12. listopadu bylo naplánováno další přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky Itokawa (řádově desítky metrů), kde došlo k uvolnění miniaturního vědeckého modulu MINERVA. Jeho úkolem bylo dopadnout na povrch planetky a při "skocích" nad jejím povrchem provádět výzkum pomocí tří kamer, teplotních čidel apod. Jak oznámilo řídící středisko, modul MINERVA se úspěšně oddělil a bylo s ním navázáno radiové spojení. Bohužel k oddělení došlo v okamžiku, kdy se sonda Hayabusa již vzdalovala od povrchu a tudíž stejným směrem se začal pohybovat i uvolněný modul. Ten vzhledem ke své velikosti (a hmotnosti) není vybaven žádným pohonným zařízením. Místo pádu na povrch planetky se od ní vzdaluje, vydán na milost a nemilost působení kosmických sil.

Podle upřesněných informací se minisonda MINERVA vzdaluje od planetky rychlostí 15 cm/s. A protože úniková rychlost z povrchu planetky je pouze 13 cm/s, MINERVA se nezadržitelně vzdaluje do kosmického prostoru.

Itokawa_04.jpg

Minisonda MINERVA byla pravděpodobně ztracena, avšak hlavní sonda je připravena k provedení nejdůležitější operace v blízkosti planetky Itokawa. Při startu sondy Hayabusa se předpokládalo, že budou uskutečněny tři pokusy o odběr vzorků horniny z povrchu planetky. Vzhledem k tomu, že v systému orientace a stabilizace sondy vypověděly službu již dva ze tří gyroskopů, bylo rozhodnuto zredukovat počet odběrů na dva. Na základě průzkumů byly vybrány dvě oblasti pro odběr materiálu. Jedna (označovaná jako A) se nachází v oblasti předběžně pojmenované Muses Sea. Druhé místo předpokládaného odběru (B) leží v oblasti Woomera Desert. Při podrobnějším snímkování se ale ukázalo, že oblast B je příliš "kamenitá", odběr vzorků by zde byl příliš riskantní, proto byl odběr v tomto místě zrušen.

První pokus o odběr vzorků by se měl uskutečnit 19. listopadu v oblasti A. Pokud bude pokus úspěšný, zřejmě i druhý odběr bude proveden v této oblasti, a to 25. listopadu. V úvahu připadá i varianta, že bude proveden pouze jeden pokus o odběr vzorku. Pokud vše dopadne dobře, řídící středisko již nebude dále riskovat a další pokus bude odvolán.

musesc-sampling-b.jpg

Jakmile se sonda přiblíží k povrchu planetky na vzdálenost 30 m, bude směrem k povrchu vypuštěn další terčík, který umožní sondě pomalé a bezpečné přiblížení do výšky 10 m nad povrchem. Zde budou vypnuty raketové motorky, sonda bude k povrchu planetky klesat volným pádem. V okamžiku dotyku sběrače materiálu ve tvaru trubky (či trychtýře) o délce jednoho metru s povrchem planetky bude směrem k povrchu vystřelen kovový projektil rychlostí 300 m/s a následně proveden sběr uvolněného a vyvrženého materiálu.

V prosinci 2005 bude ukončen výzkum planetky a sonda Hayabusa bude navedena na návratovou dráhu směrem k Zemi. Přistání modulu s odebranými vzorky se očekává v červnu 2007.

A jaké jsou úvahy do budoucna? Podobná sonda by mohla uskutečnit odběr vzorků materiálu z povrchu jádra některé komety. Sonda by také mohla být opatřena více schránkami pro uložení vzorků a postupně navštívit dvě či více malých těles (komet či asteroidů) a se získanou "kořistí" se vrátit na Zemi.

Zdroj: wikipedia a www.isas
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



1. vesmírný týden 2025

1. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 12. 2024 do 5. 1. 2025. Měsíc po novu se vynoří na večerní obloze, kde potká Venuši a zakryje Saturn. Kromě výrazné Venuše je nad východem večer i další výrazný objekt, Jupiter, a u obzoru na severovýchodě Mars. Vidět lze večer i Uran a Neptun a ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká. Nastává maximum meteorického roje Kvadrantid. Český astronom Martin Mašek pravděpodobně objevil kometu na jižní obloze. 30. prosince připomínáme 90 let od narození významného českého astronoma Oldřicha Hlada.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann v aktivní fázi.

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann v aktivní fázi. Proti originálu 3x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo, měřítko 3 obloukové vteřiny na pixel. Vzdálenost od Země byla 5.627 au, od Slunce 6.253 au. Na obloze se nacházela asi tři stupně jižně od Regula.

Další informace »