Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Hayabusa - přípravy na odběr vzorků z povrchu planetky vrcholí

Itokawa_Hayabusa.jpg
V těchto dnech vrcholí přípravy na odběr vzorků horniny z povrchu malé planetky Itokawa, jejíž délka je zhruba 600 m. Odběr vzorků provede japonská sonda Hayabusa, která byla směrem k planetce vypuštěna 9. 5. 2003. V polovině září byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planetky a zahájila její podrobný výzkum.

Zkušební přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky bylo zahájeno 3. listopadu 2005. Přitom mělo dojít k odhození malého vědeckého modulu MINERVA tvaru válce o průměru 12 cm, délce 10 cm a hmotnosti 519 gramů. Toto zařízení se má pohybovat po povrchu planetky setrvačností. Během aktivní fáze uskuteční několik skoků s maximální výškou asi 10 m. Vzhledem k problémům s některými přístroji byla akce zastavena a sonda se vrátila zpět na parkovací dráhu. Dne 7. listopadu se sonda nacházela ve vzdálenosti 7,5 km od povrchu planetky.

itokawa_1110.jpg

Dalším "doplňkovým" zařízením sondy jsou tzv. Target Markers - jakési zaměřovací terčíky, které mají sondě umožnit bezpečné přiblížení k povrchu planetky. Tyto terčíky mají velikost softbalového míče a na povrch planetky dopraví mj. jména 877 490 lidí z celého světa, kteří o to projevili zájem. Jeden z těchto "target markers" byl uvolněn 9. listopadu, aby se prověřila schopnost sondy jej sledovat - což se potvrdilo. Experiment se uskutečnil při prověrce laserového výškoměru a dalších přístrojů, zabezpečujících bezpečné přiblížení sondy k povrchu planetky. V průběhu maximálního přiblížení činila vzdálenost mezi sondou a povrchem planetky 70 m. Při vzdalování sondy od planetky, ve výšce 500 m nad povrchem, došlo k uvolnění jednoho terčíku za účelem zkoušky.

minerva_kamery.jpg

Na 12. listopadu bylo naplánováno další přiblížení sondy Hayabusa do těsné blízkosti planetky Itokawa (řádově desítky metrů), kde došlo k uvolnění miniaturního vědeckého modulu MINERVA. Jeho úkolem bylo dopadnout na povrch planetky a při "skocích" nad jejím povrchem provádět výzkum pomocí tří kamer, teplotních čidel apod. Jak oznámilo řídící středisko, modul MINERVA se úspěšně oddělil a bylo s ním navázáno radiové spojení. Bohužel k oddělení došlo v okamžiku, kdy se sonda Hayabusa již vzdalovala od povrchu a tudíž stejným směrem se začal pohybovat i uvolněný modul. Ten vzhledem ke své velikosti (a hmotnosti) není vybaven žádným pohonným zařízením. Místo pádu na povrch planetky se od ní vzdaluje, vydán na milost a nemilost působení kosmických sil.

Podle upřesněných informací se minisonda MINERVA vzdaluje od planetky rychlostí 15 cm/s. A protože úniková rychlost z povrchu planetky je pouze 13 cm/s, MINERVA se nezadržitelně vzdaluje do kosmického prostoru.

Itokawa_04.jpg

Minisonda MINERVA byla pravděpodobně ztracena, avšak hlavní sonda je připravena k provedení nejdůležitější operace v blízkosti planetky Itokawa. Při startu sondy Hayabusa se předpokládalo, že budou uskutečněny tři pokusy o odběr vzorků horniny z povrchu planetky. Vzhledem k tomu, že v systému orientace a stabilizace sondy vypověděly službu již dva ze tří gyroskopů, bylo rozhodnuto zredukovat počet odběrů na dva. Na základě průzkumů byly vybrány dvě oblasti pro odběr materiálu. Jedna (označovaná jako A) se nachází v oblasti předběžně pojmenované Muses Sea. Druhé místo předpokládaného odběru (B) leží v oblasti Woomera Desert. Při podrobnějším snímkování se ale ukázalo, že oblast B je příliš "kamenitá", odběr vzorků by zde byl příliš riskantní, proto byl odběr v tomto místě zrušen.

První pokus o odběr vzorků by se měl uskutečnit 19. listopadu v oblasti A. Pokud bude pokus úspěšný, zřejmě i druhý odběr bude proveden v této oblasti, a to 25. listopadu. V úvahu připadá i varianta, že bude proveden pouze jeden pokus o odběr vzorku. Pokud vše dopadne dobře, řídící středisko již nebude dále riskovat a další pokus bude odvolán.

musesc-sampling-b.jpg

Jakmile se sonda přiblíží k povrchu planetky na vzdálenost 30 m, bude směrem k povrchu vypuštěn další terčík, který umožní sondě pomalé a bezpečné přiblížení do výšky 10 m nad povrchem. Zde budou vypnuty raketové motorky, sonda bude k povrchu planetky klesat volným pádem. V okamžiku dotyku sběrače materiálu ve tvaru trubky (či trychtýře) o délce jednoho metru s povrchem planetky bude směrem k povrchu vystřelen kovový projektil rychlostí 300 m/s a následně proveden sběr uvolněného a vyvrženého materiálu.

V prosinci 2005 bude ukončen výzkum planetky a sonda Hayabusa bude navedena na návratovou dráhu směrem k Zemi. Přistání modulu s odebranými vzorky se očekává v červnu 2007.

A jaké jsou úvahy do budoucna? Podobná sonda by mohla uskutečnit odběr vzorků materiálu z povrchu jádra některé komety. Sonda by také mohla být opatřena více schránkami pro uložení vzorků a postupně navštívit dvě či více malých těles (komet či asteroidů) a se získanou "kořistí" se vrátit na Zemi.

Zdroj: wikipedia a www.isas
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



8. vesmírný týden 2025

8. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 2. do 23. 2. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se ráno s hvězdou Antares. Večer září vysoko nejjasnější ze šesti viditelných planet, Venuše. Ještě výše je jasný Jupiter a lehce načervenalý Mars. Slabý Saturn je vidět jen za soumraku, Uran a Neptun dalekohledem. Merkur se koncem týdne vynoří večer nízko nad obzorem. Aktivita Slunce zůstává spíše na nízké úrovni. Blue Ghost se dostal na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Před 100 lety se narodil objevitel planetek a komet Tom Gehrels.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB141LRGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik   Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264

NGC 2264 (také známá jako hvězdokupa Vánoční stromeček) je jasná otevřená hvězdokupa vzdálená 2 180 světelných let v souhvězdí Jednorožce o hodnotě magnitudy 3,9. Objevil ji britský astronom William Herschel 18. ledna 1784. Hvězdokupu obklopuje soustava difúzních mlhovin, jejíž součástí je Kuželová mlhovina, kterou Herschel objevil 26. prosince 1785. Prvním rysem, který pozorovatele zaujme při prohlížení této části oblohy triedrem, je samotná hvězdokupa tvořená přibližně dvaceti modrými hvězdami, kterým vévodí S Monocerotis. Rozsah magnitud těchto hvězd je od 5 do 9 a tyto hvězdy tvoří trojúhelník, jehož ostrý vrchol míří na jih, takže při pozorování na jižní polokouli, kde tento vrchol míří nahoru, vypadá jako vánoční stromeček. Při pozorování větším dalekohledem je možné při použití mlhovinového filtru spatřit na tomto vrcholu mlhovinu, na jejímž okraji je temná mlhovina ve tvaru kužele, jejíž vrchol je namířen proti vrcholu Vánočního stromečku. Díky tomuto vzhledu se nazývá Kuželová mlhovina. Severozápadně od hvězdokupy se rozprostírá další rozlehlá a slabší mlhovina, která je dobře viditelná na fotografiích s dlouhou expozicí.

Další informace »