Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Z čeho jsou neutronové hvězdy?

Z čeho jsou neutronové hvězdy?

Zlomek vteřiny po Velkém třesku byla všechna hmota rozdělena na základní stavební kameny. Původní, nerozdělená hmota navždy zmizela. Přesto vědci předpokládají, že takováto hmota existuje i v dnešním vesmíru - v jádrech velmi hustých objektů - v takzvaných neutronových hvězdách. Zajímavé výsledky založené na pozorování neutronové hvězdy EXO 0748-676 jsou publikovány v listopadovém čísle časopise Nature.

S použitím dat získaných družicí XMM-Newton jsou vědci nyní velmi blízko k ověření této teorie. XMM-Newton byla schopna změřit vliv gravitačního pole neutronové hvězdy na světlo, které emituje. Tato měření poskytují důležitá data k porozumění vnitřní stavbě těchto objektů.

Neutronové hvězdy jsou jedny z nejhustších objektů ve vesmíru. Neutronová hvězda o hmotnosti Slunce má poloměr pouhých 10 kilometrů!.Neutronové hvězdy jsou zbytky po explozích velmi hmotných hvězd. Jejich vývoj je ukončen výbuchem, který pozorujeme jako supernovu. Po výbuchu dojde ke gravitačnímu kolapsu jádra. Vnitřek neutronových hvězd je složen z velmi zvláštního druhu hmoty.

Vědci předpokládají, že uvnitř neutronových hvězd jsou teplota a tlak velmi blízké hodnotám, které byly ve vesmíru zlomek vteřiny po Velkém třesku. Předpokládají, že silně stlačená hmota prochází důležitými strukturálními změnami. Protony, elektrony, neutrony - stavební kameny atomů - se spojí dohromady. Je možné, že i stavební kameny protonů a neutronů (takzvané kvarky) jsou narušeny a tak vzniká původní hmota.

K ověření této hypotézy je třeba znát velmi přesně základní parametry neutronových hvězd - pokud bychom znali hmotnost a poloměr, mohli bychom určit "hustotu". Dostatečně přesná měření byla získána až družicí XMM-Newton. Výsledky naznačují, že neutronové hvězdy jsou složeny z "normální" hmoty. Výsledky ale nejsou zcela jednoznačné a k ověření budou nutná další pozorování.

Metoda měření spočívala v nepřímém měření hustoty. Gravitační síly na povrchu neutronové hvězdy jsou velice vysoké - tisíckrát až milionkrát větší než na povrchu Země. To způsobuje postupnou ztrátu energie emitovaných fotonů. Tato ztráta je pozorovatelná jako takzvaný "rudý posuv". Měření rudého posuvu určuje gravitační působení zdroje, a prozrazuje i hustotu zdroje. Tato vysoce přesná měření by nebyla možná bez vysoké citlivosti a rozlišovací schopnosti XMM-Newton.

Výsledky byly získány pozorováním neutronové hvězdy EXO 0748-676. XMM-Newton detekovala rentgenové záření této hvězdy. Analýzou byly detekovány některé prvky - zvláště železo - nacházející se v materiálu obklopujícího hvězdu. Deformovaný signál byl porovnán se spektrem atomů železa získaných v laboratorních podmínkách. Tímto postupem bylo možné určit stupeň deformace způsobený gravitací neutronové hvězdy EXO 0748-676.

Zdroj: ESA Press Release 69-2002




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »