Střípky z proměnářské konference 2015 v Ostravě
O víkendu 27. - 29. listopadu 2015 se v Planetáriu Ostrava konala již 47. konference o výzkumu proměnných hvězd, kterou jako obvykle pořádala Sekce proměnných hvězd a exoplanet (SPHE) České astronomické společnosti. Pořadatelům se podařilo nalákat a zajistit přednášející nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a vzdálenějšího zahraničí. Proto byl letošní ročník opravdu pozoruhodný. Pravděpodobně z největší dálky nám o svém výzkumu vyprávěl Čech dr. Ondřej Pejcha, který v současnosti úspěšně působí na Princetonské univerzitě v USA. Z USA nám přednášela i dr. Stella Kafka, předsedkyně společnosti AAVSO.
Abych ale nepřeskakoval, vezmu to popořadě. Jako místo konání konference byla vybrána hvězdárna a planetárium v Ostravě, která byla po mnoho let známou líhní nadaných pozorovatelů proměnných hvězd. Nedávno zde navíc proběhla rozsáhlá rekonstrukce, která znamenala rozkvět tohoto místa a dotkla se jak vnějších, tak vnitřních prostor a vybavení hvězdárny, o čemž jsme se sami během konference mnohokrát přesvědčili.
Pátek 27. 11. 2015
Konferenci v pátek 27. 11. zahájil předseda SPHE Ladislav Šmelcer, který předal slovo dr. Petrovi Kabáthovi, jednomu z nejvýznamnějších českých odborníků na exoplanety. Ten nám popsal nejrůznější teorie vysvětlující chování záhadné hvězdy KIC 8462852, která vykazuje podivné světelné změny podobné zákrytům. Dále posluchače seznámil s cíli nově se formující exoplanetární skupiny v Ondřejově. Po dr. Kabáthovi dostala prostor dr. Stella Kafka, která je předsedkyní Americké asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO). Seznámila nás s historií této organizace, aktuálním stavem, budoucími plány a užitečnými webovými aplikacemi. Jedním z nejvyužívanějších nástrojů AAVSO je největší katalog proměnných hvězd známý pod zkratkou VSX (International Variable Star Index). Na otázky budoucnosti společností AAVSO i SPHE a výzkumu proměnných hvězd obecně navázal Reinhold F. Auer, který se v příspěvku zamýšlel nad možnostmi a užitečností amatérského výzkumu proměnných hvězd.
Ke konci večera nás dr. Pavel Cagaš seznámil s novými funkcemi programu SIPS, který se zdá být opravdu mocným nástrojem nejen pro pořizování CCD snímků, ale i pro jejich zpracování. Kvalitní astrometrie či fotometrie hvězd se dá pomocí SIPSu pořídit několika kliknutí myši. Páteční program zakončovalo okno s představením plakátových (posterových) příspěvků, kterých se tu sešlo hned několik. Této příležitosti využil Radovan Mrllák, který popsal současný stav a budoucí plány pozorování proměnných hvězd na hvězdárně v Úpici. Už za tmy jsme se poté vydali na prohlídku kopulí hvězdárny a jejich vybavení. Pozorovací program zaměřený v Ostravě na monitorování proměnných hvězd tak může po odmlce, způsobené rekonstrukcí hvězdárny, úspěšně pokračovat.
Sobota 28. 11. 2015
Sobotní nabitý program začal zostra hned od brzkého rána. Předseda sekce Ladislav Šmelcer mluvil o nejnovějších výsledcích svého projektu věnovaného výzkumu eruptivních trpasličích hvězd v zákrytových dvojhvězdách. Jeho měřené cíle nás udivily hlavně vysokou aktivitou. Výrazné vysokoenergetické erupce se u těchto hvězd totiž objevují mnohem častěji než jsme zvyklí u Slunce. Dr. Marek Skarka zaujal posluchače dvojhvězdnými systémy s RR Lyrae složkami a překvapivým nedostatkem těchto objektů. Zvláště v posledních letech se rozběhl mezinárodní závod o detekci a potvrzení prvního takovéhoto systému, ve kterém jsme společně také s dalšími kolegy z Masarykovy univerzity zapojeni. Téma pokračovalo mou přednáškou o kandidátech na RR Lyrae hvězdy v zákrytových dvojhvězdách. Před dopolední přestávkou dr. Skarka zmínil výsledky z pozorovatelského projektu zaměřeného na studium RR Lyrae hvězd, který koordinuje.
Po krátké přestávce se telemostem připojila Marcella Wijngaarden z Amsterdamu, která nám povídala o skvrnkové interferometrii používané pro úhlové rozlišení blízkých dvojhvězd. Tato měření lze bez problémů provádět i s relativně malým 0,5m dalekohledem přímo z přesvětleného Amsterdamu. Host ze Slovenska doc. Rudolf Gális, který nás potěšil svojí přítomností, vyprávěl o nových výsledcích spektroskopických pozorování zajímavého a extrémně složitého objektu AG Draconis.
Po obědě se z Princetonu ozval dr. Ondřej Pejcha a podělil se s námi o žhavé poznatky z jeho nejnovějšího výzkumu přenosu hmoty mezi složkami dvojhvězdy, které zřejmě pomohou zaplnit mezery v pochopení mechanizmů různých typů nov a jiných kataklyzmických dvojhvězd. Jakub Juryšek mluvil o své diplomové práci, na které usilovně pracuje. Ukázal nám, jak lze u dvojhvězd odhalit změnu sklonu jejich dráhy použitím dat z přehlídkových projektů ASAS a OGLE. Jeho vedoucí dr. Petr Zasche nás narozdíl od ostatních přednášejících seznámil se seznamem svých nedávných neúspěchů, čímž upoutal pozornost všech posluchačů v sále. Poté na nás, jakoby mimochodem, vychrlil všechna esa - své úspěšné vědecké výsledky, kterých dosáhl za uplynulé dva roky.
Po krátké přestávce se program tématicky stočil na pozorování. Dr. Cagaš mluvil o svých úspěších při pozorování ve Zlíně a dalších nečekaných objevech. O necelou hodinu později se dostal znovu ke slovu, kdy se více zaměřil na popis své unikátní pozorovací sestavy. Mezitím nás doc. Miloslav Zejda udivil svojí více než stovkou pozorovacích nocí za rok 2015. Získat tolik pozorování na observatoři v České republice je opravdovou raritou. Popsal nám také budoucí publikační uplatnění získaných dat. Další ze slovenských ľúbitelů proměnných hvězd, doc. Vladimír Bahýl, mluvil o svojí hvězdárně krásného jména - Júlia. Představil svůj pozorovací program a nabídl také zajímavou spolupráci zaměřenou na tomografii dvojhvězdných systémů.
Sobotní večer patřil už tradičně otevřené plenární schůzi SPHE. Zazněla zde zpráva o činnosti sekce a měli jsme tak možnost zavzpomínat na úspěšný uplynulý rok. Slavnostně byla také udělena cena Jindřicha Šilhána Proměnář roku 2015, kterou zcela zaslouženě obdržel Reinhold Friedrich Auer. Hospodář sekce Radek Dřevěný posléze přednesl zprávu o hospodaření SPHE.
Poté se účastníci konference rozdělili na dvě skupiny. Jedna část zůstala v přednáškovém sále, aby vyslechla zajímavou přednášku pro širší veřejnost o proměnných hvězdách od dr. Cagaše. Druhá skupina se kochala krásou hvězdného nebe v novém planetáriu a zhlédla pořad o družicích Hipparcos a Gaia.
Následoval volný program společenského večera, kdy se bohatě diskutovalo nad různými astronomickými ale i dalšími běžnějšími tématy a ochutnávaly se různé dobroty, které nám pořadatelé připravili. Nečekaným bonusem byl dort, který byl věnován dvěma oslavencům (doc. Miloslav Zejda oslavil 50. narozeniny, Jan Mazanec 60. narozeniny), jedna část byla věnována vzácnému hostovi Antonu Paschkemu, světoběžníkovi a dlouholetému správci nově přejmenované C-O bráně (úsměvná chybička se vloudila v cukrářské dílně) a čtvrtina dortu, díky čerstvému zisku titulu Ph.D., patřila mně. Samozřejmě jsme se o dort podělili s kolegy.
Neděle 29. 11. 2015
Ani poslední den konference nebyl nikterak odpočinkový. Už od deváté hodiny ranní nás dr. Zasche provedl základy práce se známým programem PHOEBE od Andreje Prši z USA (přednáška na loňské konferenci je dostupná zde). Program umožňuje zjistit základní fyzikální parametry zákrytové dvojhvězdy analýzou detekovaných světelných změn a analýzou křivky radiálních rychlostí. Poté dostal slovo doc. Zejda, který přednesl novinky z 29. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) na Havaji, následně představil novou databázi fotometrických měření MECA a také projekt BRITE zaměřený na fotometrii nejjasnějších hvězd oblohy pomocí malých družic (nanosatelitů). Tyto jasné hvězdy lze téměř se srovnatelnou kvalitou měřit i ze Země za pomocí digitální zrcadlovky (DSLR), o čemž nás přesvědčil ve své následující přednášce Martin Mašek.
Poslední přednáškový blok zahájil telemostem ze Španělska dr. José Caballero, který hovořil o svém výzkumu hnědých trpaslíků a dalších zajímavých převážně málo hmotných hvězd, které se nacházejí poblíž hvězdy sigma Orionis. Dr. Caballero rozdal našim pozorovatelům několik domácích úkolů a zahájil tím slibnou španělsko-českou spolupráci. Na Španělsko byla orientovaná i poslední přednáška, kterou vedl nový Proměnář roku Reinhold Auer. Zabývala se Španělskou amatérskou astronomickou společností, jejími aktivitami, pozorovatelskými možnostmi a dalším srovnáním s Českou astronomickou společností. Veřejná konference byla poté slavnostně zakončena a nastal čas loučení. Výbor sekce se však ještě chvíli domlouval na dalších aktivitách, než jsme se nakonec i my všichni rozjeli do svých domovů.
Troufám si tvrdit, že se konference opravdu vydařila. Věřím, že stejně jako já, i ostatní účastníci odcházeli z konference plni načerpané energie, s pocitem uspokojení a těšíce se do další astronomické práce.
Na tomto místě mi zbývá jen poděkovat a to nejen přednášejícím a účastníkům za poutavé přednášky a skvělou atmosféru, ale zvláště pak organizátorům celé konference a pracovníkům Planetária Ostrava za jejich výbornou práci. Ze všech osob bych vyzdvihnul hlavní organizátorku celé akce, čerstvě zvolenou místopředsedkyni naší sekce Kateřinu Hoňkovou a dále ředitelku Planetária dr. Ivanu Markovou, která nám umožnila konferenci uskutečnit právě v Planetáriu Ostrava.
Na závěr několik pozvánek. Videa i prezentace u všech přednášejících je možné najít na uvedených odkazech. Z konference vyjde v nejbližších měsících i konferenční sborník, dohledatelný na stránkách českého odborného časopisu OEJV, věnovaného proměnným hvězdám. Fotografie z konference jsou dostupné v sekční fotogalerii.
Sekce proměnných hvězd a exoplanet v letošním roce pořádá několik zajímavých akcí: Jarní workshop, letní 56. praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd (letos poprvé ve Valašském Meziříčí) a 48. konferenci o výzkumu proměnných hvězd, pravděpodobně opět v listopadu. Detaily budou průběžně doplňovány na sekčních stránkách a na facebooku. Nenechejte si akce ujít!
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS
[2] Hvězdárna a planetárium Ostrava