Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Sledování vzniku planet

Sledování vzniku planet

phot-36-06-normal.jpg
S pomocí přístroje VISIR zkoumali na ESO VLT disk okolo hvězdy hmotnější než Slunce. Rozlehlý disk s největší pravděpodobností obsahuje dostatek prachu a plunu k vzniku planet, jde o systém v ranné fázi vývoje. Máme tak vzácnou možnost sledovat podmínky těsně předcházející formování planet.

"Planety vznikají ve velkém, prachoplynovém protoplanetárním disku obklopujícíkim rodící se hvězdu. Musí se jednat o všudypřítomný proces, nyní známe více než dvě stě hvězd s planetárním systémem." uvádí Pierre-Olivier Lagage, vedoucí jednoho z týmů provádějících pozorování. "Přesto jsou naše znalosti o těchto discích velmi limitované. Zvláště jde-li o hvězdy hmotnější než Slunce. Takové hvězdy jsou mnohem svítivější a mohou mít větší vliv na svůj protoplanetární disk. Např. je možné že velmi rychle ničí vnitřní (blízké) planety."

Disk okolo hvězdy HD 97048 sledovali na ESO Paranal pomocí přístroje VISIR tj. v infračerveném spektru. Stáří hvězdy je pouze několik milionů let. V porovnání se stářím Slunce (4.6 miliardy let) se jedná o "hvězdné miminko". Hvězda se nacházív oblaku Chameleon I, rodišti hvězd ve vzdálenosti 600 světelných let. HD 97048 je 40 krát svítivější než Slunce a přibližně 2.5 krát hmotnější než Slunce.

Detailního záběru bylo dosaženo díky systému 8m teleskop + VISIR: 0.33 úhlové vteřiny. Objevený disk je mnohem rozlehlejší než Sluneční soustava, dosahuje minimálně dvanactkrát dále než by byla oběžná dráha Neptunu (poslední planety Sluneční soustavy). Lagage upřesňuje: Jedná se o první snímek teoreticky předpovězené struktury okolo masivní hvězdy.

Pozorovaná geometrie může být vysvětlena, pokud disk obsahuje velké množství plynu. V tomto případě minimálně množství odpovídající desetinásobku hmotnosti Jupitera. Disk by měl obsahovat i prach o hmotnosti padesátinásobeku hmotnosti Země.

Množství prachu je více než tisícinásobně větší než pozorovaná hmota prachu pozorovaná ve starších systémech např. Beta Pictoris, Vega, Fomalhaut, HR 4796. Prach v těchto systémech pochází pravděpodobně z kolizí větších těles. Prach pozorovaný okolo HD 97048 odpovídá hmotě (nepozorovaných) těles ve vyvinutějších systémech. Disk okolo HD 97048 můžeme považovat za předchůdce vyvinutějších systémů.

"Ze struktury disku odvozujeme existenci zárodků vnitřních planet v disku," uvádí Lagage. "Plánujeme další pozorování s vyšším úhlovým rozlišením."

Zdroj: tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »