Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Astronomové předpovídají explozi, která pozmění noční oblohu v roce 2022

Umělecká představa dotykové dvojhvězdy.
Autor: ESO/L. Calçada.

Profesor Larry Molnar (Calvin College) a jeho studenti Karen Kinemuchi (Apache Point Observatory) a  Henry Kobulnicky (University of Wyoming) předpovídají hvězdný výbuch, který bude viditelný pouhým okem. Předpověď profesora Molnara slibuje, že v roce 2022 dojde ke spojení dvojhvězdy, které bude probíhat zhruba rok, přičemž dojde k výraznému zesílení vizuální jasnosti této dvojhvězdy na noční obloze. Podle jeho odhadu se tato hvězda stane na nějakou dobu jednou z nejjasnějších na nebi. Hvězda bude viditelná jako součást souhvězdí Labutě a přibude tak další hvězda do známého hvězdného obrazce Severního kříže.

Když otázky motivují výzkum

Molnarův průzkum hvězdy známé pod poněkud nenápaditým názvem KIC 9832227 započal v roce 2013. Byl účasten konference, na které jeho kolegyně, astronomka Karen Kinemuchiová, představila studii jasnosti této hvězdy a položila zásadní otázku: Jedná se o pulzar nebo dvojhvězdu?

Na konferenci byl též přítomen jeho výzkumný asistent Daniel Van Noord (Calvin College). Chopil se výzvy odpovědět na tuto otáku a učinil několik pozorování na Calvinské observatoři. Podle korelace spektra a jasu hvězdy stanovil, že jde o dvojhvězdu. Skutečnost se ukázala jěště zajímavější: Patrně jde o kontaktní dvojhvězdu, tedy dvě hvězdy sdílející stejnou atmosféru. Poté, na základě dat z družice Kepler, Karen Kinemuchiová stanovila dobu oběhu na necelých 11 hodin. To bylo překvapení; předpokládalo se, že oběžná doba je delší.

Poloha dvojhvězdy KIC 9832227, která by v roce 2022 mohla zjasnit až na 2. hvězdnou velikost a stát se tak jednou z 50 nejjasnějších hvězd. Autor: Calvin.edu.
Poloha dvojhvězdy KIC 9832227, která by v roce 2022 mohla zjasnit až na 2. hvězdnou velikost a stát se tak jednou z 50 nejjasnějších hvězd.
Autor: Calvin.edu.
V této souvislosti si Molnar vzpomněl na dílo jiného astronoma, Romualda Tylenda, který se věnoval pozorování hvězdy V1309 Scorpii. To učinul jen těsně před tím, než v roce 2008 nečekaně explodovala a vytvořila tzv. červenou novu (teprve nedávno objevený druh hvězdné exploze). V podstatě šlo o záznam pre-exploze kontaktní dvojhvězdy se zrychlujícím se periodou oběhu. Pro Molnara se toto rozeznání vzoru při interpretaci dat stalo ekvivalentem Rosettské desky (nález žulové desky v Egyptě, který vedl k rozluštění hieroglyfů).

Po pozorování změn periody, pokračujících v letech 2013 a 2014, učinil na setkání Americké astronomické společnosti závěr, podle nějž v zhruba 15ti letém horizontu bude tato hvězda následovat osud podobný výše zmíněné hvězdy V1309 Scorpii. Nicméně tato hypotéza nebyla atronomickou obcí přijata zcela bez výhrad a bylo nutno vyloučit fakta hovořící proti tomu. Během následujících dvou let se tedy Molnar a jeho tým zabývali testy následujících vylučovacích předpokladů:

  1. Lze spektroskopickým pozorováním vyloučit přítomnost doprovodné hvězdy s oběžnou dobou větší než 15 let?
  2. Odpovídá míra poklesu periody oběhu předpovědi učiněné v roce 2015, která nyní přesahuje hodnoty pozorované u jiných kontakních dvojhvězd?

Pokud ano, jde opravdu o slučující se kontaktní dvojhvězdu...

Z teorie do reality

Pakliže dojde opravdu k předpokládanému sloučení dvojhvězdy a jejímu zjasnění na pozemské noční obloze, bude to pozoruhodný úspěch. Neboť dojde-li nakonec k zmiňovanému zjasnění, budeme vědět, co k tomu vedlo.

Z tohoto důvodu budou Molnar a jeho kolegové tuto hvězdu pozorovat i v příštch letech v celém rozsahu vlnových délek. Pozorování bude probíhat pomocí VLA (Soustava 27 teleskopů v Mexiku), ITF (Infračervený teleskop NASA) a XMM-Newton (evropská kosmická observatoř). Pokud je Molnarova předpověď správná, půjde o první pozorování fáze "umírání" dvouhvězdy až do její dramatické exploze.

výzva i pro amatérské astronomy

Význam tohoto projektu nespočívá pouze v získání poznatků jako takových. Molnar nás přímo zve, abychom i my byli svědky tohoto kosmického, potažmo vědeckého příběhu. Změny doby oběhu této hvězdy totiž mohou pozorovat i amatérští astronomové. Molnar dodává, že je úžasné, jaké vybavení v současnosti mohou amatérští astronomové mít a není tak pro ně žádným problémem se do pozoruhodné pozorovací kampaně zapojit. Jednoduše se mohou sami přesvědčit o tom, zda se předpověď vědců vyplní či nikoliv.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org



O autorovi

Roman Kubánek

Roman Kubánek

Roman Kubánek je český popularizátor astronomie a nadšený obdivovatel všeho co souvisí s výzkumem vesmíru. Působil jako člen Astronomické společnosti Pardubice na Hvězdárně barona Artura Krause. V profesním životě je nezávislý konzultant v oblasti informačních systémů významných evropských průmyslových a kapitálových firem. V soukromém životě se krom vesmíru také zabývá historií, zejména starověku (podle hesla čím starší tím lepší). Několik let žil ve Španělsku.

Štítky: KIC 9832227, Nova


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »