Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nejdokonalejší fotografická mapa Měsíce

Nejdokonalejší fotografická mapa Měsíce

Nová fotografická mapa Měsíce
Nová fotografická mapa Měsíce
Výsledky americké sondy Lunar Reconnaissance Orbiter, která od poloviny roku 2009 zkoumá z oběžné dráhy kolem Měsíce jeho povrch, již mnohokrát zaplnily stránky prestižních vědeckých časopisů. Nyní její data začínají dělat radost i všem nadšeným pozorovatelům Měsíce.

Kromě řady jiných přístrojů nese tato sonda na své palubě i kamerový systém LROC (Lunar Reconnaissance Camera Orbiter), který obsahuje celkem tři kamery. Jde v podstatě o vylepšenou verzi systému z veleúspěšné sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Nejvýkonnější kamera na palubě LRO (NAC - Narrow Angle Camera) využívá objektiv Cassegrainova typu s průměrem zrcadla 19,5 cm a efektivní ohniskovou délkou 700 mm. Snímky z kamery NAC umožňují na Měsíci rozlišit až půlmetrové podrobnosti, což zcela zastiňuje všechny dosavadní mapovací mise vyslané k našemu souputníkovi! S pomocí kamery NAC se tak například podařilo identifikovat stopy činnosti jednotlivých výprav Apollo v místech jejich přistání.

Snímky stop astronatů v měsíční prachu jsou však jen pomyslnou špičkou ledovce obrovského množství fotografických dat, které kamera poskytuje. Tisíce měsíčních útvarů už totiž kamera NAC nasnímala v detailech, jaké geologům způsobují doslova závratě. Při pohledu na balvany rozházené po dně kráteru Linné nebo na vrstvy vulkanických hornin ve svazích kráteru Alphonsus se tak vědci mohou cítit, jakoby ochutnávali jablka ze stromu, který dosud sledovali pouze někde v dálce na horizontu a ještě k tomu mlžném oparu.

Kromě výkonné kamery NAC a podpůrné kamery SCS (Sequence and Compressor System) z paluby LRO ovšem shlíží na měsíční povrch i kamera Wide Angle Camera (WAC), která poskytuje snímky v sedmi barvách (ve vlnových délkách od 315 do 680 nm) s rozlišením 100 metrů na pixel. V prosinci minulého roku naplánoval vědecký tým mise dva týdny trvající snímkování, během něhož byly pořízeny záběry kompletního povrchu Měsíce a to za stejného slunečního osvětlení (sklon slunečních paprsků 55 až 70°). Tak vznikla naprosto unikátní 560 magapixelová měsíční mapa, která ukazuje povrch našeho souputníka zhruba v desetinásobně lepším rozlišení, než jaké se nám nabízí při teleskopickém pozorování Měsíce ze Země! Detaily měsíčních útvarů, které lze na mapě rozeznat, skutečně berou dech. Tato fotografická mapa ovšem zobrazuje vzhled Měsíce tak, jak jej nikdy neuvidíme, protože všechny útvary jsou nasvětelny velmi podobně - jakoby Slunce stálo nad celým Měsícem v jednu chvíli všude stejně vysoko.

Tím však významný zářez sondy LRO do dějin mapování Měsíce zdaleka není u konce! Sonda totiž každý měsíc provádí další sady globálního mapování za různého slunečního osvětlení. Tak vznikne ještě dokonalejší pohled na tvary jednotlivých měsíčních útvarů. A co víc, posun úhlu záběru kamery během každého oběhu umožní sestavit stereoskopický pohled, ze kterého lze vytvořit globální topografickou mapu měsíčního povrchu s vysokým rozlišením. Na těchto mapách již členové týmu LROC z Německé kosmické agentury DLR intenzivně pracují.

Není pochyb o tom, že sada snímků a map ze sondy Lunar Recconaisace Orbiter definitivně ukončuje analogovou éru mapování Měsíce. Americký lunární nadšenec a autor řady zajímavých textů o Měsíci Charles A. Wood ve svém článku o nových mapách ze sondy LRO dokonce polemizuje nad tím, zda tyto úžasné mapy neoznačují konec pozorovací éry Měsíce vůbec. Odpověď zní ano i ne. Je jisté, že pozorovatel ze Země již žádné zajímavé měsíční detaily neobjeví, na druhou stranu se však může stát svědkem něčeho neočekávaného - třeba záblesku způsobeného drobným impaktem.

Jsem si jistý, že zážitky z vlastního prohlížení a poznávání měsíčního světa, nová data ze sondy LRO ohrozit nemohou. Naopak, alespoň tak budou mít nadšenci lunárních prohlídek k dispozici další užitečné pomocníky!

A nakonec to nejdůležitější - mapu přivrácené strany Měsíce si můžete prohlédnout na stránce, kde lze celý soubor stáhnout, vytisknout a posléze třeba pověsit na za zeď vaší pozorovatelny.

Odkaz na mapu přivrácené strany: Browser 100
Odkaz na mapu odvrácené strany: Browser 180

Zdroje:
[1] Oficiální stránky mise LRO.
[2] Charles Wood: The Best Lunar Map So Far. - Sky and Telescope, June 2011.




O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.



30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »