Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sobotní večer ozdobí největší úplněk

Sobotní večer ozdobí největší úplněk

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Vzpomínáte si na nejjasnější úplňky v prosinci 2008 a lednu 2009? Jistěže. Obzvláště ten první díky sněhové pokrývce rozptylující měsíční svit a poloze Měsíce ve vysokých zvířetníkových souhvězdích doslova rozsvítil za jiných okolností v přírodě temnou a mrazivou noc. Další velký úplněk se blíží, dočkáme se jej už v sobotu 19. března večer. Tentokráte opět ve "velkém stylu", neboť Měsíc úplňkový Měsíc bude největší od roku 1993!

Porovnání úplňkového Měsíce v perihelu a apogeu
Porovnání úplňkového Měsíce v perihelu a apogeu
Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, na které je k naší rodné planetě asi o 50 tisíc km blíže v perigeu (místo na dráze nejblíže k Zemi) oproti apogeu. Díky tomu se nám jeho úhlová velikost na obloze může lišit až o 14 procent (tedy přibližně o sedminu) a jas až o 30 procent. Aby byl úplněk úhlově největší, musí být Měsíc právě v době dosažení této fáze poblíž perigea, tedy nejblíže k Zemi. Není to tak vždy - k podobné pozici Měsíce dochází přibližně za 18 let.

V čem je to jiné oproti letům 2008 a 2009?

Je asi namístě se ptát, čím to že, když se celá událost opakuje za 18 let, nastává další největší úplněk letos v březnu? Při obou úplňcích v zimě 2008/2009 se Měsíc nenacházel pouze v blízkosti perigea, ale zároveň na obloze v místech, která "vynášejí" objekty na ekliptice (planety, Slunce a samozřejmě Měsíc) nad český obzor fyzicky nejvýše. Časově se však fáze úplňku a průchod Měsíce perigeem lišily o 5 a půl hodiny v případně prosincového úplňku 2008 a o 16 a půl hodiny v případě úplňku v lednu 2009. Letošní březnový úplněk sice už nenajdeme tak vysoko nad obzorem (Měsíc bude v souhvězdí Panny maximálně 34° nad obzorem), nicméně čas průchodu perigeem od času úplňku bude dělit pouze necelá hodina. K dokonalé výjimečnosti nahrává i fakt, že Měsíc není ani při každém přízemí (perigeu) ve stejné vzdálenosti. Při letošním úplňku jej bude od Země delit 356 577 km, což je nejméně za několik posledních let. Podobný úplněk nastal naposledy v březnu roku 1993. Více v článku Pavla Gabzdyla.

Katastrofické scénáře na obzoru

Celá tato nebývalá událost může evokovat v lidech myšlenky o drastických slapových vlnách a jiných možných katastrofách. Není však třeba propadat panice. Měsíc obíhá kolem Země po své dráze vpodstatě pořád stejně, pouze je nyní v době průchodu perigea zároveň v úplňku, tedy na přímce se Sluncem a Zemí. Pro přímořské státy pociťující vliv Měsíce na přílivu a odlivu to znamená o něco vyšší příliv a hlubší odliv. Řádově však o několik centimetrů.

Koukni, jak je Měsíc dneska obrovský!

Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním. Autor: David Haworth
Porovnání úplňkového Měsíce na obzoru a vysoko nad ním.
Autor: David Haworth
Že je Měsíc větší jak obvykle, si všimnete hlavně v době, kdy se bude nacházet u obzoru. To však nesouvisí ani tak s jeho fyzickou polohou nejblíže k Zemi, ale se známým optickým klamem. Lidské oko má tendenci velikost objektu odhadovat na základě přirovnání s nedalekými objekty. V případě Měsíce je takový odhad silně přeceněn, neboť mozek nedokáže objektivně porovnat vzdálené budovy či stromy s mnohem vzdálenějším Měsícem, který je oproti pozemským objektům přibližně o čtyři řády dál. U obzoru se nám proto Měsíc (i Slunce) zdá mnohdy větší než vysoko na obloze, kde jej už nemáme s čím tak rychle porovnat. Samozřejmě jistou úlohu tu hraje i zemská atmosféra, ale "zvětšení" Měsíce ovlivní jen minimálně. Nevěříte? Můžete se jednoduše přesvědčit. Stačí si vzít papír a namířit jej srolovaný do tvaru trubky k Měsíci při jeho východu. Průzor v papíru si nastavte tak, aby byl stejný jako úhlová velikost Měsíce. Pak počkejte pár hodin, až Měsíc povystoupí nad obzor, a namiřte na něj srolovaný papír znovu. Uvidíte, že rozdíl ve velikosti je minimální.

Krásná konstelace

Jak již bylo řečeno, sobotní největší úplněk najdete v souhvězdí Panny. Tam je v tuto chvíli i planeta Saturn a leží tu i jasná hvězda jarní oblohy - Spica. Měsíc vychází kolem 18:20 SEČ a úplněk nastává o přibližně 50 minut později, tedy v 19:11 (perigea pak náš souputník dosáhne ve 20:10 SEČ). Celou fotogenickou trojici - Měsíc, Saturn a Spicu - budeme moci pozorovat od deváté večerní až do půl šesté v neděli ráno.

Pošlete nám své fotografie

Pokud se vám podaří úplněk (či Měsíc, Saturn a Spicu) nafotografovat, můžete nám své snímky poslat do redakce. Sejde-li se více fotek, vytvoříme fotogalerii. Obrázky posílejte na e-mailovou adresu info@astro.cz. Do e-mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.

Video: Science@NASA o největším březnovém úplňku

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Super úplněk (Tony Phillips, NASA, anglicky)
[2] Dnes večer nastane nejjasnější úplněk roku 2008 (Petr Horálek)
[3] Největší a nejjasnější úplněk roku 2009 (Petr Horálek)
[4] V sobotu nastane výjimečně velký úplněk (Pavel Gabzdyl)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »