Mise raketoplánu Atlantis: průběžná zpravodajství

Čtěte také: Info o misi, Záznam startu

Letový den 10 (25. listopadu) - Nashledanou, ISS!

Ve středu 25. listopadu v 10:53 SEČ se otevřely západky předního stykovacího uzlu modulu Harmony a raketoplán Atlantis se začal pomalu vzdalovat od stanice, ovládaný pilotem Barrym Wilmorem. Ten s raketoplánem tradičně obletěl stanici. Jde o rutinní proceduru při odletu raketoplánu od stanice, kdy jeho posádka během opisování 360stupňového oblouku okolo ISS provádí prohlídku exteriéru stanice, zda není poškozen. Po dokončení obletu provedl Wilmore dva separační zážehy, po kterých se začal Atlantis od stanice definitivně vzdalovat.

Po odletu od ISS se posádka potýkala s problémy při vypouštění odpadu. Tryska, která odvádí odpadní tekutiny z nádrže ve spodní části kokpitu raketoplánu, byla evidentně něčím zacpána a nádrž se podařilo vyprázdnit jen asi z poloviny. Pozdější inspekce neodhalila žádné zjevné problémy. Podle vyjádření NASA je nádrž z poloviny prázdná a další vypouštění by do konce mise nemuselo být nutné, pracuje se ale na nouzovém plánu, kdyby došlo např. k odkladu přistání.

10. den letu uzavřela poslední inspekce tepelného štítu raketoplánu, provedená pomocí jeho robotické paže a nástavce OBSS s kamerami a infračervenými senzory. Stejná inspekce byla provedena den po startu, tepelný štít raketoplánu byl sice shledán nepoškozeným ale tato inspekce má vyvrátit možnost jeho poškození mikrometeority nebo kosmickým odpadem během pobytu raketoplánu ve vesmíru. Ve čtvrtek čekají na astronauty přípravy na přistání, které je v plánu v pátek 27. 11. v 15:44 SEČ na Floridě.

Na závěr se podívejte na zrychlený záznam odpojení raketoplánu a jeho obletu ISS.

Letový den 9 (24. listopadu) - poslední společný den obou posádek

Posádky Mezinárodní kosmické stanice a raketoplánu Atlantis spolu strávily poslední den, naplněný především balením posledních věcí, přípravami na odlet raketoplánu ale i osobním volnem. Na začátku dne raketoplán zapálil manévrovací motory a zvýšil dráhu stanice o necelé 2 kilometry. Po následující tiskové konferenci si astronauté užili pár hodin zaslouženého volna. Na Zemi s sebou Atlantis přiveze asi 950 kg materiálu, mezi ním i porouchanou destilační centrifugu ze staničního systému recyklace vody, který je kvůli závadě momentálně mimo provoz. Posádka ISS se bez recyklačního systému bez problémů obejde do února, kdy raketoplánem Endeavour dorazí náhrada.

V 16 hodin našeho času posádka raketoplánu přihlížela ceremoniálu předání velení stanice. Frank De Winne, evropský astronaut, který na stanici pobývá od května a od října zde velel, předal pomyslnou štafetu americkému astronautovi Jeffrymu Williamsovi, jež na ISS dorazil na začátku října. De Winne spolu s dalšími dvěma kosmonauty se na Zemi vrátí 1. prosince ruskou lodí Sojuz TMA-15, ve které v květnu startoval. Konečně okolo 18:30 SEČ přišel čas rozloučit se. Posádky stanice a raketoplánu se naposled shromáždily v modulu Harmony a po posledních objetích a stiscích rukou se posádka raketoplánu odebrala do svého letounu. Spolu se šesti astronauty, kteří v něm startovali, se raketoplánem vrátí i Nicole Stottová, která na stanici pobývala od srpna. Poklopy mezi oběma plavidly byly uzavřeny v 19:12 SEČ a posádka raketoplánu před odchodem do postele ve 23:38 připravovala a kontrolovala systémy, potřebné při odpojení a odletu od stanice následující den.

Přinášíme také videozáznam ceremonie předání velení ISS, záznam rozloučení posádek je ke shlédnutí zde.

Letový den 8 (23. - 24. listopadu) - poslední kosmická vycházka

V pondělí astronauté Randy Bresnik a Robert Satcher podnikli poslední kosmický výstup mise STS-129. Splnili oba hlavní úkoly i množství vedlejších. První výzvou byla pro astronauty instalace nové kyslíkové nádrže na modul Quest (používá se jako přechodová komora při kosmických vycházkách), obsah nádrže bude používán k doplnění atmosféry modulu, když během budoucích misí astronauté ukončí výstup a Quest uzavřou. Nádrž byla na stanici dopravena raketoplánem Atlantis v nosníku ELC-2, uchyceném na exteriér stanice v sobotu. Astronauté při výstupu s pomocí staniční robotické paže nádrž přemístili a instalovali na povrch modulu Quest. Druhým z primárních úkolů byla instalace experimentu MISSE-7. Bresnik a Satcher jej vyzvedli z nákladového prostoru raketoplánu a připevnili k nosníku ELC-2. V případě MISSE-7 jde o jakousi paletu s různými materiály, ze kterých by se snad v budoucnu mohly vyrábět kosmická plavidla a MISSE-7 má ukázat jejich výdrž v otevřeném kosmu.

Bresnik a Satcher splnili i pár méně důležitých úkolů. Uvolnili nádrž se čpavkem, která bude vyměněna při některé budoucí misi, instalovali do staničního chladícího systému (který využívá právě čpavek) několik spojek, opravili elektrickou izolaci na "vozíku", který přesouvá staniční robotickou paži po exteriéru stanice a na kameru na konci paže připevnili ochranný kryt. Vycházka trvala celkem 5 hodin a 42 minut a skončila 23. listopadu ve 20:06 SEČ.

Tradičně přikládáme ke shlédnutí zkrácený záznam kosmické vycházky.

Letový den 7 (22. - 23. listopadu)

Tento den strávily posádky raketoplánu Atlantis a Mezinárodní kosmické stanice především odpočinkem po uplynulých perných dnech. Posádka ISS si vzala celodenní volno, zatímco astronauté z raketoplánu relaxovali pouze půl dne, čekala je totiž příprava na třetí a zároveň poslední kosmickou vycházku mise STS-129, která se uskuteční v pondělí. Jako příprava bylo potřeba především přichystat skafandry, nářadí a projít si trochu upravený plán posledního výstupu. Jeho aktéři (Robert Satcher a Randy Bresnik) také šli na konci dne spát do modulu Quest do sníženého tlaku, aby se jim z krve vyloučil dusík.

Randolph Bresnik, připravující se na poslední kosmickou vycházku mise, obdržel v tento den radostnou zprávu: v noci se jeho manželce narodila zdravá dcerka Abigail. Bresnik v souvislosti s tím uvedl, že jeho manželce i dceři se daří velmi dobře. Malá Abigail se měla původně narodit o dva týdny později ale přišlo to dříve a Randy Bresnik se stal teprve třetím astronautem, kterému se během pobytu ve vesmíru dole na Zemi narodil potomek, naposled se to stalo americkému astronautovi Michaelu Finckeovi v červnu 2004, kdy dlouhodobě pobýval na ISS jako člen 9. základní posádky.

Přinášíme také dvě zajímavá videa. Zde se můžete podívat na oslavy narození Abigail Bresnikové, které probíhaly na palubě ISS a zde na záznam startu raketoplánu Atlantis, viděný kamerou na jednom z pomocných motorů SRB.

Letový den 6 (21. - 22. listopadu) - druhý kosmický výstup

Během spánku před tímto letovým dnem byli astronauté opět probuzeni falešným poplachem, ohlašujícím pokles tlaku uvnitř stanice, který doprovodily i dva falešné požární poplachy, podle NASA je chyba evidentně v novém ruském modulu Poisk (viz článek). Situace byla tentokrát o to horší, že poplach přerušil přípravy na druhou kosmickou vycházku. Astronauté Michael Foreman a Randolph Bresnik spali v přechodové komoře Quest ve sníženém tlaku, aby se jim z krve vyloučil dusík, který by mohl tvořit bublinky, jakmile astronauté opustí stanici v nízkotlakých skafandrech. Automatické systémy během poplachu tlak v modulu Quest zvýšily na normální hodnotu. Bylo tedy zvoleno náhradní řešení pro vyloučení dusíku z krve Foremana a Bresnika, připravujících se na kosmický výstup a astronauté po probuzení absolvovali fyzické cvičení pro zrychlení metabolismu, přičemž měli na obličejích kyslíkové masky.

Hlavní úkoly druhé kosmické vycházky mise raketoplánu Atlantis zahrnovaly instalaci dvou antén na modul Columbus (naváděcí systém pro lodě na moři a anténa amatérského rádia), přesun zařízení, které měří hodnotu elektrického napětí okolo stanice, instalaci antény pro bezdrátové spojení s astronauty, pracujícími vně stanice a vyklopení dalšího externího nosníku pro umístění nákladu. Tyto úkoly byly dokončeny s dvouhodinovým předstihem a tak astronauté po načerpání nových zásob kyslíku do skafandrů ještě vyklopili další nosič nákladu a připravili "půdu" pro další misi. Kosmická vycházka skončila 21. listopadu ve 21:39 SEČ po 6 hodinách a 8 minutách.

Před začátkem kosmické vycházky posádka ISS pomocí staniční robotické paže upevnila na "hřbet" ISS druhou paletu s náhradními díly, dopravenou raketoplánem. Cílem je udržet stanici v provozu i po ukončení letů raketoplánů.

Přinášíme také zkrácený záznam kosmického výstupu.

Letový den 5 (20. - 21. listopadu)

V "noci" na tento den byly posádky ISS a raketoplánu Atlantis probuzeny falešným poplachem, který se v prostorách kosmické stanice rozezněl 20. listopadu ve 2:36 SEČ. Poplach hlásil náhlou dekompresi (ztrátu tlaku). Jak se záhy ukázalo, šlo o falešný poplach, na stanici bylo vše v pořádku a astronauté nebyli v nebezpečí. Jediným následkem bylo, že automatika kvůli poplachu preventivně vyřadila větráky klimatizačního systému a do požárních senzorů v modulu Columbus se dostal prach, který v této evropské laboratoři spustil požární poplach. Astronauté a pozemní řídící střediska rychle zjistili, že je vše v pořádku, nahodili klimatizační systém a posádky se opět odebraly ke spánku. Důvod poplachu zatím zjištěn nebyl, telemetrie ukazovala, že zdrojem poplašné zprávy byl snad nový ruský modul Poisk, připojený k ISS 12. listopadu.

V tento den bylo rezervováno dost času pro případnou detailní inspekci tepelného štítu raketoplánu ale inspekce byla zrušena, protože štít je v dobrém stavu. Nabytý čas astronauté strávili přesuny vybavení a zásob z raketoplánu do stanice, přípravami na sobotní kosmickou vycházku, rozhovory s médii a očekáváním narození dcery letového specialisty posádky raketoplánu Randyho Bresnika. Ten přiznává, že lituje, že nemůže být v tento den se svou manželkou ale nedá se nic dělat. "Snad mi moje dcera odpustí, až jí jednou vysvětlím, proč jsem tam nemohl být, když se narodila", prohlásil. Bresnika čeká v sobotu jeho první kosmická vycházka (celkově druhá pro misi STS-129), kterou absolvuje s Michaelem Foremanem.

Letový den 4 (19. - 20. listopadu) - první kosmická vycházka

Smíšené posádky raketoplánu Atlantis a Mezinárodní kosmické stanice si po vyčerpávajícím třetím letovém dnu neodpočinuly ani dnes. Na začátku dne přišla povzbuzující zpráva: NASA shledala, že tepelný štít raketoplánu Atlantis je v dobrém stavu a způsobilý k bezpečnému přistání. Byly sice nalezeny čtyři lehce poškozené oblasti, zodpovědná místa ale dospěla k názoru, že neohrožují bezpečné přistání. Atlantis ale stejně čeká ještě jedna inspekce tepelné ochrany po odletu od stanice, aby byla vyvrácena možnost poškození tepelného štítu mikrometeority během pobytu ve vesmíru.

Čtvrtý letový den byla podniknuta první kosmická vycházka, kterou absolvovali astronauté Michael Foreman a Robert Satcher. Všechny úkoly byly splněny na jedničku s asi dvouhodinovým předstihem. Spacewalkeři s pomocí staniční robotické paže vyzvedli z nákladového prostoru raketoplánu kontejner s náhradní anténou pro spojení se Zemí a připevnili ho k modulu Z1 staničního "hřbetu". V případě poruchy bude tento náhradní díl připraven k použití. Foreman a Satcher dále promazali japonskou robotickou paži (součást modulu Kibo) a staniční transportní systém, který má na starosti přesun staniční robotické paže na různá pracovní místa a připravovali stanici na připojení nového modulu Tranquility v únoru. Spravili elektrické vedení, potřebné pro nový modul, a nainstalovali sponu pro chladící potrubí. Dále ještě vedli kabel pro novou anténu na modulu Destiny, která bude dopravena na stanici při příští misi. Náskok, který získali rychlým a bezproblémovým splněním úkolů jim umožnilo vyklopit nástavec pro uchycení nákladu vně stanice, což bylo plánováno pro druhý kosmický výstup.

Na závěr přinášíme sestřih nejzajímavějších momentů kosmického výstupu.

Letový den 3 (18. - 19. listopadu) - spojení se stanicí

Raketoplán Atlantis se po postupném zvyšování své oběžné dráhy během prvních dnů letu ocitl v bodě asi 15 km za stanicí, kde zahájil závěrečnou fázi jejího stíhání. Asi 2 a půl hodiny před samotným spojením s ISS byl proveden poslední větší manévr, který umožnil raketoplánu Atlantis překonat závěrečné kilometry ke stanici během následujícího oběhu Země. Na jeho konci se letoun nacházel zhruba 300 metrů pod stanicí, přiblížil se k ní na 180 metrů a provedl tzv. Rendezvous Pitch Maneuver. Ten obnáší otočku raketoplánu o 360 stupňů během asi 9 minut. Jde o rutinní proceduru, během které posádka stanice fotí tepelný štít raketoplánu a fotografie posílá na Zemi k posouzení, zda je letoun schopen bezpečného návratu na Zemi. Fotoaparátů se chopili členové osádky ISS Nicole Stottová (která se během mise STS-129 vrátí domů) a Jeff Williams a podle prvotních výsledků je tepelný štít raketoplánu Atlantis v dobrém stavu, podrobné analýzy budou provedeny v následujících dnech.

Posádka raketoplánu ale neměla čas strachovat se o štít. Velitel Charles Hobaugh převzal ruční řízení a přeletěl obloukem asi 120 metrů před stanici, odkud raketoplán pomaloučku přibližoval ke stanici, v závěrečných fázích byla vzájemná rychlost přibližování obou plavidel jen asi 3 cm/s. Bezchybné spojení obou těles nastalo 18. 11. v 17:51 SEČ nad jihovýchodní Austrálií. Jako zajímavost uveďme, že v době, kdy se Atlantis přibližoval ke stanici, byl z ČR pozorovatelný její velmi pěkný přelet (cca v 17:13) a větší dalekohled odhalil raketoplán v jejím těsném sousedství.

Necelé dvě hodiny po spojení obou plavidel byly otevřeny poklopy a posádky se uvítaly, ve staničním modulu Harmony bylo najednou 12 lidí. Na dlouhý uvítací ceremoniál ale nebyl čas. Letoví ředitelé nazvali třetí den mise "nejnabitějším" a měli pravdu. Už dvě a půl hodiny po spojení se stanicí se posádky pustily do společné práce. Robotická paže raketoplánu byla použita, aby z jeho nákladového prostoru vyzvedla jeden z nosníků s náhradními díly, který byl záhy poté předán paži stanice a nainstalován na modul P3 staničního hřbetu, kde bude čekat na možné budoucí využití. Posádky ukončily pracovní den 19. 11. asi ve 2:30 SEČ.

Dnes přinášíme také dvě videa: zrychlený záznam otočky raketoplánu pod stanicí a uvítání posádek na palubě ISS.

Letový den 2 (17. - 18. listopadu)

Mise raketoplánu Atlantis začala v pondělí 16. listopadu bezproblémovým startem z floridského kosmodromu, během nějž byl raketoplán naveden na oběžnou dráhu ve výšce apogea 228 a perigea 158 kilometrů nad povrchem Země. Tuto dráhu raketoplán během prvních dnů letu postupnými zážehy motorů zvyšuje, až dostihne Mezinárodní kosmickou stanici. Druhý den své mise zahájila posádka raketoplánu budíčkem 17. listopadu v 10:28 SEČ. Druhý den letu byl tradičně věnován inspekcím letounu a přípravám na setkání s ISS třetí den mise. Již tradičně je den po startu kontrolován tepelný štít stroje (jeho poškození odpadávající izolační pěnou z externí nádrže během startu mělo za následek zkázu raketoplánu Columbia roku 2003) a to pomocí 15metrového nástavce OBSS na robotickou paži raketoplánu. Během asi 6hodinové procedury jsou zkontrolovány kritické oblasti tepelného štítu ("nos" a náběžné hrany křídel), dále také kokpit a zadní motorová sekce raketoplánu. Co se týče pondělního startu, byly pozorovány pouze tři případy odpadávání izolace z nádrže ET, všechny případy v době, kdy už byl raketoplán pryč z hustých spodních vrstev atmosféry, kde případný náraz do tepelného štítu představuje největší nebezpečí (vzduch totiž úlomek izolace zbrzdí a raketoplán do něj narazí větší rychlostí). Inspekce štítu pomocí OBSS také neukázala žádná poškození.

Druhý den mise strávili astronauti také kontrolou skafandrů, které budou použity během kosmických vycházek na stanici a přípravou na setkání se stanicí, při kterém se také uskuteční další, tentokrát kompletní, prohlídka tepelného štítu raketoplánu. Spojení s ISS je v plánu ve středu v 17:53 SEČ.

Představitelé NASA se zatím nechali slyšet, že s průběhem mise nemohou být spokojenější.

Zdroje a doporučené odkazy:

• NASA TV, Program vysílání během mise STS-129
• www.spaceflightnow.com
• Aktuality na webu NASA
• www.youtube.com